Recenze: Håkan Nesser - Muž bez psa

Je prosinec a do švédského maloměsta Kymlinge se sjíždí potomci manželů Hermanssonových, aby oslavili dvojité narozeniny - otcovy pětašedesátiny a čtyricátiny nejstarší dcery.
 
Rodina se příliš nestýká - jednak od sebe bydlí všichni poměrně daleko, jednak nemají zvlášť vřelé vztahy. Napětí ze společného setkání je tentokrát ještě větší, neboť prostřední potomek se proslavil v celostátně vysílané reality show, kde si vysloužil přezdívku Robert Onan. Což některé členy rodiny značně pobouřilo, u ostatních vyvolalo přinejmenším rozpaky.
Návštěva ale probíhá dle očekávání, žádné scény se v této slušné středostavovské rodině nekonají. Ani Robertovo následné zmizení nevyvolá příliš emocí, od něj se dá koneckonců vždycky nějaká výstřednost čekat…
Drama začíná, až když druhý den zmizí i nejstarší vnuk Henrik, vzorný student, bezproblémový a zodpovědný syn. Rozjíždí se pátrání, které je dlouho bezvýsledné a nakonec rozhodne víceméně náhoda.
Tahle Nesserova detektivka mě hodně bavila. Myšlení a jednání postav je logické, srozumitelné, uvěřitelné. Některé jsou dokonce sebeironicky vtipné. Inspektor není hrdina, neoplývá žádným nadpřirozeným talentem, záhada není vyřešena za týden a, jak jsem říkala, hodně pomůže obyčejná náhoda. Autor dokonce nijak nevyužívá temnou severskou atmosféru (samozřejmě že hodně sněží, ale to někdy i tady). Tahle absence klišé byla tak osvěžující! Po nějakém dalším Nesserovi se brzy podívám.
 

Moravská Bastei MOBA, s. r. o.
Originál Mäniska utan hund, vydání Stockholm 2013
 
Počet stran 488
Rozměr 125×205 mm
Česky 2015
Překlad Helena Matochová