Zakladatel neziskové iniciativy Slepice v nouzi Petr Dobrý má jasný cíl: informovat o podmínkách slepic v klecových velkochovech, zabránit jejich předčasnému posílání na jatka a vrátit je z těsných klecí tam, kam přirozeně patří, tedy do zahrad. "Chceme, aby slepičky zachráněné z velkochovů alespoň druhou část svého života prožily v místech, kde uvidí slunce, trávu a žížaly, kde budou moci volně pobíhat a nebude jim hrozit smrt, pokud zrovna nebudou snášet vajíčka."
Petr Dobrý si při narození snad nemohl „vybrat“ přiléhavější příjmení. Ochraně zvířat se věnuje dlouhodobě, slepicím teprve poslední rok. „Mám hodně kamarádů ornitologů, kteří se radujou, když se jim někde podaří pěkně vyfotit sýkorku v hnízdě a podobně. O osud ptáků zavřených v klecích velkochovů se nikdo z nich moc nezajímá, a tak jsem se slepiček ujal já. Mým hlavním přáním bylo, aby si lidé uvědomili, že slepice nejsou stroje na vajíčka, ale živí tvorové,“ vysvětluje Petr Dobrý. Na současné slepičí scéně mu nejvíce vadí především podmínky nosnic v komerčních velkochovech, z nichž většina využívá tzv. klecovou technologii.
V praxi to znamená, že jsou nosnice natěsnané v tzv. obohacených klecích o minimální velikosti, kde žijí asi jeden rok a za celý život nespatří přirozené světlo či trávu. „Nemají možnost rozvíjet žádnou ze svých přirozených potřeb, jako je hrabání, hnízdění nebo protřepávání křídel a čištění peří. Po jednom snáškovém období se celá hala vyskladní a slepičky se převezou na jatka,“ popisuje běžnou realitu Petr Dobrý.
Celý článek čtěte na stránce GALERIE NE