Recenze: Chris Rea v Kongresovém centru

Když člověk, který se cítí být hudebními zážitky již dostatečně ošlehán, při příchodu do sálu na koncert zjistí, že v něm nepochybně patří k té mladší části publika, snadno znejistí. V lehce sterilním prostředí největšího sálu Kongresového centra obzvlášť. Naštěstí hned poté, co Chris Rea v úterý poprvé hrábnul do strun, bylo jasné, že vše je na svém místě a jak má být. Rea je sázka na jistotu, což se mi potvrdilo už opakovaně.
 
Šestašedesátiletý zpěvák a kytarista tentokrát poté, co přestál zdravotní potíže, přijel představit písničky ze své nové desky Road Songs for Lovers. Na scéně stylizované jako do dáli se táhnoucí železnice - nebo spíš horská dráha ověšená maketami kytar – rozjel svůj "cestovatelský" večer bluesovou The Last Open Road, než spustil první písničky z nového alba – Happy On the Road a Nothing Left Behind. Nakonec z desky přehrál necelou polovinu písniček, novinky proložil osvědčenými hity.
 
Rea si odpustil si jakékoli hvězdné manýry, ale sebejistota z něj stejně vyzařovala. V mezihře mu stačilo zastínit si oči na pohled do sálu a párkrát tlesknout, aby se hned tleskáním rozjel celý sál. Zaplněný, pokud to šlo zdola posoudit. 
 
Na nějakou katarzi a "splynutí duší" jako před dvěma týdny na Nicku Caveovi jste tady samozřejmě mohli zapomenout, ale o to přece tentokrát nešlo. Stárnoucí pán přišel zazpívat prosté chlapské písničky se sdělením ve smyslu: "Jsem na cestě a šťastnej, pojeďte taky," což v současném spíš zachmuřeném světě není tak málo.
 
Nebyl to jenom profesionálně odvedený výkon frontmana i pětičlenné kapely, navíc se skvělým zvukem, co publikum nadchlo, že se nakonec vykolébalo z pohodlných sedaček a tleskalo tak dlouho, jak mu to jen šlo. Zážitky a hudební lahůdky se po celé dvě hodiny střídaly jako na běžícím páse: skvěle odsýpající hitovka Josephine, naléhavé blues Easy Rider, bigbít Money, countryově laděná Looking for the Summer nebo důkladné potrýznění kytary v záři všech reflektorů v dlouhém sólu ve Stony Road... 
 
Milostnou baladu Till the Morning Sun Shines on my Love and Me Rea uvedl virtuózním sólem, aby si v ní pak s klávesákem na scéně "střihl" závod ve vazbení. Následovala řízná novinka The Road Ahead, kterou vystřídala přes 30 let stará Stainsby Girl, při níž ho ve zklidněné poloze doprovodil jenom klávesista. A pak už přišel čas na finálovou The Road to Hell. V přídavku Reův chraplák zazněl podbarvený latinskými rytmy v On the Beach, před odchodem do šaten zahrál ještě Let's Dance. Odcházet se pak lidem moc nechtělo.
 
-

CHRIS REA
KONGRESOVÉ CENTRUM, PRAHA
7. 11. 2017