view counter
Share |

Remek očekával, že bude mít české následovníky

Vladimír Remek v současné době, foto ČTK/Protext

První československý kosmonaut Vladimír Remek, od jehož startu uplynulo 2. března přesně 40 let, předpokládal, že dříve či později bude mít ve vesmíru následovníka z Československa nebo z České republiky. "V roce 1978 jsem si myslel, že v rámci programu Interkosmos bude náš let mezníkem. Nepochyboval jsem, že se bude rozvíjet kosmonautika a že přijdou další československé družice. Hlavně jsem nečekal, že to bude trvat skoro dvacet let, než zase poletí někdo další - slovenský kosmonaut Ivan Bella, ale to už bylo po rozdělení Československa," řekl Remek v rozhovoru pro ČTK.
 
Vojenský pilot Vladimír Remek se stal 87. člověkem ve vesmíru a v kosmické lodi Sojuz 28 letěl ve dvojici s ruským kosmonautem Alexejem Gubarevem. Tehdejší Československo se tak stalo po Sovětském svazu a USA teprve třetí zemí, jejíž občan se vypravil do vesmíru. Remek pak během téměř osmidenního pobytu na oběžné dráze provedl řadu experimentů připravených československými vědci.
O jeho cestě, stejně jako o výhodách umístění sídla Evropské kosmické agentury v Praze nebo o využívání poznatků z vesmíru například při stavbě metra, píše speciální příloha s názvem Česká stopa v kosmu slaví 40 let, kterou vydává ČTK v oddělení Protext. Celá příloha je ke stažení ZDE.
Ředitel Odboru projektového řízení pražského magistrátu Jan Dobrovský zde mj. připomíná, že uplynulé desetiletí Prahu povýšilo na evropské ústředí pro objevování a dobývání vesmíru. Jednak proto, že se Česko v roce 2008 stalo členem Evropské kosmické agentury (ESA), jednak proto, že v roce 2012 otevřelo v Praze sídlo evropské Agentury pro evropský globální navigační družicový systém Galileo (GSA). "V současnosti jde o jedinou regulační instituci EU se sídlem v českém hlavním městě," zdůrazňuje Dobrovský. "Praha je centrem a přirozeným místem pro setkávání odborníků nejen z Evropy, ale z celého světa. Pokud jedná EU o kosmu s partnery z USA a Ruska, děje se to v českém hlavním městě," dodal.
V další části přílohy o úspěších české stopy v kosmu popisuje odborník Technologického centra Akademie věd Pavel Habarta, jak poznatky z vesmíru umožňují kupříkladu vylepšit cestování metrem. "Technologie SEA, která se používá pro analýzu vibrací nákladu raket, je obecněji využitelná všude tam, kde se objevuje zvýšená hlučnost způsobená vibracemi. Patří sem veškeré dopravní prostředky od automobilů po vlaky a letadla. Třeba se podařilo využitím této analýzy snížit hlučnost vlaků metra výrobce Škoda Transportation," konstatuje Habarta. Celá příloha je ke stažení ZDE.
Příloha Česká stopa v kosmu slaví 40 let je prvním speciálním magazínem, které začíná vydávat ČTK počínaje březnem.
 
-
 

VLADIMÍR REMEK (69)
Je absolventem Vyššího leteckého učiliště v Košicích, Vojenské letecké akademie Gagarina v Moninu (Rusko) a Vojenské akademie Generálního štábu SSSR v Moskvě. Mezi roky 1976‒1978 prošel náročným výcvikem pro kosmický let, který se uskutečnil v březnu 1978. Stal se prvním kosmonautem nepocházejícím ze Sovětského svazu nebo USA. Do roku 1995 pracoval na různých pozicích
v armádě. V druhé polovině 90. let působil v podnikatelské sféře na území Ruské federace. V letech 2002‒2004 byl obchodním radou českého velvyslanectví v Moskvě. V roce 2004 byl zvolen
do evropského parlamentu, zaměřoval se na problematiku energetiky. V lednu 2014 byl jmenován velvyslancem v Ruské federaci, ve funkci skončil k 31. lednu 2018. 


jádu
view counter
Webové aplikace by iQuest s.r.o.