Galerie NE: kdo za ní stojí a proč to dělá?

Přinášíme rozhovor se šéfy sympatického projektu Galerie NE. Projekt představující osobnosti, které jsou proti proudu, už řadu měsíců stojí za náš zájem - pojďme se tedy podívat pod pokličku. Odpovídají Jan Hanzlik a Pavel Eichler.
 
Proč jste zakládali Galerii NE?
Galerie NE vznikla jako reakce na dobu "yesmenů," kteří - někteří víc, někteří míň - připosraně odkývají všechno, co jim kdo naservíruje, nebo po nich chce. Někdy ze strachu z posměchu okolí, jindy z obavy ze ztráty zaměstnání, další protože jsou slabé osobnosti. Často kvůli těmto lidem Češi bývají generalizováni, sami o sobě mluvíme jako o národu zbabělců. Galerie NE shromažďuje příběhy lidí napříč dobou a obory, kteří se nebáli jít vlastní cestou, nebáli se říct silné ne, což nemusí znamenat negaci. I odmítnutí může být nositelem kladného náboje. Může být projevem pevného přesvědčení, charakteru, víry a sebevědomí.

Kdo za projektem stojí, jaké máte zkušenosti, co vás spojuje? A v čem se třeba neshodnete?
Galerie NE je nezávislý projekt nás dvou, oba jsme bývalí novináři, spojuje nás za a) redakce MF DNES, kde jsme pracovali, i když se tam nepotkali a za b) pohled na svět a obdiv k lidem, kteří umí říct ne něčemu, co se příčí jejich svědomí, morálce, hodnotám. Neshodnem se jen na tom, který fotbalový klub reprezentuje Vršovice, já tvrdím, že Bohemka, Honza je přese všechno bolestivé srdcem slávista.

Co pro vás znamená tahle možnost - zviditelnění zajímavých lidí a osudů, nebo je pro vás důležité něco jiného?
Letos v létě jsme s internetovou Galerií NE vyrazili mezi lidi do skutečného světa. Díky studiím Plán Bé a Andrea Hylmarová Interiors jsme přestavěli lodní kontejner na mobilní Galerii NE a vyjeli na festival Mighty Sounds, na pražskou náplavku, na Muzejní noc a Zažít město jinak. Tam jsme viděli reakce především mladých lidí, kteří se živě zajímali o fotky a příběhy vybraných osobností. Přesvědčili jsme se tak, že rok a půl, který Galerii NE věnujeme, měl smysl a nabudilo nás to do další práce. Je důležité představovat pozitivní vzory, ukazovat, že umět říct ne, se vyplatí. Pokud budeme všichni přikyvovat, nic se nezmění a staneme se loutkami v rukou podivných šíbrů ze šedé zóny. V novinách, v televizních zprávách dostávají přednost negativní zprávy. My jdeme proti tomuto proudu.

Jak se dnešní stav projektu liší od vašich původních představ?
Až na to, že některé osobnosti nám řekly ne s tím, že nechtějí být v naší galerii, tak nijak.

Které z článků pro vás byly nejzajímavější?
Těžko některý vybrat, každý má něco do sebe. Pokud ale máme soudit podle ohlasu čtenářů, tak to bylo ne Lukáše Černého, spolumajitele kadeřnického salonu Joshua, lékařky Heleny Máslové, výtvarníka Lukáše "Musy" Musila, bývalého velitele SOG Lumíra Němce, herce Petra Čepka, trenéra boxu Standy Tišera, odbojáře Jana Wienera, spisovatele Otakara Batličky nebo napraveného vraha Milana Sztojky.

Držíte si i zajímavé vizuály, měli jste i výstavy fotek, jak pracujete s obrazovým materiálem?
Obrazová stránka je pro nás klíčová. Pečlivě vybíráme nejen autory textů, ale hlavě fotografy, kameramany. Často se stačí podívat na fotku nebo video a mrazí vás z toho. Platí to například u odbojáře Františka Zahrádky, kterého Dan Sklenář fotil na lágru Vojna v Příbrami nebo u porodní asistentky Ivany Königsmarkové, kterou fotil David Neff, skvělou práci s foťákem i kamerou odvádí Ondra Tylčer i Saša Dobrovdoský. Můžeme se na tenhle tým spolehnout. Nic totiž vizuálně nepředstaví osobu vašeho zájmu tak, jako dobrý černobílý portrét, proto s nimi pracujeme.

Kam se bude projekt posouvat dál, a na jak dlouho je plánovaný?
Plánujeme Galerii NE udržet co nejdéle, plán zajímavých příběhů máme na několik let. Chtěli bychom z krátkých videí, které točíme, připravit sérií dokumentů. Vyjedem zase s mobilní Galerií NE na vybrané akce pro mladé lidi.

Čeho byste chtěli s pomocí G:NE dosáhnout? Změnit svět?:)
Bez legrace: ano. A tvrdě na tom makáme.