BEST OF: Nepřehlédli jste v našich starších vydáních? Přinášíme vám články z prvních dnů Proti šedi.
Vidím to docela jasně. Starý chodník pamatující klapot dřeváků. Přestárlý strom, kterým lomcuje vítr, přichází za zvuku dutého praskání o své větve, o svůj život i paměť.
Lidské koruny se lámou v MHD. Dobrovolně o svůj život přicházíme se sluchátky na uších. Nejen v metru, tam pod zemí, ale stejně tak i při jízdě vlakem, který uhání krajinou mnohé imaginace. A tak se každému může docela dobře stát to, co nedávno mně; zmatení smyslů, vidina zvuku, určitá představa neurčitého.
Viděl jsem zvuk tramvajové koleje. Aniž bych bral LSD. Mrkněte se sem: http://panto-graph.net/favouritesounds/
Text: Lukáš Král
ni©