Z rozburácených repráků zní našlapané blues kapely Motion Food. Nad pracovním stolem plným snímačů, hmatníků, korpusů a nedopalků se sklání Peter Jurkovič. Za jeho zády stojí Stefan Milkov. Místnost je plná kouře, který rezonuje v dvanáctkovém rytmu. V jednu chvíli Peter zvolá: „Teď, teď je tam tele! Slyšíš to? To je zvuk, co?“ Právě si pochválil vlastní riff na jednu ze svých kytar.
 
Tím teletem totiž myslí telecastera, elektrickou kytaru, kterou si sám zhotovil a která má zvuk tak čistý, že o něm někteří znalci říkají, že jej neslyšeli ani na fenderu či gibsonu, ať už to pro laika znamená cokoliv. Přestože je tento originální zvuk známý i mezi hudebníky světového formátu, nenechal se jeho tvůrce zlákat nabídkou zahraniční velkovýroby a zůstal u poctivé ruční práce. Ještě dnes se Peter směje při vzpomínce na italské výrobce požadující dvacet kytar měsíčně. Tolik nástrojů totiž vyrobí za celý rok.
 
Celý článek čtěte na webu Galerie NE.
Autor textu: Kateřina Obozněnko
Připraveno ve spolupráci s projektem Galerie NE