Tchendos oslavili 20 let

Od oznámení tohohle koncertu jsme nemohli dospat. Tchendos jsou pro nás zásadní, stejně jako pro českou porevoluční scénu. Nejenom tu elektronickou, ale dalo by se říct, že i pro tu hudebně aktivistickou. V době, kdy je k "aktuálním tématům" slyšet především Ortel nebo ta buchta, co do metra vleze jenom s pitbullem nebo Krytinářem, je úderná muzikální názorová opozice velevítanej artikl, tolik vzácnej právě u elektroniky. 'Nedovedu pochopit', 'Z lékařskýho hlediska pal vocuď' a naposledy Sluníčko jsou hymnama nejen levicovejch inťoušů, ale začínají dávat smysl každýmu, komu není extra sympatický nynější zabedněný hnědnutí. /GALERIE/

Vítaný taky je, že z čirýho kamarádství se před Tchendos ukázali sporadicky vystupující Ohm Square. Ti byli u úplnejch začátků Tchendos a fungovalo to taky obráceně. LMB se tak zaplnil spořádaně brzo a Ohm Square měli po dobu svýho nedlouhýho setu dav a aplaus, kterej by jim mohl závidět leckterej headliner. Na nestárnoucí Charlie One je pořád radost koukat a hudba Ohm Square si svou podmanivost zachovává spolu s ní.
Tchendos asi nemá velkej smysl představovat. Měli jste dvacet let na to, je poznat jako sestavu a ještě o něco dýl jako obskurní postavičky prvních českejch house parties. O začátcích na Atari, dlouhým čekání na první album a první živák si toho můžete všude přečíst spoustu. Co vám ale tyhle kroniky nezprostředkujou (a alba jen částečně) je právě zážitek z Tchendos naživo. Skoro až komunitní pocit sounáležitosti napříč zhruba dvěma generacema, který Tchendos mohly prožít. Démonickej Wokurka a krásná Bára aka Flowe jsou hvězdy večera, ale ostatní nezůstávají pozadu ani přes svůj lehce profesorskej styl. Děsně nás na tom celým baví fragmenty breakbeatu, který se sem tam vyderou na povrch. Neskutečná energie vás protlačí celým koncertem, že si ani nevšimnete, že Tchendos hráli něco kolem dvou hodin, což při Wokurkově výdeji musí bejt celkem výkon. Během tý doby se stihne odehrát většina zásadního z dvacetiletý tvorby, včetně několika úplnejch novinek. Domnělejch zlatejch hřebů bylo během večera několik a těžko říct, jestli to bylo zrovna Dnes naposled, Ti to sekne, hostování Charlie One nebo něco úplně jinýho. Možná v tom hraje roli jistá (nemalá) míra nostalgie, ale my jsme si možná už v dubnu prožili svůj koncert roku. 10/10!