V nabídce letošního KineDoku nechybí festivalové hity

Během minulého roku proběhl pilotní ročník jedinečného projektu KineDok, spočívajícího v projekcích autorských dokumentů na netradičních místech. V roce 2016 představuje projekt organizovaný Institutem dokumentárního filmu dalších 15 dokumentů a nabízí možnost site-specific promítání nově i divákům v Polsku a Norsku. V České republice mohou fanoušci autorského dokumentu navštívit během roku na 150 projekcí na nejméně 25 nejrůznějších místech a seznámit se s filmy, které se s úspěchem promítaly na zahraničních filmových festivalech. Projekce bývají doprovázeny debatou s tvůrci filmu či odborníky.
 
„Úspěch kinedokových projekcí u nás i v zahraničí v průběhu minulého roku nás velmi těší. Stejně tak skutečnost, že se nám podařilo získat pro druhý ročník projektu 15 výjimečných autorských dokumentů z evropské produkce a nadchnout pro spolupráci nová promítací místa, kluby, galerie, kavárny a multifunkční prostory.“ říká manažerka projektu KineDok Jana Ripplová. A jaké filmy obsahuje letošní kinedoková nabídka?
 
Domácí dokumentární tvorbu zastupuje úspěšný snímek Jana Foukala Amerika, který si odbyl premiéru na MFF Karlovy Vary a přibližuje český fenomén trampingu, hon za svobodou v lesích, pod širákem a u táboráku za zvuků kytar. Druhým českým reprezentantem je časosběrný dokument Jiřího Stejskala Jáma, jehož hlavní postavou je energická Nataša žijící uprostřed sídliště v centru Kyjeva se svými dvěma muži, čtyřmi dětmi a také stádem koz a prasat. Jako správná hlava rodiny se snaží svou chajdičku ubránit před developery a svou rodinu před nástrahami z řad jehovistů a různými konspiračními teoriemi.
 
Součástí kinedokové nabídky je také úspěšný maďarský dokument Drifter režiséra Gábora Hörchera, který zabodoval na festivalech v Sarajevu, Lipsku nebo Amsterdamu.  Z Chorvatska ve výběru figuruje dokument Je to nejlepčejší od Evy Kraljević, ve kterém sama režisérka citlivě zachycuje svůj láskyplný vztah k sestře, jejíž vtip a duchaplnost zcela zakrývají její postižení a dělají z ní hvězdu dokumentárního plátna. 
 
O tom, že celosvětový úspěch současné rumunské filmové tvorby neleží jen na bedrech hraného filmu, nejlépe svědčí dokument Alexandra Nanau Toto a jeho sestry, který už posbíral nespočet ocenění například z festivalů v Lipsku, Varšavě, Florencii, Londýně, New Yorku či Jihlavě.
 
Slovensko v letošním roce reprezentuje dvojice krátkých filmů studentek VŠMU Ivany Hucíkové a Terezy Michalové nazvaných Matky a dcery a Nový svět. Režisérky ve filmech zachycují křehké téma společného soužití čtyř generací žen a život osamělé, psychicky labilní ženy v chátrajícím domě. Ve výběru nechybí ani nejoceňovanější slovenský dokument uplynulého roku Tak daleko, tak blízko. Zkušený režisér Jaro Vojtek v něm bez laciného sentimentu zachycuje ne zas tak odlišný svět několika autistů a jejich vztahy s rodiči. Rozhovor s Jaro Vojtkem o jeho snímku si můžete přečíst zde.
 
Dvěma novými partnery v kinedokové síti jsou v letošním roce Norsko a Polsko. Z norské produkce k divákům zavítá poetický snímek Sourozenci až za hrob od Frode Fimlanda o poklidném soužití sedmdesátiletých sourozenců Magnara a Oddny, kteří společně hospodaří na rodinné farmě uprostřed divoké norské přírody, kde nejpokročilejší technologii reprezentuje jen rozbitý kazeťák a krabice nepoužitelných kazet. Dokument Medvědí ostrov natočený Inge Weggem naopak pojednává o již druhém adrenalinovém tripu tentokrát tří bratrů (ten první Na sever od slunce se stal diváckým festivalovým hitem), kteří se vydali nejen surfovat, lyžovat a snowkitovat na zasněžené pobřeží jednoho z nejstudenějších ostrovů světa obývaného povětšinou ledními medvědy.
 
Do bývalého ruského letoviska, dnes ale po válce o nezávislost rozbořené Abcházie, zavede diváky polský a na řadě festivalů oceněný Dominový efekt, nabízející černý humor od Černého moře v režii Elwiry Niewiery a Piotra Rosolowski. Abcházský ministr sportu Rafael pro zviditelnění své země organizuje světový šampionát v dominu a zároveň se snaží udržet svůj vztah s hysterickou ruskou operní pěvkyní Natašou, která bohužel v Abcházii nenachází svůj smysl života tak, jak si původně představovala. Komentovaný rozhovor s tvůrci filmu pro IDF si můžete přečíst zde. V dokumentu 6 kroků od sebe se polský režisér Bartosz Dombrowski inspiroval teorií, která tvrdí, že každý člověk je s ostatními spojený prostřednictvím řetězce šesti lidí, kteří se navzájem znají. Teorii testuje v road movie sledující vztahovou linii mezi varšavskou punkerkou Martynou a mexickým farmářem Antoniem. Výběr letošních kinedokových dokumentů uzavírá snímek lotyšské režisérky Ievy Ozoliny Můj otec bankéř. Režisérka ve filmu pátrá po svém otci, který po pádu Sovětského svazu rychle zbohatl a poté ještě rychleji zmizel, a kterého prý Interpol po 18 letech našel v malajském blázinci.
 
Institut dokumentárního filmu jako hlavní organizátor KineDoku zajistil otitulkování všech filmů do českého jazyka a pomáhá místním organizátorům kinedokových projekcí s propagací a zajištěním debat s tvůrci filmů a experty z rozličných oborů. Podrobnější informace a především seznam kinedokových míst s daty projekcí najdete na stránkách kinedok a na /FB/ projektu.