S foťákem z Olomouce do Ghany

Jiří Pánek se zúčastnil velezajímavých stáží v rozvojových zemích a pořádá výstavy fotek lidí, kteří se do nich vydali. Studuje v Olomouci a zkušenosti sbírá za pochodu. Jak se to dělá?
Můžete našim čtenářům více přiblížit, čím se zabýváte?
Studuji doktorský program na Katedře rozvojových studií, UP Olomouc. V minulosti jsem například pracoval 10 měsíců jako dobrovolník v Dánsku. V rámci projektu zastupuji neformální skupinu GLENíci 2009, což je skupina mladých lidí (21-30 let), kteří se v roce 2009 vydali na 3 měsíční stáže do zemí Afriky a Asie. Během projektu se k nám přidala ještě skupinka 3 Čechů, kteří pracovali jako dobrovolníci v Ghaně. 

Jste organizátor výstavy Kultur8, putovní přehlídky fotografií v různých zemích. Jak tento projekt vznikl?

První myšlenky ohledně projektu vznikly na výběrových a přípravných seminářích na stáže GLEN (Global Education Network of Young Europeans) a postupně krystalizovaly do současné podoby. V rámci našeho zapojení do aktivit GLEN máme povinnost zorganizovat vzdělávací aktivitu po našem návratu. My jsme se tedy rozhodli udělat výstavu Kultur8, protože se nám líbila myšlenka oslovit širokou veřejnost fotografiemi z dalekých zemí a přiblížit jim každodenní realitu v rozvojových zemích. 

Vaše výstava představuje záběry běžných denních aktivit ve vzdálených zemích v Africe a Asii - vy sám do nich cestujete, nebo jste organizátorem? Kdo fotky vybírá?

Jak už bylo řečeno dříve, jedná se o týmovou práci, já jsem byl 3 měsíce v Keni, takže některé fotografie jsou i moje. V Keni jsem pracoval v chudinských čtvrtích, kde jsem učil v malé komunitní škole, mapoval různé oblasti a asistoval místním organizacím v rozvoji a plánování. Fotky jsme vybírali společně jako skupina, nejprve jsme si stanovili témata, to ještě před odjezdem do Afriky a Asie, tam jsme pak fotili a fotili, a po návratu jsme vybrali vždy nejlepší fotku za danou zemi a téma. Takto vznikla sada fotografií, která nyní už více než rok cestuje po České republice. 

Kdo jsou autoři snímků, zadávají se jim nějaká témata předem?

Profil autorů je velmi různorodý, jedná se o studenty i pracující, z Prahy i mimopražští. Společným faktorem je sdružení INEX-SDA, které vysílá dobrovolníky do celého světa, a přes které jsme se i my potkali. 

Je těžké obstarat množství zajímavých fotografií k prezentaci?

Vybrali jsme nejlepší fotky hlasováním celého týmu a většinou jsme se shodli velice rychle. 

Co vás při tomto projektu nejvíc překvapilo?

Pro mě osobně je největším překvapením, jak pozitivně je výstava přijímána. Tak velký ohlas jsme vůbec nečekali, protože nikdo z nás neměl s podobným projektem žádnou zkušenost. 

Výstava je putovní, prošla řadou českých měst, bude k vidění i jinde?

V současné době je výstava v Městském muzeu v Rýmařově, kde bude do začátku dubna. Poté se stěhuje do Vsetína a začátkem května bude výstavu možno shlédnout v Třebíči. Během tohoto roku ještě plánujeme Nový Jičín, České Budějovice a Olomouc. Více informací naleznete na www.inexsda.cz 

Doslechli jsme se o vás přes program Mláděž v akci - oč přesně jde a jak s touto aktivitou spolupracujete vy?

Program Mládež v Akci je grantový mechanismus Evropské Komise zaměřený na neformální vzdělávání a mladé lidi především od 18 do 30 let. Naše skupina získala podporu v rámci Akce 1.2 - Iniciativy mládeže. Více informací naleznou zájemci na www.mladezvakci.cz

Jaké máte další plány?

Naším dlouhodobým cílem je získat finanční podporu pro doplnění výstavy o další 4 země, do kterých letos vyjíždějí dobrovolníci v rámci programu GLEN. Mimo rozšíření počtu zemí bychom rádi výstavu prezentovali v menších městech v různých regionech.   

Co děláte proti šedi?

Fotím a cestuji.