Trendy nejsou trendy

Poslední dobou se dost často setkávám s pohrdáním trendy. Co je trendy,
není cool. Co je trendy, není stylové a osobité. Trendy jsou pokrytečtí
lidé bez fantazie podřizující se diktátu lifestylových magazínů, pohlceni
reklamou a konzumem. Je tomu opravdu tak?

Nebudu lhát a přiznám se, že mi není spousta věcí okolo vývoje trendů
jasných. Přesto jsem přesvědčená, že ty nedůležitější trendy v sezóně jsou
jen logickou reakcí módního průmyslu na svět, ve kterém žijeme. V první
polovině 20. století bojovaly ženy a s nimi různé feministické spolky o
to, aby se ženy rovnoprávně podílely na rozhodování o svém životě a jeho
naplněním ruku v ruce se snahou o získání větší nezávislosti a svobody. Na
jejich šatníku se to odrazilo tak, že si mohly dovolit odložit několik
vrstev oblečení, zkrátily si délku sukní a šatů, začaly nosit kalhoty(což
bylo ještě v 30. Letech na některých územích Evropy trestné), taky už
nemusely plavat v dlouhém koupacím úboru, ve kterém bych já osobně měla
strach, že se utopím. Dalším dobře známým příkladem by mohlo být hnutí
hippies. Ti svůj odpor k válce demostrovali mimojiné třeba pomocí
květinových vzorů, oblečením z přířodních materiálů, magických amuletů a
dalších prvků. V té době se těšily velké poplularitě horoskopy a buďme
upřímní, horoskopy čteme většinou, když jsme zoufalí a hledáme útěchu.
Sice tím vším hippies nikomu nepomohli, ale tento trend, všimněte si, se
opakuje vždy, když svět potřebuje uklidnit. Například po leteckém
teroristickém útoku na new yorská dvojčata a následné válce v Íráku se
začaly v kolekcích opět objevovat romantické prvky(široké sukně ke
kolenům, květinové vzory, háčkování...). Je pochopitelné, že když mi není
dobře, tak se obklopím tím, co mě hodí do pohody a paradoxně spousta lidí,
kteří se dobře mají, tíhnou k dekadenci. V roce 2009, kdy na svět dopadla
těžká ekonomická krize, dostaly trendy příchuť praktičnosti. Ženy si
rychle vzpomněly na červenou rtěnku, aby stále vypadaly chic, odbarvily si
vlasy na hnědo, čímž chtěly získat co nejvíce důvěryhodný image. Držely se
prostě své práce zuby nehty, což mělo za následek zcela přirozeného
příchodu těchto trendů. Renomované značky a návrháři přehodnotili pojetí
haute couture a na přehlídkách představili kolekce, které sice splňovaly
kvalitu, na kterou jsme byli zvyklí, ale nebyli jsme příliš zvyklí, že by
tyto modely byly docela nositelné i v běžném životě. Běžný život byl
prostě upřednostněn nad blahobytem a uměním, protože ta doba si to prostě
vyžádala.

Díky Bohu, dnes nejsou trendy strohé jako před desítky let, že jednu
sezónu letěly proužky a další puntíky. Dnešní lidé jsou mnohem více
komplikovaní, a proto se taky míchají různé styly(punk s romantikou a
podobně). Nikoho ani nenabádám, aby utíkal do prvního trendy řetězce a
rychle si koupil něco trendy, neříkám ani to, že se já sama řídím dle
všech trendů od gumičky až po ponožky. Ale ignorovat je nemohu, protože
jsou pouze odrazem společnosti, ve které žijeme a je na každém z nás, co z
toho kdo přijme a co ne.