Veřejné proStory: Příběhy z města

Veřejné prostory jsou místem, které se podílí na utváření městského života a jejich kvalita přispívá ke spokojenému městskému životu obyvatel. Jejich funkčnost, vzhled a přínos pro obyvatele jsou aktuální problematikou. Problémem jsou ale veřejné finance, kterých není a nikdy asi nebude dostatek. Naskytují se alternativní možnosti, a to investování soukromých financí.

Myšlenka alternativního financování v Americe existuje již od 60. let a je také využívána v západní Evropě. V New Yorku existují dva svébytné druhy veřejných prostranství, které jsou financovány ze zdrojů privátního sektoru. Jedná se o veřejná prostranství v soukromém vlastnictví, v angl. POPS – Privately Owned Public Spaces, a oblasti zlepšené obchodem, v angl. BID – Business Improvement Districts.
 
Devět témat.
Vznik, Princip, Vvzheld, vyBavení, Pravidla, Úspěch, Komunita, Propagace, Finance.
 
Dva přístupy.
Hlavním aktérem při vzniku veřejných prostranství typu POPS není město, ale privátní subjekt – stavebník mrakodrapu. Na náklady nadnárodních korporací a na jejich pozemku tak vznikají nová veřejná prostranství – tzv. bonus plazas, nejtypičtěji otevřené předprostory mrakodrapů, které musí být přístupné všem bez rozdílu. Motivací na pozadí zdánlivě altruistického kroku je pragmatický princip výměnného obchodu – odměnou za veřejný prostor je stavebníkovi navýšení limitů využití pozemku. Projekt, který uvolní část pozemku pro POPS, si může navýšit celkovou podlažní plochu.
 
Na druhou stranu BID je forma partnerství veřejného a soukromého sektoru, PPP – Public Private Partnership. Tato veřejná prostranství stále patří městu, ale vlastníci nebo nájemníci nemovitostí a obchodních jednotek v této oblasti kolektivně přispívají na rozvoj, propagaci a udržování své čtvrti.
 
„Výstava se zabývá problematikou veřejných prostorů a možností jejich financování ze soukromých zdrojů. Porovnává přístupy financování, objektivně srovnává přínosy těchto přístupů, jejich negativní dopady a hledá odpovědi na otázku, zda jsou tyto principy vhodné pro aplikaci v našich podmínkách“ dodává ředitel Galerie Architektury Brno Gabriel Kurtis.

Vystavované práce vznikly jako součástí specifického výzkumu Fakulty architektury VUT v Brně.
Výstava v prostorách Galerie Architektury Brno je otevřena denně od 10 do 18 hodin až do 4. března 2016.

Kurátoři výstavy: Gabriel Kurtis, Martin Enev
Autorský tým: Markéta Čermáková, Zdeňka Strašilová
 
Výstava se uskutečňuje za podpory českého výrobce městského mobiliáře mmcité (www.mmcite.com).
/FB EVENT/