Share |

Choreograf Filip Lacina: Když máš konexe, přestáváš být jedním z davu

Pochází z Hradce Králové a dostal se až do Prahy. Z Prahy to dotáhl až do New Yorku. Roste den ode dne a otázkou zůstává, kam až doroste. Řeč je o tanečníkovi a velkém sympaťákovi, Filipu Lacinovi.

 

LACINA O YEMIM

 

V Česku je nejznámějším tanečníkem Yemi. Ty patříš mezi jeho stájové koně. Yemi tě tedy objevil?

 

Bylo mi patnáct, tancoval jsem undergroundovější hip-hop a účastnil se různých battlů. Yemi tehdy pořádal svou soutěž - skončil jsem v ní třetí, asi z dvou tisíc zúčastněných. Pokládal jsem to samozřejmě za úspěch a zároveň i za argument pro to, abych vyměnil své rodné město za Prahu. Šel jsem tedy na casting do Yemiho skupiny a už tři roky s ním spolupracuji. Z úplného outsidera jsem se vypracoval v choreografa skupiny.

 

Pro co konkrétního jsi vypracovával choreografii?

 

Aktuálně třeba pro Tanečníka roku. To jsem dělal teď dva roky po sobě, jednou to byl tématický večer o cirkuse, podruhé o mafii.

 

Vraťme se ještě k začákům u Yemiho. To on tě, předpokládám, seznámil s tím opravdovým, tanečním světem.

 

Představil mě lidem z Ameriky. Yemi totiž pořád cestuje, je světovej, vždyť pracoval pro Kanye Westa. To je klíč ke všemu.

 

Jeho konexe?

 

Určitě. Když nemáš patřičné kontakty, nemáš šanci. Jsi jedním z milionu studentů, tanečníků, kteří se chtějí se všemi těmi hvězdami znát. Když ale máš konexe, přestáváš být jedním z davu.

 

Musíš ale i zaujmout, ne?

 

Určitě, náš fígl spočívá v tom, že si lidi z Ameriky přivezeme do Prahy. Chodíme s nimi ven a týden se poznáváme po osobní i pracovní, tedy taneční stránce. Když se následně do New Yorku po takovém pobytu vracíme, pohybujeme se prakticky mezi svými přáteli.

 

Jak je to s Yemiho slávou za českými hranicemi? Rozuměj, je v Americe za hvězdu?

 

Rozhodně a nejen tam, taky procestoval celou Asii. Yemi je hvězda, a co víc, multifunkční. Zatímco já vyhledávám videoklipy a zpěváky, Yemi dělá módní přehlídky, veletrhy módy, choreografie na autosalóny a takovou tu větší klientelu z úplně jiný kategorie, úplně jiný galaxie.

 

BEYONCÉ UŽ NA NÁS ČEKÁ

 

A jak to bylo s Westem?

 

Kanye natáčel v Praze film a Yemi byl oslovený, aby s ním spolupracoval. Dělali na tom jenom dva dny, Kanye z toho byl dost nadšený a Yemimu zavolal, že se má druhý den hlásit u něj, v Americe. To byl obří úspěch. No a teď, shodou okolností, budeme natáčet demíčko pro Beyoncé. Svět je malej a v tu chvíli, kdy se člověk dostane do toho kolotoče, nabídky se jen hrnou. 

 

Jak často přicházíte do kontaktu s takovými celebritami? Jde jen o zakázky a poměr zaměstnanec - zaměstnavatel nebo se přátelíte a když se bavíte, jste si rovni?

 

Všichni mezinárodně, mediálně známé osobnosti, s kterými jsem dosud spolupracoval, se chovali fantasticky. Třeba Alexandra, ta byla úžasná. Ne, arogance je snad jen česká záležitost. Na stranu druhou, dostal jsem se k těmto lidem vždy přes někoho a byl jsem jim představen. Jiné by to asi bylo, kdybychom se neznali a já je oslovil jako první.

 

PRAHA NENÍ NEW YORK

 

Působíš v New Yorku. Kdybys měl krátce komparovat New York a Prahu?

 

Američané žijí pro svůj americký sen a absolutně neřeší žádná společenská tabu. Po ulici jde gay v podpatcích a nikdo se ani neotočí. Tady mají lidi předsudky a to je to, s čím se snažím něco udělat během svých hodin. Sakra, zaplatili jste si dvě kila a stojíte opřený o zeď a koukáte jako mramorový sloupy? Ne, buďte sami sebou! To je to, co jsem se naučil.

 

A to srovnání mezi tanečníky v Americe a u nás?

 

Jako malí, když začnou tancovat, tak se učí jazzovou techniku, baletní techniku... zatímco mě v osmi letech v Hradci naučili, jak mám mít hrb na zádech. V Česku se nezačíná technikou a všeobecně ze své zkušenosti vím, že jsem se nezačal protahovat včas, nezačal jsem pilovat svou techniku tance. V Americe je milion lidí, kteří začnou tancovat hip-hop až potom, co dělali balet. U nás je tomu přesně naopak.

 

Na kolik je tancování o talentu, na kolik o tréninkovém drilu?

 

Potvrzuje se mi, že když si něco moc přeješ, dáváš tomu všechno, tak se to splní. Je to o sebevědomí. Povím ti jeden příběh - Beyoncé má tři vokalistky. Tři tlustý černošky, bez obalu, špekatý holky. Jedna z nich měla problémy se svojí postavou, navíc se k tomu přidal manžel, který ji šikanoval a ona se ocitla psychicky na dně. Beyoncé ji vzala na roční turné po světě a ona získala takové sebevědomí, že se po návratu s úsměvem rozešla s manželem a začala být konečně šťastná. Přála si to, šla si za svým a splnilo se jí to. Právě díky sebevědomí, které Česku chybí.

Více o letošním ročníku Tanečníka roku píšeme tady.

Videokanál Filipa Laciny na Youtube najdete zde.

jádu
view counter
Webové aplikace by iQuest s.r.o.