view counter
Share |

Průvodkyně po pikantních požitcích Lydia Lunch

Recepty z hodně vypečené kuchyně představuje ve své kuchařce nazvané Máš-li hlad, tak ho hlaď s podtitulem Průvodce požitkářky Lydia Lunch. Slavná undergroundová hudebnice, herečka a vůbec žena mnohých talentů a netušených schopností se v ní představuje jako bohyně kuchyně, potažmo spisovatelka a především jako autorka receptů na "hluboce uspokojivá" jídla.
 
Vhodná chvilka nakouknout pod pokličku jejímu kuchařskému umění přišla právě nyní. Dáma s navýsost kuchařským pseudonymem a koneckonců i původním jménem: vždyť se před osmapadesáti lety narodila jakožto Lydia Anne Koch (pro neznalé němčiny: kuchař – fakt nekecám) totiž 20. února vystoupí v pražském Kaštanu (opět potravina!) s projektem Brutal Measures.
 
Takže se stačí naučit pár receptů a za pár dní třeba navíc půjde odkoukat, jak dát vlastně jakékoliv provozované činnosti správný drajv. "Kvalitní jídlo je povinností, aby ukojilo touhu, jež mě pohání," vysvětluje autorka a prozrazuje, jak ji těší, když může povzbuzovat jiné "aby notně nasávali, dopřávali si, nehorázně flirtovali a z plna hrdla hýřili".
 
O tom, že kniha vydaná nakladatelstvím Maťa nebude pro slabé povahy, svědčí koneckonců již názvy mnohých pokrmů: Aztécká čokoláda s chilli, Popadni bejka za rohy, Řecké masové kuličky: pocta mému hrdinovi - tomu s koulema nebo Prskající chilli a plačtivé hovězí, které můžou jedlíci po libosti zapíjet různými pikantními džusíky a koktejly.
 
Požitkářka navíc moc dobře ví, že se správné jídlo má k dokonalému pocitu uspokojení vstřebávat všemi smysly. Proto ke každé kapitole udává skladby doporučené přímo ke konzumaci příslušného pokrmu.
 
Drobnou nevýhodu mohou leckteré zdejší kuchařinky pocítit v tom, že spousta uvedených pokrmů vyžaduje ingredience, které se ve spížích českých čtenářů možná běžně nevyskytují. Tak schválně, kdo by na přípravu noční rychlovky pro partičku rozjařených přátel, kteří cestou z tahu avizují nečekaný přepad už za pár minut, narychlo odněkud vykouzlil sirup z agáve, baklažán, hrst potočnice (čert ví, co to vůbec může být) neřku-li ovčí sýr manchego?
 
Možná by tedy pro zdejší adepty kuchařského umění stálo za to, nechat napsat doslov zdejšímu kuchyňskému mágovi Jiřímu Babicovi. Mohlo by tam stát cosi ve smyslu "když nemáš avokádo, dej tam jablko. Když ani jablko, zkus bramboru".
 
Vezmeme tedy alespoň zavděk slovy, která autorka adresovala čtenáři americkému. Knihu představuje jako "rebelii proti masovému prodeji potravin plných škodlivin, které zaplavují letecké trasy, překážejí na dálnicích a změnily Ameriku na hnisající národ s rychlým občerstvením". U nás to jistě o moc lepší nebude, zřejmě spíš naopak.
 
Komu nestačí náhražky potravin ze supermarketů a přinejmenším věří, že na farmářských trzích koupí kvalitnější věci, tomu by tahle knížka v knihovničce chybět neměla. Protože sám jistě už přišel na to, co po letech pokusů prohlašuje nezdolná paní z New Yorku: "Jídlo by mělo být bráno jako dar, který denně poskytujeme a sdílíme ho s ostatními tak často, jak je to jen možné."

 


jádu
view counter
Webové aplikace by iQuest s.r.o.