Recenze: Korn ve Foru Karlín

Jen necelý rok od loňského festivalu Aerodrome čekali domácí fanoušci Korn na vystoupení svých oblíbenců. Dlužno předeslat, že styl nu-metal, k jehož průkopníkům už téměř před čtvrtstoletím patřili, má už své hvězdné chvíle za sebou. To ale neznamená, že by se jeho největší hvězdy měly chuť odebrat do starého železa. Ostatně jejich příznivci by jim to jistě nedovolili.
 
Ti čeští rozhodně jsou plni energie, což plně prokázali na čtvrtečním koncertě ve vyprodaném a zaplněném Foru Karlín. Nabudily je předkapely Hellyeah a Heaven Shall Burn a když ticho rozřízly první riffy hvězd večera, ohodilo hlavy lidí pod pódiem pivo vystříklé z pár kelímkáčů vržených výtečníky, kteří se vrhli do víru tance. Kotel potom neúnavně pulsoval bezmála půldruhé hodiny.
 
Na to, že koncert byl součástí turné k loňskému albu The Serenity of Suffering, to pánové z kalifornského Bakersfieldu s novinkami moc nepřeháněli. Publikum se muselo spokojit s jeho úvodními dvěma peckami Insane a Rotting in Vain v set listu roztroušenými v první půlce jejich vystoupení. Řízně ho ovšem rozjela písnička Right Now. Už při ní v refrénech, které zvládlo publikum samo, bylo zřejmé, že jsou Korn výhradně mezi svými.
 
Připomněli jim kousky ze všech období své dosavadní kariéry od prvního alba Korn (Shoots and Ladders, Blind) přes Life is Peachy (Twist) nebo Follow the Leader (Freak on a Leash v závěrečném přídavku). Muziku samozřejmě taky tentokrát okořenili různými legráckami a vychytávkami.
 
Takže nechyběl třeba důkladný stojan na mikrofon s nepřehlédnutelným chromovaným designem ve tvaru přednostmi bujně vybavené divoženky – frontman Jonathan Davis oděný v malebném kiltu s ním střídavě houpal a nebo se o něj odevzdaně opíral ve chvílích soustředění. Nechyběla jeho dudácká kulturní vložka, aby byl závan Skotska skutečně důkladný. Nechyběla pětiminutová chvilka hromadného fuckování někdy před polovinou setu. Nechyběla mezihra písničky Coming Undone vyplněná společným zpěvem We Will Rock You. A tak dále...
 
"Hráli samý starý věci," prohodil ve vlahém jarním večeru spokojeně si při odchodu z haly do karlínské jarní tmy stárnoucí fajnšmekr svému méně zkušenému společníkovi. A na obou bylo dobře vidět, že až Korn přijedou příště, přijdou zas.