Vítězný film Berlinale 2016 FUOCOAMMARE: POŽÁR NA MOŘI se představí na festivalu Be2Can

Dokumentární snímek FUOCOAMMARE: POŽÁR NA MOŘI  se stal letos v únoru vítězným snímkem 66. ročníku filmového festivalu Berlinale.  Působivý snímek oceněný Zlatým medvědem přináší dosud nevídaný pohled na uprchlickou krizi, kterou sleduje nikoliv klasickým reportérským pohledem, ale skrze portrét malého chlapce žijícího na ostrova Lampedusa, jenž je tranzitním místem tisíců migrantů. Jako svůj pátý celovečerní dokument ho natočil italský režisér Gianfranco Rosi, jehož předcházející snímek Sacro GRA byl historicky prvním dokumentem, který zvítězil v hlavní soutěži na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách.  
Film se českému publiku poprvé představil na letošním ročníku Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech, nyní bude uveden v rámci přehlídky Be2Can, jejíž třetí ročník proběhne od 6. – 12. října v Praze, Brně, Českých Budějovicích, Olomouci, Ostravě a Zlíně. Divákům nabídne příležitost vidět pohromadě všechny vítězné filmy „velké festivalové trojky“. Na programu bude mimo jiné česká premiéra aktuálního držitele Zlaté palmy z Cannes, snímku Já, Daniel Blake a vítěze Zlatého lva z loňských Benátek Zdaleka. Do českých kin vstoupí FUOCOAMMARE: POŽÁR NA MOŘI 3. listopadu 2016.
 
Film Fire at Sea se stal také kriticky nejlépe hodnoceným snímkem mezinárodního filmovém festivalu Berlinale 2016: v prestižní anketě zveřejňované v průběhu festivalu v časopise Screen mu porota složená z respektovaných mezinárodních filmových kritiků udělila nejvyšší hodnocení.
 
O filmu:
Dvanáctiletý Samuel žije na ostrově ve Středozemním moři, daleko od pevniny. Jako všichni chlapci jeho věku se mu ne vždycky chce do školy. Raději by šplhal po skalách, hrál si s prakem nebo se potuloval po přístavu. Ale jeho domov není jako jiné ostrovy. Už léta je to cílová stanice pro muže, ženy a děti, kteří se snaží dostat z Afriky na plavidlech, která jsou příliš malá a sešlá. Tím ostrovem je Lampedusa, která se stala metaforou pro útěk uprchlíků do Evropy, nadějí, utrpením a osudem stovek a tisíců emigrantů. Tito lidé touží po míru, svobodě a štěstí, a přece jsou na břeh často vyplavena jen jejich mrtvá těla. A tak jsou obyvatelé Lampedusy denně nuceni být svědky největší humanitární katastrofy naší doby.
Rosiho pozorování každodenního života nás přivádí blíž k tomuto místu, které je stejně reálné jako symbolické, a k emocionálnímu světu některých z jeho obyvatel, kteří jsou vystaveni neustálému permanentní pohotovosti. Film, který je bez komentáře, zároveň popisuje, jak se tyto dva světy, přestože na tak malém místě, sotva setkají...  (zdroj: Berlinale)