RECENZE: Banksy: Exit Through the Gift Shop

„Banksy dal vandalismu zcela nový rozměr.“ Kapitalismus kapituluje, aneb Banksy se směje a milionáři kupují jeho telefonní budky místo Picassa.

„Tuhle hybridní formu graffiti vedla nová generace, která samolepkami, šablonami, plakáty a sochami dělala stopu, kdekoliv chtěla,“ zazní hned v úvodu dokumentu definice „street artu“, tedy umění ve veřejném prostoru.

Film v žádném případě není o Banksym. Ten stojí (klasicky) v pozadí, v záběrech má na sobě černou mikinu, kapuci přes hlavu a mluví zmutovaným hlasem jako Darth Vader. Kdoví, jestli Banksy je Banksy, nebo nějakej najatej kompars.

Dokument má několik rovin. Ta hlavní, přítomná v prvních 30minutách, se věnuje street artu, představí zásadní jména, postupy, díla a z hlediska „výpovědní hodnoty“ je pro nezasvěceného diváka nejpřínosnější.

Druhý level je o procesu filmování a tvůrčí práce. Majitel obchodu s vintage módou, co si říká Thierry a vypadá jako umaštěný producent východoněmeckého porna, se stává během filmu režisérem a na konci triumfuje jako umělecká hvězda pod pseudonymem Mr. Brainwash.

Banksy vytvořil specifickou sondu do zřejmě posledního stádia kapitalismu, kdy za art je považována i počmáraná popelnice nebo upravená telefonní budka. Zatímco uměním na ulici snobové opovrhují, za umění ulice v galeriích jsou ochotni platit horentní sumy. Ze špíny štrýtu se stává luxus a Banksyho díla visí na stejných stěnách soukromých sběratelů jako obrazy od Picassa, Mondriana nebo Paula Klee.

Banksyho provokace ale není, narozdíl od Michaela Moorea, prvoplánová. Ví, že nebýt peněz od zazobanců, nemohl by svobodně tvořit. Tím pádem se sám stává součástí kapitalistické hyeny, které by rád vrazil prst do zadku, ale sám tuší, že je tak trochu „zaprodancem“, a nebojí se to v dokumentu zdůraznit.

Exit Through the Giftshop ukazuje, jak se z klukovského nadšení stane pozérská móda. Ze svobody je najednou povinnost, z radosti upachtěnost a z odrbaných punkáčů 21. století přes noc milionáři. It's all about the money…