V pražském metru se otevřel jazzový klub!

Kdyby záleželo jen na vůli Dopravního podniku, zaplnily by se veškeré prostory pražského metra do závoje cigaretové mlhy, zhaslo by se a jediným povoleným orientačním ukazatelem by byla světélka poblikávajících forbesů obsypaných ožralými těly zkrachovalých existencí.

Proto působí doslova jako zjevení, když přímo ve  vestibulu metra A (odsud můžete vystoupat do ulice 28.října nebo na Jugmaňák) najdete jazzový klub. Jazz Republic má otevřeno od loňského prosince a nachází se v podzemí legendární funkcionalistické budovy Perla. Se svou manželkou Majou si klubík otevřel Jiří Londin. A to je fakt proti šedi. 

Jak jste se dostali k tomuto prostoru?

Normálním hledáním, to znamená, že jsme pročesávali nabídky realitních společností. Ale jednou při cestě přes centrum jsem si tady všiml nápisu na dveřích. Když jsem se o to zajímal, ukázalo se, že ten dům je pro hudební klub jak dělaný, protože nemá žádné nájemníky, jsou tady úřady, jazyková škola a banka. Domluvili jsme (s majitelem) a během půl roku jsme klub postavili z bývalé bankovní haly.

Jak chcete, aby váš klub na lidi působil?

Ta základní idea byla, aby tu byla jazzová republika, to znamená, aby tu byly různé žánry, které nějakým způsobem souvisejí s jazzem. Funk, blues, jazz, acid jazz, world music, etno ale také taneční hudba. Protože jazz je v podstatě taneční hudbou amerických černochů. Chceme, aby tu bylo živo, aby tu byla dobrá hudba a konaly se tu různé akce i přes den. Proto tu máme otevřenu i hudební kavárnu.

A jak se díváte na tu úžasnou symbiózu jazzového klubu s blízkostí vestibulu metra?

Já to vnímám jako otevřený kulturní prostor. Má to i své klady a zápory. Kladem je to, že je krásně vidět dovnitř, záporem, že je to vestibul metra B, nikoliv A, to by bylo samozřejmě mnohem lepší. Nicméně jsme v centru, uvidíme, jak se nám podaří přilákat diváky.

VÝKVĚT JAZZOVÉ SCÉNY

A na koho lákáte?

Chceme, aby tu hráli jak dobré jazzové kapely, tak kapely z pomezí jazzu a jiných žánrů. Bude tu hrát Jan Steinsdorfer, Ondřej Štveráček, Šavle Meče, samá dobrá jména. Samozřejmě poskládat celoměsíční program, tak aby byl vyrovnaný, je složité. Někdy se to povede více, někdy méně, ale snažíme se, aby tady byla dobrá jména pražské jazzové hudební scény.

Kde se ve vás vlastně vzalo pnutí otevřít si jazzový klub?

Od roku 91 pořádám jazzové koncerty. Začínal jsem v Redutě a pak jsem uspořádal asi sedm tisíc dalších koncertů, teď jsme se usídlili tady a doufám, že na dobré adrese.

Kdy máte otevřeno?

Kavárnu otevíráme ve tři hodiny, koncerty začínají ve čtvrt na deset a trvají do půlnoci. A mimo sezónu hrajeme mimo pondělí každý den.

Kolik se sem vejde lidí?

Kapacita je sto čtyřicet osm diváků.

S PLAKÁTEM DO MINULOSTI

Vy tady teď máte výstavu plakátů InfoArt 1900-2010, která mapuje koncerty posledních dvaceti let v Praze, jak vás to napadlo?

Přemýšlel jsem o tom jak pojmout ten poměrně velký prostor. Napadlo mě to, protože jsem některé z těch koncertů pořádal. Oslovil jsem další velké promotéry, kteří tu v Praze průběhu let uspořádali všechny velké koncerty, od Rolling Stones, Stinga až po AC/DC.

Co tady bude viset, až výstava skončí?

Navazujeme kontakty s výstavou v londýnském metru, kde právě probíhá výstava ke stému výročí plakátové tvorby pro londýnské metro. My bychom chtěli určitou časovou paralelou propojit významná data pražského metra s tím, jaké plakáty byly právě populární v podzemí hlavního města Británie. Třeba v roce 1968 se rozhodlo, že se postaví podzemní, nikoliv nadzemní dráha a my bychom chtěli najít plakáty, které by s tím nějakým způsobem souvisely, alespoň časově.

HLAVNĚ SE NEOPAKOVAT

Co pro vás osobně znamená jazz, co vám dává?

Pro mě jazz znamená především improvizaci, nic se neopakuje dvakrát, nic není stejné, pořád přicházejí nové věci, nové nápady a to mě na tom přitahuje.

Co nabízíte jiného než ostatní jazzové kluby, čím chcete návštěvníky oslovit?

Za A dramaturgií a za B tím, že je jediným tanečním klubem, kde můžete při jazzu tančit, většinou jsou ty jazzové kluby menší, my máme ale velkorysejší prostorové podmínky.

Je hodně náročné provozovat takovou živnost?

Je to velice složité, je to nekončící mravenčí práce, každý ten den je trošku jiný, ale to mě na tom právě baví, že se neopakuji.

 www.jazzrepublic.org