La Chapelle není ten pravý důvod, proč navštívit Rudolfinum.
Včera jsem měl to štěstí navštívit výstavu Jana Híska - Noční jezdec v malé galerii v Rudolfinu. A to přímo s autorem samotným.
Koná ve stejném období jako výstava fotografa Davida LaChapella. Tudíž je tak trochu v ústraní zájmu. Nicméně s jistotu mohu prohlásit, že Hískova tvorba plná nejjemnější dětské fantazie, naprosto oproštěná od přetvářky a mistrovsky přenesená na plátna, mě absolutně uhranula. Jeho technika olejomalby přesahuje její vlastní možnosti. Z třiatřiceti obrazů na vás dýchá pocit několika různých výtvarných technik, např. kresba klasická, kresba tuší či uhlem, avšak malíř po celou dobu zůstal věrný pouze štětci a olejovým barvám.
V pestrém světě umělcovy tvorby najdete spousty roztodivných postaviček, bájných zvířat a odkazů na díla starých mistrů. U Híska platí, že čím více času investujete na detailní průzkum jeho obrazů, tím více v nich poté naleznete. Na rozdíl od mediálního kejklíře LaChapella, Hísek nepotřebuje humbuk kolem své osoby, s naprostým klidem a pokorou vám jeho díla vstoupí do duše a už tam zůstanou. A komu se to podaří?
Nenechte si ujít výstavu toho mimořádného českého umělce.
Jan Hísek - Noční jezdec
1. 12. 2011 až 26. 2. 2012
Kurátor: Petr Nedoma
Komentovaná prohlídka výstavy pro veřejnost proběhne 21.2. od 17:00 http://www.hisek.cz/