Tipy na výstavy v galeriích MeetFactory a Kostka

Galerie MeetFactory otevírá novou mezinárodní skupinovou výstavu Zbytečný úklid, která poprvé po deseti letech v Praze představí díla přední současné umělkyně Pipilotti Rist spolu s nastupující generací českých umělců a pracemi japonského tvůrce Masaru Iwai, který přijal pozvání MeetFactory na krátkodobý rezidenční program.
 
Zytečný úklid
 
Masaru Iwai (JP), Kristýna a Marek Milde (CZ/US), Jan Nálevka (CZ), Pipilotti Rist (CHE), Janek Rous (CZ), Lucia Sceranková (CZ/SK)
Kurátorka: Karina Kottová
Architektura výstavy: Jan Pfeiffer
Vernisáž: 5.6. v 18.00
Výstava trvá: 5.6. - 25.8. 2013
Otevřeno denně 13 - 20 h
Vstupné dobrovolné
 
Doprovodný program k výstavě v rámci Pražské muzejní noci a Léta s MeetFactory sledujte na www.meetfactory.cz. K výstavě je možné objednat také komentované prohlídky a workshopy pro školní a zájmové skupiny.
 
Název výstavy je metaforou pro psychologické procesy, k jejichž popisu se často používá terminologie spojená s fyzickým úklidem: vyčistit si hlavu, uspořádat si myšlenky. Výběr děl je intuitivně řazeným sledem imaginativních obrazů, které diváky zvou do vlastních více či méně konkrétních příběhů přecházejících od spořádanosti k osvobozující abnormalitě. Původní čistota či racionální východiska se posouvají směrem k nelogickému chování, obskurnosti, nebo dokonce deviaci či šílenství.
 
Záměrem výstavy je zkoumat oblast přechodu mezi těmito protiklady, mírný posun od jednoho k druhému: od pořádku k chaosu, od poklidnosti k nekontrolovatelné vášni. V díle spisovatele Hermanna Hesseho jsou tyto principy často promítnuty do vzájemně kontrastních postav, jako je racionální Narcis a emocionální Goldmund, dva středověcí mniši, kteří každý svým způsobem hledají podstatu života. Zatímco první zůstává v teoretické říši vlastní mysli v bezpečném hájemství kláštera, druhý se podvolí svým touhám a rozhodne se žít na pomezí života a smrti, krásy a hrůzy. Jak Hesse dál zkoumá ve svém kanonickém Stepním vlku, tyto charakteristiky se nejčastěji potkávají v jediné bytosti, spolu s množstvím dalších „duší“, které utvářejí komplexnost lidské osobnosti. V jádru jsme racionálními bytostmi i divokými zvířaty. Toužíme uspořádat si vlastní nitro nebo vnější prostředí, ve kterém se pohybujeme, ale zároveň se nemůžeme nebo nechceme ubránit vytváření zmatku, iracionálním rozhodnutím.
 
 
Galerie Kostka představuje práci nizozemského umělce Feiko Beckerse, který pracuje především v médiích.
 
Ve své knize Útěcha z filosofie odhaluje Alain de Botton, jak mohou velké filosofické otázky přesahovat každodenní život. Nastoluje praktické problémy, jako je nedostatek peněz, a zasévá do čtenářovy mysli semínko jednoduchých, byť zásadních filosofických otázek.
 
Křehká síla kladení otázek je v díle Feiko Beckerse (NL, 1983) klíčovým prvkem. Umělec se ve své výstavě Pomalý a postupný zaměřuje na problematickou povahu každodenních lidských vztahů. Každý ví, že tyto denní rituály odhalují nepohodlnou stránku sociální interakce. Situace, které jsou trochu rozpačité či trapné, zná každý. Například, jak začít konverzaci (Na určitém místě v určitou dobu, 2011). Jeho vlastní osobní vztahy se stávají příkladem každodenních problémů a dilemat, které lidé mezi sebou mívají. V důsledku toho zaostřuje na tyto vzorce chování, rozvíjí jejich dynamiku a odhaluje skrytý citový náboj úzkosti, prohry a smutku. Vrací se k samému zdroji těchto pocitů a zamýšlí se nad tím, jak se jim v budoucnosti vyhnout. 
 
GALERIE  kostka
FEIKO BECKERS (NL): POMALÝ A POSTUPNÝ
Kurátorka: Alexandra Landré
Vernisáž: 5.6. v 19.00
Výstava trvá: 5.6. - 21. 6. 2013
Otevřeno denně 13 - 20 h
Vstupné dobrovolné
Doprovodný program k výstavě v rámci Pražské muzejní noci sledujte na www.meetfactory.cz. K výstavě je možné objednat také komentované prohlídky a workshopy pro školní a zájmové skupiny.
 
Pomalý a postupný se zaměřuje na známý akt – rozloučení. Beckers předkládá autobiografickou historku, kdy se rozloučil s kamarádem. To způsobilo značnou citovou nepohodu a smutek ze ztráty. Aby se vyhnul podobnému zážitku v budoucnosti, rozhoduje se umělec najít pro svůj problém řešení. Racionální analýzou dynamiky a následnou deduktivní logikou vypracuje návrh alternativního postupu jednání. A opět je v podobě experimentu situace zahrána, zachycena a převedena do instalace Pomalý a postupný.
 
Tudíž staví Beckersovo dílo do kontrastu poměrně malý, intimní problém a jeho monumentální, hmatatelné řešení. V tom se skrývá velmi lidský paradox: Je-li člověk hnán citovou úzkostí a snahou vyhnout se bolesti, uchyluje se ke své racionální schopnosti nacházet řešení. Umělec logicky dedukuje různé závěry a navrhuje různé způsoby jednání. Avšak v tom, co by se zprvu mohlo zdát přijatelné, je odhaleno použití strategií ironie a přehnané identifikace, a demonstrují se tu hranice racionalizace a funkčnosti. V každé práci se tento postup nepřetržitě opakuje a neustále se vrací ke svému východisku – opakování otázky.
 
Feiko Beckers byl rezidentním umělcem na Rijksakademie van Beeldende Kunsten  v Amsterdamu (2010-2011) a v současnosti působí v Le Pavillon, v rezidenčním programu Palais de Tokyo v Paříži. Nedávno uvedl svá díla v Theater Frascati (Amsterdam), STUK (Leuven) De  Appel (Amsterdam) a v Beursschouwburg (Brusel). Letos v létě představí Feiko Beckers svůj samostatný projekt v Liste 18 v Basileji, kde bude zastoupen uvedenou galerií (11.-16. červen 2013).