SPAM v Roxy: Tentokrát jsme potkali Smrt

16. dubna bylo v Roxy k vidění audiovizuální představení SPAM (23 fotek najdete na našem FB). 
"Živé obrazy skládané z těl tanečníků Jany Vrány a Pala Kršiaka, dunivý voiceover, pohlcující vizuály, laserové projekce a divadelní atmosféra," lákala tisková zpráva.
A stran té atmosféry nekecala. Za desítky let navštěvování Roxy jsem asi takhle klidné usazení lidí neviděla. Na balkoně i v parteru byly ikeažidle, před zahájením nás nahnali do sálu, žádné courání, hlasité mluvení ani nic podobného.
Vladimir 518, Ondřej Anděra a David Vrbík vyprávěli řadou prostředků o různých aspektech a podobách smrti. Promítali nám čísla (kolik procent lidí se sebevraždí atakdále), kombinovali projekci, zvuk (nezúčastněné hlasy odříkávající spíš informativní než emotvní texty) a divadelní prvky (tanec či prostě pobyt na scéně - ty taneční kousky pro mě byly nejméně zásadní prvek, protože nějakého toho trčení a cukání na pódiu, aniž by bylo pro story zrovna nezbytné, už jsem viděla ais příliš mnoho, jakkoli byli oba herci velmi nadaní.) Přítomnost živých lidí ale svůj význam měla, zejména v kombinaci s projekcí (viz foto - postava vypadá, že asi hupsne ze střechy, zatímco z reproduktorů zlověstně hovoří vypravěč).
Bylo znát, že jakkoli je Spam hledáním a experimentem, jeho autoři už mají zkušenosti s tím, jak udělat představení a zaujmout diváka. Jednotlivé sekvence byly co do formy velmi různorodé, ale přesto jako celek dávaly smysl a výsledkem byl působivý večer. Díky kontextu s tím, že nás stejně za pár (milionů?) let zblajze nějaká černá díra či jiný šmejd, sice výsledná nálada byla spíš neveselá, ale ze setkání se Smrtí by bylo divné vesele hupkat:-)