Vladimír Merta oslaví 70 koncertem v Akropoli

Základní kámen českého písničkářství Vladimír Merta slaví sedmdesátiny a vydává 4CD archivních nahrávek. Středobodem letošního turné bude velkolepě pojatý koncert v pražském Paláci Akropolis. Koná se 2. února už od 18:00.
 
Čtyřhodinové setkání s podtitulem „V krásných dobách folku… aneb co o sobě ještě nevíme“ slibuje řadu nečekaných spojení, oslavencovo pozvání přijala řada osobností české hudební scény, například Jaromír Nohavica, Vladimír Mišík, Michal Prokop, Robert Křesťan, Zuzana Homolová, Dagmar Voňková, František Segrado, Zdeněk Merta… sál plný muzikantů, výtvarníků, filmařů, spousta překvapení v záloze.
Finále večera bude patřit triu Vladimír Merta – Jan Hrubý – Ondřej Fencl, tedy formaci, v níž je protagonista v posledních letech napříč republikou nejčastěji k vidění. Fenomenální houslista Hrubý se s Mertou potkává „periodicky“ několik desítek let, s dvakrát mladším klavíristou a kytaristou Ondřejem Fencl Merta úzce spolupracuje od roku 2011. Těšte se na Astrologa, Chtít chytit vítr, K pětadvaceti a další hymny doprovázené klavírem a houslovým kouzlením jednoho z nejosobitějších českých smyčcových mágů.
K Mertovým sedmdesátinám je připraveno vydání limitované edice slavných domácích nahrávek z roku 1976. Luxusně vybavený komplet obsahuje 4 CD Bití rublem, Svátky trpělivosti, Hodina vlka a Dobrodruh, celkem třicet písní natočených u Mertů ve Střešovicích.
VLADIMÍR MERTA – BIOGRAFIE
Vladimír Metra se narodil 20. 1. 1946 v Praze. Vystudoval architekturu na ČVUT, poté ještě na FAMU absolvoval scénaristiku a režii (jeho absolventský film na motivy povídek Oty Pavla Smrt krásných srnců byl za komunismu kultovní záležitostí).
Během studijního pobytu ve Francii začal koncem šedesátých let skládat vlastní písně, první LP deska Ballades de Prague vyšla více méně náhodou v roce 1969 u francouzské společnosti Vogue (dnes má mezi sběrateli cenu zlata).
Další možnosti silně omezila represe režimu, Merta s přestávkami koncertoval, publikoval a pokoušel se o vlastní filmařské projekty, byť oficiálními místy nepodporován.
V sedmdesátých a osmdesátých letech se stal nedotknutelnou písničkářskou ikonou. Prakticky kolem všeho, na co sáhl, vedla zdejší kritika oslavné tance. Básnické texty, ojedinělá hra na kytaru a písně jako Chtít chytit vítr nebo Omamná květina pravdy 
vynesly Mertovi statut svojského muzikanta, který se nenechá nikým svázat.
Na první oficiální domácí album si musel počkat až do roku 1978, o deset let později vyšlo syrové dvoj-LP s živým záznamem koncertu v Malostranské besedě, kde nechybí ani Praha magická, Dezertér či Kocovina.
Po letech čekání následovalo cd Filmy v hlavě, jímž Merta stvrdil svou roli intelektuála naprosto nezapadajícího do černobílé schematičnosti společenských poměrů.
Z množství dalších aktivit zmiňme spolupráci se souborem židovských písní Mišpacha, barokní a renesanční hudbu s Janou Lewitovou, kooperaci s Mišíkovými Etc…, která vyústila v nezvykle zpěvné CD Ponorná řeka (2011) a především aktuální řadová alba Domilováno (2013) a Imagena (2014) s Davidem Landštofem, Josefem Štěpánkem, Ondřejem Fenclem a dalšími elitními muzikanty v doprovodné studiové kapele.
Více na www.vladimirmerta.cz