Seznamte se: Reparáda je podnikatelský inkubátor

Představujeme rubriku Job mladého česko-německého internetového magazínu jádu - nyní rozhovor s Kateřinou Říhovou o Reparádě, který vedla Judith Krulišová.
 
 
Reparáda je knihovnou, kde si místo knih můžete vypůjčit oblečení, koupit originální kousky z dílny začínajících módních návrhářů, nechat spravit oblečení, ale i kolo, ale taky si pronajmout stůl a pracovat. Brněnskou šatotéku před necelým rokem otevřely Kateřina Říhová a Markéta Melendez. S Kateřinou hovořila Judith Krulišová.
 
Jak vznikl nápad otevřít šatotéku v Brně? Kde jste se inspirovaly?
Inspirovaly jsme se již existujícími šatotékami ve Skandinávii a Německu. Pokud vím, tak první šatotéku otevřeli ve Švédsku, už tam mají asi čtyři, v Norsku jich je taky pár, víme taky o jedné v Hamburku. Zajímám se o ekologii v módě a jiné přístupy k tomu, jak žít a co dělat, takže ten švédský model mi připadal jako skvělý nápad. Říkala jsem si, jaká je škoda, že u nás nic takového zatím není. Bavila jsem se o tom s kamarádkou Markétou a řekly jsme si, že když to nezaloží nikdo jiný, tak proč bychom to neudělaly my.
 
Kolik lidí na šatotéce pracuje?
Já a Markéta. A vypomáhají nám naši blízcí a lidé, kterým se náš projekt líbí a chtějí se do něj zapojit a podpořit ho. Ani jedna z nás módu nestudovala, ale zajímáme se o ni. Já jsem studovala práva a taky sociologii, a zrovna ta sociologie mě v tomhle určitě ovlivnila. Baví mě ale i marketing, focení, móda a navrhování... Šatotéku jsme braly jako zajímavou zkušenost, jak využít naše studia v praxi a rozvíjet naše koníčky. Reparáda je takový náš podnikatelský inkubátor.
 
Takže Reparáda je jenom vaším koníčkem?
Velkým koníčkem, kterým trávíme spoustu času a strašně nás baví. Obě ale máme práci na plný úvazek někde jinde. Já jsem právnička, ale teď pracuju v exportu. Markéta pracovala v námořní logistice, teď má čerstvě malé miminko. Takže práce nad hlavu. Naštěstí jsme obklopení skvělými lidmi, kteří nám rádi pomáhají.
 
CELÝ ROZHOVOR SI PŘEČTETE ZDE.
 
Rozhovor vedla Judith Krulišová
Copyright: jádu / Goethe-Institut Praha
listopad 2014