Tip na výstavu: Pavel Baňka: Blízkost

Černošská omladina pózující na karosérii auta, na zápraží domu, na schodišti, skupinka chlapců v parku, fotografie rodiny, Ester Krumbachová s Věrou Chytilovou s přáteli v prostředí fotoateliéru, matky s dcerami před domem, v zahradě, u moře, v obývacím pokoji. Tomáš Hrůza s Andreou Průchovou, dvojník Michaela Jacksona, Pavla Sceranková s dcerou, fotografie sousedů v Benicích, žena v Havaně, Markéta Kinterová s dcerou, děti na ulici v Plovdivu, fotografie životní družky Jindry Vikové a dcery Markéty.
 
Výstava Pavla Baňky Blízkost je rozsáhlou sondou do dosud neprezentovaných fotografických cyklů, které vznikaly zejména od konce 70. let do současnosti a mapují jeho fotografickou tvorbu v oblasti portrétní fotografie se sociálním podtextem. Blízkost není systematicky budovaným obrazem společnosti ani formou sociologického či etnografického výzkumu, ale mnohem více jen záznamem setkání fotografa a jeho modelů „doma“ i v různých zemích světa, kde dlouhodobě či krátce pobýval.
 
Pavel Baňka je solitérem v rámci české fotografie posledních čtyř dekád. Netají se svými silnými vazbami na amatérismus a s tím související šíří svých „fotografických hledání“, jak často rád označuje mnohost a různorodost ve vlastní tvorbě, která je mimo jiné i silně spjata s pedagogickou a redakční praxí.
 
Téma výstavy je odvozeno z osobního fotografického deníku Z mého života (1957–2017), kam řadí Pavel Baňka fotografické počátky spjaté s rodinnou fotografií a doplňuje je o dnešní poznámky a momentky z mobilu. Výstava je tak výsledkem dlouhodobější práce s autorem v jeho archivu a v mnoha případech jsou vystaveny původní autorovy zvětšeniny. Výběr fotografií respektuje touhu Pavla Baňky pracovat s mnohostí jako s výrazovým motivem vymezujícím se vůči střídmosti v instalačním řešení, která je na několika místech výstavy naznačena jako forma soustředění se na detail či samotné téma výstavy. Tím se nestává v důsledku rodina, přátelství, ale naopak autorova touha po setkávání a sdílení společného momentu, pohledu.
 
Pojítkem pro desítky fotografií, které jsou jak deníkem, dobovou výpovědí nebo jen cestopisnou vzpomínkou, je přímočarý pohled modelů na fotografa. Prostupujícím prostředím se stávají improvizované fotoateliéry sešpendlené autorem z rozličných látek či igelitových ploch na domácích bleších trzích (1984–1987), v americkém komunitním centru pro děti (1987) nebo naopak v současnosti během návštěv ve vlastním domě v Benicích a jiných místech spjatých s aktivitami Pavla Baňky nebo jeho přátel (2013–2017). Pavel Baňka navazuje způsobem fotografování na klasické prvorepublikové ateliéry, kdy potírá autorství a věnuje se cizelování záznamu během improvizovaných situací, ale protipólem jsou série pořízené v exteriérech, kde navazuje do jisté míry na klasický americký novinářský dokument, pouliční styl ve fotografii, kdy svícením reportážním bleskem a užitím velkoformátových aparátů dosahuje v rámci zdánlivých momentek a improvizace podobné preciznosti jako ve svých ateliérech.
 
Záznam krátkodobého soustředění během sdíleného pohledu modelů odhaluje Pavla Baňku jako fotografa, který není neviditelným pozorovatelem, ale naopak aktérem vstupujícím do rozličných prostředí a vztahů, který vzbuzuje důvěru během intimního záznamu vybraných osob. Soustředění se v tomto ohledu obrací směrem k fotografovi, který většinu z těchto fotografií iniciuje, což umocňuje onen moment setkání. „Jde o proces překračování samoty a způsob mlčenlivého dialogu,“ dodává sám autor ke způsobu práce, která odhaluje velmi osobní oblast v rámci jeho tvorby.
 
Pavel Baňka: Blízkost
Galerie hlavního města Prahy
Dům fotografie, Revoluční 5, Praha 1
10. 10. 2017 – 7. 1. 2018
út–ne 10:00–18:00, čt 10:00–20:00
Kurátor: Martin Mazanec