Share |

Rozhovor: Včelař, Jiří Smolík

foto: archiv Jiřího Smolíka

"Svůj med bych asi nepoznal, ale nekvalitní med bych poznal," říká včelař Jiří Smolík, který spolupracuje například s F.H. Prager.
 
Je jedním z mála, kdo v Česku produkuje panenský med. Tedy mnohem jemnější, chutnější a světlejší než jsou klasické medy. Jak takový med vzniká a čím se liší od dalšího typu medu – plástečkového – se dozvíte v našem rozhovoru se včelařem Jiřím Smolíkem z českých Honezovic. Začíná medová sezóna!
Autorkou textu je Petra Štěpánková.
 
Právě vypukla včelařská sezóna. Co to pro vás jako včelaře znamená a jak vlastně péče o včely vypadá v průběhu roku?
Pro včelaře znamená sezona spoustu práce, ale zároveň obrovskou radost. Pobyt u včel je skvělý relax.  Včelařská sezona v podstatě nikdy nekončí, nicméně ta pravá péče začíná zhruba v březnu, záleží na počasí. Začátkem března startujeme s prohlídkami včelstev, vyhodnocujeme jejich zdravotní stav a celkovou kondici. V době rozkvětu třešně přidáváme první mezistěny a někdy koncem dubna či začátkem května přidáváme medníky. Od začátku května do konce června kontrolujeme stav včelstev, tvoříme nová včelstva formou oddělků a zároveň se snažíme minimalizovat rojení, které má negativní vliv na medný výnos. Vyprodukovaný med vytáčíme, což trvá až do konce července. Když je všechen med vytočen, začíná doba krmení a léčení včelstev, to trvá do konce roku. Po celou dobu se zaměřujeme hlavně na kvalitu medu a zdraví včel.
 
Vaše rodina včelaří více než sto let, vy sám jste již čtvrtou generací, která na tuto tradici navazuje, a aktivně svá včelstva navyšujete. V čem spatřujete důležitost tohoto poslání?
Je všeobecně známo, že včely jsou pro tuto planetu velmi důležité. Jsou tu od nepaměti, a pokud by vymřely, do několika let by mohlo - jak řekl Einstein – vymřít i lidstvo. Včely jsou zcela zásadní pro opylování rostlin, což úzce souvisí s produkcí potravin. Úroda je ošetřována chemickými postřiky, což včelám škodí a přispívá ke snižování jejich počtu ve volné přírodě. Populace včelařů v České republice navíc stárne a je potřeba, aby tento prospěšný koníček převzala další generace. Já jsem byl ke vztahu k přírodě a k včelaření celý život veden, takže včelařství pro mě byla přirozená volba.
 
Jako jeden z mála českých včelařů se specializujete na produkci nejryzejšího, tzv. panenského medu. Proč je tento med mezi včelaři tak vzácný a čím se v porovnání s jinými vyznačuje?
Jeho vzácnost spočívá hlavně v hygieně včelího díla, z čehož plyne i vyšší nákladnost a nižší výnos oproti klasickému včelaření, což většina včelařů není ochotna akceptovat. Do včel a hlavně do medníků se vkládá mnohem více nových rámků s mezistěnami, které musí včely nejdříve postavit, a až poté do nich mohou nosit med. Panenský med je vlastně „med z rámků toho roku postavených avšak matkou nezakladených“. Tento med je mnohem jemnější, chutnější, o něco později krystalizuje a je o několik odstínů světlejší oproti klasickým medům. Do tohoto medu se nemohou vyplavovat barviva ani jiné zbytky po vylíhlých včelách.
 
Nově se také chcete zaměřit na tvorbu plástečkového medu. Proč o něj rozšiřujete repertoár, k čemu je vhodný?
Momentálně je velká poptávka po ryze přírodních potravinách a výrobcích z nich. Proto jsme se rozhodli letošní rok produkovat větší množství plástečkového medu. Plástečkový med vyniká svou kvalitou. Včelám se nedávají rámky s mezistěnami, ale jen prázdné rámky a včely si vše musí postavit samy. Stavba plástu jim zabere mnoho času, který by mohly věnovat přínosu medu do úlu. Zároveň při tom spotřebují velké množství medu, proto je tento med minimálně dvakrát dražší než klasický med.
 
Med stále více proniká i do nápojářského průmyslu, byl dokonce zvolen Příchutí roku 2015 a najdeme ho například v pivu či vínu, ale i cideru, whisky nebo vodce. Jak na tuto formu využití medu pohlížíte vy?
Co se týče použití medu v alkoholických nápojích, mám na to pozitivní názor. Podle mě je spíše otázkou, jaký med se do alkoholu přidává. Pokud přidáte do kvalitního alkoholu nekvalitní med, nemůže to dopadnout dobře. Bohužel si myslím, že většina velkých výrobců nepoužívá med vysoké kvality. Přesně z tohoto důvodu jsem si před třemi lety vybral společnost F. H. Prager Cider a nabídl jim panenský med.
 
Jak moc můžeme věřit tvrzení, že si med v alkoholu zachovává nějaké své příznivé účinky? Do jaké míry se v procesu přidání do nápoje znehodnotí jeho benefity?
Alkohol je konzervant, takže nevidím důvod, proč by v něm měl být med znehodnocen. Samozřejmě záleží, jak se s medem zachází při výrobě. Pokud se med převařuje, jako je tomu u přípravy většiny medovin, tak ztratí větší část tělu prospěšných látek. Naopak pokud med přimícháte do hotového nápoje a maximálně zpasterujete, tak si myslím, že většina prospěšných látek zůstává.
 
Váš panenský med využívá ve svém novém medovém cideru F. H. Prager. Jak tato spolupráce vznikla a jak jste spokojen s výsledným produktem?
Ano, od letošního února se přidává náš panenský med do medového cideru od F. H Prager. Spolupráce vznikala asi tři roky. F. H. Prager jsem oslovil sám s tím, jestli by nechtěli zkusit medový cider. Bylo mi řečeno, že ano, ale že chtějí med bez cukru. Nabídl jsem tedy panenský med. Tento med cukr neobsahuje, zatímco klasické medy mají určité procento cukru. Česká norma je max. 5% obsah cukru, což je dle mého soudu relativně dost. Pak se asi rok testovalo, kolik medu do cideru přidat. No a výsledný produkt je na světě. Panenský med dodává cideru velice jemnou vůni a chuť. Pokud by se přidal jiný med než panenský, cider by získal i hořkost a to podle mě není žádoucí. S výsledným produktem jsem více než spokojený. Kvalitní cider a kvalitní med je ideální spojení. Svůj med bych asi nepoznal, ale nekvalitní med bych poznal.


jádu
view counter
Webové aplikace by iQuest s.r.o.