Rozhovor s Danielem Tůmou. Mužem, co zachraňuje dřevo a založil si značku Woodcock, pod kterou vyrábí nábytek z použitého dřeva, recyklovaných palet a renovuje také starý nábytek.
 
Dneska se hodně lidí cítí osloveno paletami, proč?
Myslím, že hlavně proto, že paleta je takový stavební blok, kostička stavebnice…ze které jde dobře skládat. Je hodně možností, jak paletu poskládat, rozřezat, použít…
Dřevo použité na výrobu palet je navíc hodně kvalitní, má vysokou nosnost a je ošetřené proti škůdcům. Ošetřeno tepelně myslím. Každá paleta, ze které vyrábím nábytek, má razítko, kde je mimo jiných údajů i zkratka HT, což znamená heat treatment a to znamená, že dřevo je ošetřené zahřátím na určitou teplotu, většinou na 56 a víc stupňů po dobu asi půl hodiny.
Jak jsem říkal, dřevo je kvalitní a kolikrát narazíte na palety z dalekých zemí, které jsou vyrobené ze dřeva mahagonu, ovangkolu, cedru a podobně.
Palety také není těžké sehnat, většinou se stačí na pár místech zeptat a nezálohované palety vám ochotně dají. Zálohované jsou u nás jen euro palety. Takže je to materiál zadarmo, když se to tak vezme.
A nakonec i proto, že nábytek z palet dobře vypadá. Pokud je interiér nebo exteriér dobře sladěn s paletovým nábytkem, pak získá šmrnc a punc nezávislosti.
 
Jak jste si pořídil vaši přezdívku?
To jste mě dostala...  :-) No, původně jsem chtěl v názvu datla, který léčí stromy. Víc se mi to slovo líbilo v angličtině. Doména Woodpecker byla ale už s koncovkami, které jsem si přál, obsazená. Tak jsem se znovu zamyslel. Slovo wood jsem chtěl určitě a ten pecker má koule. Ha ha ha. No pak mě zákonitě napadlo slovo cock. No a Woodcock je nakonec ještě lepší než ten datel, má to hezčí písmenka pro logo a taky sluka lesní je nenápadný a přitom úžasný pták.
 
Co vás baví na tom, že pracujete s materiálem, který už měl svůj příběh?
Jsem v podstatě velký staromilec ve vztahu k věcem. Neumím si představit žít v novostavbě, kupuji si oblečení v second handech a nepořizuji nové, dokud to staré slouží…
Miluju staré dřevo, jakou má patinu a jak jde odkrývat jeho krása. Pamatuju si každý kus dřeva, co mám v dílně – odkud je. A také palety. Většinou vím, co se na nich vozilo, z jaké země do jaké…
Baví mě představovat si, cítit z toho materiálu tu cestu od samého vzniku až se dostal ke mně. Ten kus dřeva má v sobě dobrodružství, které mu dalo energii a charisma.
Při práci na to dřevo někdy i mluvím a slyším ty příběhy… asi jsem cvok, ale baví mě to.
Moc si dřeva vážím a také ostatních materiálů. Myslím, že kdyby se používaly jen materiály, které už jsou na světě a recyklovalo by se a upcyklovalo, tak není potřeba výroby a těžby nových. A možná jsem jen takový idealista. Každopádně určitě by to šlo hodně omezit, kdyby „se chtělo“, ale to už neodpovídám na vaší otázku.
 
Co z použitého dřeva děláte? A co jste třeba udělat zkusil a nedopadlo to? Co vás naopak nadchlo víc, než jste čekal?
Ze starého dřeva mě nejvíc baví dělat desky stolů. Pokud máte staré fošny, které jsou všelijak špinavé, nevypadají nějak oslnivě a začnete je opracovávat, pomalu vám odkrývají svou kresbu a krásu a to mě tak těší!
Desky stolů dělám ze starého dřeva nejčastěji, ale na výrobu zakázek používám, co mám akorát v dílně – palety, staré dřevo, podlahy. Ono mě to vždy nějak napadne, jaké dřevo vybrat.
Co nedopadlo? Všechno jsem nakonec zdárně dodělal, i když je pravda, že z něčeho mívám obrovskou radost a nějaké zakázky mám rád hotové a odevzdané.
Co mě nadchlo víc, než jsem čekal? Jednu věc asi nenapíšu, bylo toho víc… To nadšení mám ale nejraději při samotné tvorbě, tu radost, tu jiskru…
 
Jaký je váš plán na další měsíce? A o čem sníte? Co děláte proti šedi?
Budou to brzy dva roky, co jsem začal a za tu dobu jsem také hledal směr, jak dál. Palety mě baví, ale víc se chci soustředit na použité dřevo. Jsem nadšený z nábytku se starých fošen a kovových konstrukcí. Úplně jednoduché a geniální.
Snů mám tolik! Ale asi jako většina Pražáků se těším, že jednou vypadnu alespoň kousek za Prahu, kde budu mít i dílnu. Město je na mě někdy hodně rychlé a nejlíp se mi odpočívá v lese. Vím ale, že bez města bych neměl tolik práce, takže nikam za hory za doly… Je totiž zvláštní, že právě ve velkých městech je nevíce lidí, kteří se vrací k přírodě a k sobě, recyklují a není jim lhostejné jejich životní prostředí. A možná je to i pochopitelné. Každopádně všichni moji zákazníci jsou pro mě důležití a moc si jich vážím, protože i oni vidí věci podobně.
Co dělám proti šedi? Chtěl bych být muž, co sázel stromy, ale to už mi někdo vyfouknul, takže jsem muž, co zachraňuje dřevo a tím, věřím i stromy.
 
Facebook Woodcock
www.woodcock.cz