Program 5. ročníku festivalu světla SIGNAL

Výroční SIGNAL festival provede diváky po nových trasách i svou historií
 
Festival světla SIGNAL divákům předvede 20 instalací od umělců z České republiky i zahraničí. Světelné statické, site-specific i interaktivní instalace, projekce a videomappingy diváci uvidí na dvou trasách: Centrum a Vinohrady. Většina uměleckých děl bude umístěna ve veřejném prostoru, instalace umístěné uvnitř budov budou tvořit letošní novinku: Galerijní zónu SIGNAL festivalu, která bude přístupná za poplatek. Vyvrcholením každého festivalového večera bude připomenutí 5 let od vzniku festivalu, které se odehraje na kostele sv. Ludmily na náměstí Míru. Pátý ročník SIGNAL festivalu se koná od 12. do 15. října 2017. Slavnostní zahájení proběhne 12. 10. v 19:00 na náměstí Míru.
 
SIGNAL festival i v letošním roce představí instalace umělců z celého světa. Nejdelší cestu do Prahy musí absolvovat významný australský umělec Kit Webster, jehož dílo Axiom zazáří na náměstí Jiřího z Poděbrad. Kit Webster i někteří další umělci vezou do české metropole instalace, které slavily úspěch na dalších světových festivalech, celá polovina instalací bude mít ale právě na pražském festivalu světla svoji světovou premiéru. Mezi ně patří i díla od umělecké skupiny Blok_4 a studentů ateliéru intermédií na AVU představovaná v sekci SIGNAL CALLING powered by ČT art, jedné z novinek letošního SIGNALu. Sekce objevuje zajímavé projekty zejména mladší generace českých umělců, kteří se věnují práci se světlem. Diváci letošního ročníku festivalu se tak v ulicích mohou těšit na díla nadějných tvůrců i velkých a světově uznávaných jmen oboru. Výrazně zastoupená bude disciplína projekce. „Našim návštěvníkům letos vezeme 22 umělců a uměleckých skupin z 10 zemí. Z koktejlu instalací, které jsme v rámci programové rady pro pátý SIGNAL zvolili, mám opravdu dobrý pocit a věřím, že si na festivalu najde každý tu svoji: od monumentálních instalací, jako je například ta od Ryoichi Kurokawy nebo Kita Webstera či dílo uskupení SPAM, za kterým stojí Vladimir 518 a David Vrbík, přes hravé RaumZeitPiraten a Antivj, křehkého Tetse Ohnariho k působivým dílům umístěným v galerijní části. Velkou radost máme letos také z počtu českých umělců i z množství nově vznikajících děl. Věříme, že laťku, kterou jsme si kdysi vytyčili, stále posouváme a ani tento říjen nebudou návštěvníci večerů strávených v ulicích Prahy litovat,“ říká programová koordinátorka Lenka Jiroutová. Většina instalací bude tak jako v loňských letech k vidění v ulicích města, čtyři díla budou letos tvořit novou Galerijní zónu SIGNAL festivalu. Ta bude dostupná za jednotnou cenu 100 Kč a lidé v ní spolu s uměním tvůrců objeví i výjimečné prostory, které nebývají ve všech případech vždy přístupné veřejnosti.
 
Další výraznou novinkou pátého ročníku festivalu je rozšíření trasy festivalu z jedné do dvou. Pro návštěvníky to znamená možnost objevit nová místa na trase Centrum, která povede přes Kampu, Staré Město až po Nové Město, i šanci projít si o něco komornější trasu Vinohrady zahrnující lokality Prahy 2 a Prahy 3. „Rozhodnutí rozmístit instalace na dvě trasy hodně ovlivnila čísla návštěvnosti. Festival navštívilo přes 578 000 diváků, což je opravdu hodně. Rozhodli jsme se tedy pro letošek zkusit model dvou tras. Kromě toho, že si slibujeme větší rozptýlení lidí do ulic, nám to umožnilo posunout se na nové, zajímavé lokace,“ říká ředitel festivalu Martin Pošta.
 
SIGNAL festival letos slaví 5. let od svého vzniku. Za uplynulé čtyři ročníky se stal významným hybatelem kulturního dění v České republice. Z celkového počtu 100 instalací bylo 65 vytvořeno právě na míru SIGNAL festivalu, autory 23 z nich jsou čeští umělci. SIGNAL tak patří k nejvýraznějším producentům nového umění u nás. Na předchozích ročnících měli lidé šanci obdivovat umění tvůrců z více než 22 zemí světa, právem je tudíž SIGNAL považován za festival mezinárodní. Do ulic Prahy akce přivedla již více než 1.5 milionu návštěvníků. I letos organizátoři očekávají, že pokud bude počasí přát, na festival dorazí možná více diváků než v loňském roce, kdy si světelnou podívanou nenechalo ujít přes rekordních 578 000 lidí. „SIGNAL festival je již pevným bodem v kalendáři podzimní Prahy a já jsem velmi rád, že akci takového rozměru, která je, jak vím, oceňovaná i v zahraničí, v Praze máme. To je jedním z hlavních důvodů, proč hl. m. Praha festival zahrnula do akcí s kontinuální podporou. Pevně věřím, že letošní ročník posune již tak vysokou laťku zase o kus výše a přeji festivalu kreativní tvůrce a odvážné nápady i do dalších let,“ říká radní pro kulturu hlavního města Prahy Jan Wolf.  Svých 5 let festival oslaví každý večer na jednom z jeho ikonických míst, na náměstí Míru, kde si vždy od 23:00 připomene všech 5 videomappingů, které za minulé ročníky i ročník současný lidé mohli vidět na kostele sv. Ludmily.
 
Co uvidíte na SIGNAL festivalu 2017:
 
6 videomappingů během každého večera
 
Na fasádě Tyršova domu bude možné putovat paralelními vesmíry se stereoskopickou 3D videomappingovou projekcí od barcelonského umělce Filipa Rocy. 3D videomapping je jednou z placených instalací festivalu. Diváci za vstupenku, ke které dostanou nezbytné 3D brýle, zaplatí 50 Kč.
 
Kostel sv. Ludmily na náměstí Míru bude hostit umění francouzského tvůrce Yanna Nguemy, který patří k současným špičkám oboru. Jeho dílo Caryatyds navozuje dojem pohybu desítek tisíc kamenů, čehož umělec dosáhl díky vlastnímu softwaru, který pro svoji práci po čtyři roky vyvíjel. Videomapping tak pracuje s každou z přibližně 50 tisíc cihel tvořících fasádu kostela sv. Ludmily. Před spuštěním videomappingu se budou moci sami diváci zapojit do jeho odpočtu a prostřednictvím stránky www.odpocet.eu vyslat svoji molekulu a videomapping tak interaktivní hrou od Mercedes-Benz nastartovat.
 
Sv. Ludmila pak bude hrát roli i v oslavách 5. narozenin SIGNAL festivalu. Každý festivalový večer, vždy od 23:00, se na její fasádě znovu odehraje všech pět videomappingů, které pro dominantu Prahy 2 doposud vznikly. Přijďte si připomenout instalaci Khôra od českého studia The Macula, Evoluce od španělských Onionlab, Escape od maďarského umělce Bordos.ArtWorks a Point Line Surface Solid od německého tvůrce Daniela Rossy. Závěr téměř 45minutové projekce bude patřit od Caryatyds od Yanna Nguemy.
 
Mladí a nadějní tvůrci
 
Studenti AVU Intermedia 1, umělecká skupina BLOK_4 a projekt Heardt tvoří novou sekci SIGNAL CALLING, jejímž patronem se stala ČT art. Cílem sekce, do které byly vybírány projekty z otevřené výzvy, je podpora perspektivních umělců působících na území ČR.
 
Instalace studentů ateliéru intermediální tvorby Mileny Dopitové na AVU nechají diváky stát se v instalaci Anonymous Illusion předmětem celého díla a zažít sami sebe v nadživotní velikosti. Skupina BLOK_4 umožní návštěvníkům Zrcadlové kaple Klementina vyzkoušet si prostřednictví instalace Hladina v praxi, jak funguje optické iluze oscilace vln, a projekt Heardt, který se nedávno vrátil z legendárního festivalu Burning Man, světelně roztepe konstrukci lidského srdce pomocí klavíru.

 
Fascinující projekce i interaktivní instalace
 
Výjev složený z nespočtu samostatných příběhů, které do sebe postupně zapadají jako napínavý film. Tak vypadá instalace Mécaniques Discursives od umělců Freda Penella a Yannicka Jacqueta z vizuálního labelu Antivj. Diváky vezme v Cihelné na cestu od Gutenbergovy doby k digitální současnosti, ke dvěma zásadně rozdílným epochám, které ale spojuje zásah technologiemi.
 
Projít 35 metrů dlouhým tunelem, který si hraje se vztahem mezi prostorem, časem a lidským vnímáním, budou moci lidé na Staromětském náměstí v instalaci od španělských autorů Playmodes. Ve speciální verzi instalace Beyond se světly od české společnosti ROBE se návštěvníci dostanou až na hranici možností svých smyslů a emocí.
 
Světelná a zvuková chapadla chobotnicí instalace Octopus Garden od německých umělců RaumZeitPiraten budou okupovat zahradu Anežského kláštera. Nejvýznamnějším podnětem pro pohyb chobotnic budou u díla samotní diváci, kteří je mohou modifikovat svou vlastní přítomností.
 
Galerie v inspirativních prostorách
 
Novinkou letošního ročníku je Galerijní zóna SIGNAL festivalu. Ta zahrnuje čtyři prostory: Colloredo-Mansfeldský palác, Zrcadlovou kapli Klementina, palác U Stýblů a DUP39. Místa, která jsou v některých případech jen výjimečně přístupná veřejnosti, budou hostit světelné instalace často využívající specifik daných prostor.
 
Instalace Wave Interference od kanadského výtvarníka Robyna Moodyho rozehraje sál Colloredo-Mansfeldského paláce pomocí kinetické instalace tvořené z 88 neonových světel a varhan. Zrcadlová kaple Klementina bude hostit hru s možnostmi lidského oka v instalaci Hladina od BLOK_4. V paláci U Stýblů české studio Lunchmeat předvede divákům svoji intenzivní světelně-zvukovou studii prostoru jednoho z pater paláce v instalaci Henge. Galerijní zónu uzavírá DUP39, kde německý label raster-noton uvede svůj projekt White Circle, akusticko-architektonický prostor koncipovaný jako audiovizuální instalace.
 
Vstupné do Galerijní zóny SIGNAL festivalu stojí jednotných 100 Kč. Po zaplacení v jakékoli lokalitě zóny dostane návštěvník pásku, se kterou může navštívit všechny čtyři instalace.
 
.
Bohatý doprovodný program
 
SIGNAL festival letos nejsou jen světla a fascinující instalace v ulicích, ale i doprovodný program, který doplňuje festivalové dění. Na návštěvníky čekají umělecké performance pod vedením renomovaných umělců Hynka Alta a Erika Sikory. Na trase festivalu se lidé budou moci naučit základy znakové řeči díky lekci znakové řeči od sdružení Tichý svět, mohou si vyzkoušet interaktivní digitální ilustraci v Samsung Story Cube nebo malování světlem v Canon Foto Hub. Zájemci o fotografování se mohou přidat ke Canon ambasadorovi Tomáši Třeštíkovi a naučit se, jak funguje low light fotografování v rámci Instameetu, který se koná 14. 10.
 
Součástí letošního ročníku SIGNALu bude i Transmit festival. Program festivalu platformy pro digitální kulturu se skládá z přednášek, audiovizuálních performancí, výstav, projekce a hudebních vystoupení včetně showcase německého labelu raster ve vršovickém klubu Ankali. Vstupenky jsou k dispozici již nyní v přeprodeji na GoOut.cz.
 
Představení Kolaps od Losers Cirque Company&Hyperbinary bylo bohužel ze zdravotních důvodů zrušeno.
 
O SIGNAL festivalu
 
Světelný festival SIGNAL je největší kulturní událost v České republice, která díky jedinečnému propojení umění, městského prostoru a moderních technologií za svou čtyřletou existenci přilákala do kulis Prahy více než 1, 5 milionu diváků.
Festival v sobě jedinečným způsobem spojuje vizuálně atraktivní díla s náročnými instalacemi mezinárodní kvality. Svou koncepcí tak oslovuje jak širokou, tak odbornou veřejnost. Díky podpoře nových uměleckých děl je SIGNAL festival respektovanou platformou i v mezinárodním měřítku a vyhledávaným místem pro seznámení se s nejnovějšími projekty oboru.
Financování festivalu tvoří podpora dotačních programů, zejména Magistrátu hl. města Prahy, Ministerstva kultury a zapojených městských částí, dále partnerství s komerčními subjekty a výnosy z vedlejší činnosti festivalu.
 
5. ročník festivalu světla SIGNAL proběhne od 12. do 15. října.
-
Instalace SIGNAL festival 2017

 
Vysvětlení k pojmům SIGNAL CALLING, Galerijní zóna SIGNAL festivalu a 3D videomappingu
 
Galerijní zóna SIGNAL festivalu:
 
Galerijní zónu SIGNAL festivalu tvoří čtyři instalace umístěné ve čtyřech, často pro veřejnost výjimečně přístupných, prostorách: v Colloredo-Mansfeldském paláci, v DUP 39, v paláci U Stýblů a v Zrcadlové kapli Klementina. Vstupenku do galerijní zóny v hodnotě 100 Kč je možné zakoupit u vstupů do daných budov. Se vstupenkou, která má podobu pásky na ruku, se můžete podívat do všech míst galerijní zóny, vstupné tudíž zaplatíte pouze jednou. Díky spolupráci se společností Cisco vám navíc právě v galerijní zóně můžeme ukázat SIGNAL festival jinak. Po stažení aplikace se vám otevře pohled na galerijní instalace z míst, na která se běžně nedostanete.
 
Sekce SIGNAL CALLING:
 
Sekce SIGNAL CALLING objevuje zajímavé projekty zejména mladší generace českých umělců, kteří se věnují práci se světlem a neotřelým způsobem upozorňují na zajímavá místa na území Prahy. Jedná se o indoorové i outdoorové světelné instalace, interaktivní světelné projekty, nasvícení zajímavých architektonických prvků ve městě či jiné ideje související s uměleckým využitím světla. Projekty byly do sekce vybrány v rámci otevřené výzvy, do které se mohl přihlásit každý umělec či umělecká skupina dlouhodobě tvořící na území České republiky. Patronát nad sekcí SIGNAL CALLING převzala pro letošní ročník festivalu ČT art.
 
3D videomapping:
 
3D videomapping na Tyršově domě je možné zhlédnout pouze s 3D brýlemi, které zároveň slouží i jako vstupenka na představení. Brýle zakoupíte u vstupu k 3D videomappingu, není možné si přinést vlastní 3D brýle. Cena brýlí je 50 Kč.

 
Trasa Centrum
 
Délka trasy: 5,8 km
Časová náročnost: 3 hodiny 30 minut
 
Č. 1
 
MULTIVERSE, Tyršův dům, instalace není vhodná pro epileptiky, instalace vyžaduje 3D brýle – vstup 50 Kč
 
Stereoskopickou 3D videomappingovou projekci její tvůrce Filip Roca příznačně nazval Multiverse. Celá se totiž točí kolem paralelních vesmírů, tedy teorie, že nám známý vesmír není jediný a kromě něj existují ještě další, které jsme zatím jen nenašli. Tyhle domnělé světy jsou tvořeny vším, co známe i my: prostorem, časem, hmotou, energií a fyzikálními zákony, které všechno předešlé popisují.
Instalace Multiverse je jakýmsi abstraktním putováním paralelními vesmíry, napříč nekonečným množstvím hmoty, pokroucenými fyzikálními zákony a neznámými krajinami. A celá cesta začíná přímo před vašima očima, na fasádě Tyršova domu.
 
Autor: Filip Roca (ES)
 
Filip Roca žije a pracuje v Barceloně, původem je ale z Černé Hory. Nová média byl zvyklý využívat během své letité praxe v oblasti animace a grafického designu. Nezapomněl na ně ale ani ve své volné umělecké tvorbě a vytváří díky nim architektonické video projekce, videomappingy. Za ně byl v roce 2015 oceněn první cenou na International Mapping Festival v Gironě nebo o rok později na iMapp v Bukurešti.

 
Č. 2
 
juxtaposition, Kampa
 
Sochaře Tetse Ohnariho fascinuje fénomén tvorby uměleckého díla se vším, co to obnáší. Vztah umělce a vytvářeného předmětu Ohnari zkoumá jak na úrovni hmoty, se kterou umělec pracuje a vtiskuje do ní své myšlenky a hodnoty, tak na úrovni hluboce filozofické. Zajímá ho například, jestli tento princip funguje i opačně a jestli tedy nějakým způsobem ovlivňuje i umělecké dílo svého tvůrce. Místo toho, aby koncepty vzniku a zániku, předmětu a podmětu nebo emocionálního a racionálního přístupu vnímal jako protikladné, nachází v nich souvislosti, a ty pak využívá pro svou vlastní tvorbu.
Pro letošní SIGNAL festival vytvořil Tets Ohnari hned dvě instalace. Juxtaposition vychází z japonské tradice origami, které vytrhuje z obvyklé intimity drobných papírových skládaček a představuje je v monumentální formě ve veřejném prostoru.  
 
Autor: Tets Ohnari (JP)
 
Tento japonský sochař už českou scénu dobře zná; od svého studijního pobytu na Akademii výtvarných umění v roce 2007 tu často tvoří i vystavuje. Jeho práce nezapřou tradici japonského minimalismu, Tets Ohnari jim ale dokáže vtisknout i hluboký podtext. Jako umělec má mimořádně široký záběr od intimních sošek až po velkolepé site-specific instalace. Rád pracuje i se světelným elementem, který zapojuje mimo jiné do svých prací ve skle.
 
Č. 3
 
Mecaniques Discursives, Cihelná
 
Fred Penelle a Yannick Jacquet z vizuálního labelu Antivj poskytují chvilku k zastavení a nadechnutí v dnešní uspěchané době. Zdi se zmocnila silueta záhadné chiméry, jakéhosi neznámého stroje připomínajícího experimenty v podivné laboratoři nebo tajemné zašifrované zprávy.
Struktura propojuje jednotlivé součástky jako ozubená kolečka precizního hodinového stroje. Každý spoj má svůj začátek i cíl, všechny dohromady se ale zamotávají do komplikovaného labyrintu souvislostí. Celý výjev se skládá z nespočtu samostatných příběhů, které do sebe postupně zapadají jako napínavý film. Sledovat ho ale není jednoduché, divák se každou chvíli ztratí ve spleti grafů a znovu a znovu hledá správný směr.
Instalace Mécaniques Discursives odkazuje ke Gutenbergově době čerstvě objeveného mechanického knihtisku i k digitální současnosti, kterou ovládají big data. Dvě zásadně rozdílné epochy, které ale přesto něco spojuje: zásah technologiemi.
 
Autor: Fred Penelle a Yannick Jacquet - Antivj (int.)
 
Evropský vizuální label Antivj zastupuje, produkuje a podporuje umělce, jejichž práce se rozpínají od site-specific po instalace, od velkoformátových po drobné a od živých performance po scénografii, přičemž se zabývají souvislostmi mezi časem a prostorem, světlem a architekturou, kódem a pohybem. Své projekty vystavovali mimo jiné v entre Pompidou Metz, Sundance festival, Nemo Biennale Paris, Rome’s Macro nebo CMoDA Beijing.
 
Č. 4
 
WAVE INTERFERENCE, Colloredo-Mansfeldský palác, instalace je součástí Galerijní zóny SIGNAL festivalu – vstup 100 Kč do celé zóny
 
Kinetickou instalaci Wave Interference tvoří 88 neonových světel a jedny varhany. Právě tento starý hudební nástroj uvádí svými tóny vše do pohybu a probouzí zvukovou vlnu, která se pomalu a ladně kolíbá díky světelné optické iluzi. Přenáší diváky do meditativního stavu naprosté fascinace, do mysteriózní atmosféry, kde se zastavil čas.
Tato instalace má nejen tu moc ukázat návštěvníkům dobře známé místo ve zcela jiném světle, ale i “posvítit” na některé problémy dnešního světa, o kterých jsme dosud neměli čas nebo chuť přemýšlet.
Robyn Moody založil Wave Interference na fenoménu elektromagnetických vln. Vlnění rádiového signálu, mobilních volání nebo bezdrátového internetu zaplavilo svět. Nikdy si ho ale nevšímáme, protože ho nemáme, jak vnímat. Oči ho nevidí, uši neslyší, čich ani hmat necítí. Umělec nám tímto projektem proto dává možnost vlny vidět na vlastní oči a třeba si uvědomit jejich všudypřítomnost v našem běžném životě.
 
Autor: Robyn Moody (CA)
 
Kanadský výtvarník Robyn Moody ke své tvorbě rád a často využívá všemožné elektronické přístroje, běžné mechanické poznatky nebo třeba zvukové nahrávky, k tomu všemu navíc přidává trošku své charakteristické rozmarnosti a nadhledu. Jeho někdy mile humorné, někdy pozoruhodně krásné, jindy mysticky tajuplné sochy a instalace vždy zkoumají spletité vztahy mezi lidstvem, náboženstvím, vědou, politikou a přírodou.
 
Č. 5
 
Database, Klementinum, instalace není vhodná pro epileptiky
 
Pro svůj site-specific projekt Database hledal Pavel Mrkus inspiraci právě v objektu Klementina. Budova Národní knihovny, na jejíž 30 metrovou stěnu se videoinstalace promítá, slouží jako hala, která obsahuje klasickou lístkovou databázi katalogů knižního fondu. Projekce využívá kresbu struktury kamenného zdiva a propojuje přístupy videomappingu a volného umění. Funguje jako dynamická světelná reprezentace knihovních dat, tematizuje sítě systémů, vyhledávací procesy, algoritmy a principy vědeckého třídění informací. Instalace zároveň relativizuje entuziasmus tvorby a rozšiřování zranitených paralelních virtuálních databází, který v současnosti v celém světě probíhá.
 
Autor: Pavel Mrkus (CZ)
 
Absolvent pražské VŠUP ve své tvorbě přináší do západní společnosti prvky východního duchovního myšlení, ale i tamních vyspělých technologií. V minulosti se zúčastnil mimo jiné Benátského nebo Bruselského bienále a jeho jméno je tak dobře známé nejen na české umělecké scéně, ale i na té mezinárodní. Společně s Danem Hanzlíkem vede ateliér Time-based media na Fakultě umění a designu UJEP v Ústí nad Labem.

 
Č. 6
 
Hladina, Zrcadlová kaple Klementina, instalace je součástí Galerijní zóny SIGNAL festivalu – vstup 100 Kč do celé zóny, instalace je součástí sekce SIGNAL CALLING, instalace není vhodná pro epileptiky
 
Instalace Hladina pracuje s fenoménem optické iluze oscilace vln. Prolínání dvou
fyzických jevů, světla a pohybu, kolísající hladina bílých linek a jemně pulzující síť stroboskopů utváří světelnou krajinu, která se neustále proměňuje a deformuje divácké vnímání času.
Světelné záblesky umožňují lidskému oku zachytit pouze určité sekvence pohybu mihotajících se linek. Díky propojení dvou frekvenčních kmitání, a totiž linií umístěných na reproduktorech a blikání stroboskopu, následně vzniká optická iluze zastaveného času.
Tento vizuální zážitek ještě prohlubuje zvuková složka, která instalaci doprovází duněním, jemně se proměňujícími basovými tóny, které definují oscilaci jednotlivých vln a linek. V akusticky zajímavém prostředí díky tomu vznikají nečekané harmonie i působivé ozvěny.
 
Autor: Blok_4 (CZ)
 
Umělecký kolektiv Blok_4 tvoří Tomáš Bukáček, Filip Marek, Adam Mach a Luboš Rezler. Světlo, prostor a čas jsou pro jeho tvůrce velkým zdrojem inspirace a není proto divu, že právě tyto elementy stojí v centru pozornosti jejich audiovizuálních instalací a light designových realizací. Jejich projekty často nezapřou prvky nostalgie, umělci totiž rádi kombinují moderní technologie se vzácnými starožitnými lampami.
 
Č. 7
 
BEYOND, Staroměstské náměstí, instalace není vhodná pro epileptiky
 
Geometricky přísná architektura tohoto světelného tunelu návštěvníky komunikuje výhradně abstraktním jazykem světla a zvuku. Pohrává si přitom se vztahy mezi prostorem, časem a lidským vnímáním.
Instalace Beyond v sobě ale skrývá ještě něco navíc. Konstrukce dlouhého tunelu s jasně vyznačenými úhlopříčkami umocňuje dojem z hloubky a zkresluje vnímání vzdáleností. Této smyslové iluzi napomáhají i reproduktory umístěné podél celého tunelu, které imitují perspektivu pomocí zvuku. Beyond je tak jakousi studií zrakové i sluchové perspektivy. Předkládá divákům plno podnětů pro jejich dva nejdůležitější smysly a sleduje, jak na ně reagují. Ve výsledku mají návštěvníci dojem, že se přemisťují z místa na místo, aniž by se vůbec opustili tunel.
Pro SIGNAL festival vznikla speciální verze této instalace se světly od společnosti ROBE, díky kterým se návštěvníci dostanou až na hranici možností svých smyslů a emocí.
 
Autor: Playmodes (ES)
 
Barcelonské audiovizuální studio Playmodes se zabývá širokou škálou projektů od sound designu až po scénografii. Specialitou jeho tvůrců jsou ale imerzivní interaktivní instalace a video-mappingy. Rádi experimentují se všemi možnými novinkami ve světě technologií, na kterých spolupracují s experty z celého světa. Své nadšení promítají nejen do svých projektů, ale i do přednášek a workshopů, se kterými objíždějí světové instituce a univerzity.

 
Č. 8
 
HEARDT, Halštatská, instalace je součástí sekce SIGNAL CALLING
Speciálně upravené vysoce interaktivní piano je obklopené čtyřmetrovou konstrukcí ve tvaru lidského srdce. Právě v něm se setkává hudba se světlem, a to díky návštěvníkům a jejich vlastnoruční hře. Stisknutím klávesy může kdokoliv vyslat světelný impulz a vytvořit most mezi svým vnitřním světem emocí a okolní realitou.  Tento efekt autoři označují za “světelný proud”. Díky němu vzniká intimní pouto mezi aktivně zúčastněnými diváky a jejich posluchači, kteří se stávají svědky vizuálního ztvárnění hudby jedincova srdce.
Název projektu je příznačný. Vznikl spojením dvou anglických slov - heart, neboli srdce, a heard, tedy být slyšen. Samotný projekt HEARDT získal velkou mediální pozornost na začátku letošního roku, kdy dostal nejprve podporu Linhartovy nadace a následně grant a pozvání do pouště v Black Rock City od amerického festivalu Burning Man.
Autor: Anna Feyrerová, Bára Anna Stejskalová, Richard Dobřichovský, Tomáš Bukáček (CZ)
HEARDT mají na svědomí čtyři mladí umělci z České republiky: studentka pražského gymnázia Anna Feyrerová, filmařka Bára Anna Stejskalová, jejíž studentský film Rybáři právě teď objíždí mezinárodní festivaly, světelný designér a zakladatel uměleckého kolektivu Blok_4 Tomáš Bukáček a specialista na IT a počítačovou grafiku Richard Dobřichovský. V roce 2016 spojili své kreativní síly a vytvořili projekt, který sklízí úspěchy po celém světě.
Č. 9
CONSTRAINED SURFACE, Národní galerie v Praze - Klášter sv. Anežky České, instalace není vhodná pro epileptiky
Instalace Constrained Surface se zabývá tématem takzvané synestezie. Tento lékařský termín označuje stav, kdy podněty jednoho lidského smyslu mohou ovlivnit vnímání jiného smyslu. V takových případech lidé třeba cítí chuť čísel nebo slyší barvy. Ryochi Kurokawa tuto problematiku převádí do světa technologií a umění a vytváří prostředí, ve kterém jednotlivé smyslové prožitky staví k sobě tak blízko, že vydávaný zvuk nelze popsat bez použití dalších smyslů - hmatu, zraku i čichu. Jinými slovy, pomocí světla, barvy, zvuku a pohybu přináší Constrained Surface synestetický zážitek.
K tomu, aby v divácích tento zážitek vyvolal, má Ryochi Kurokawa dost omezené možnosti. Je limitovaný hranicemi projekční plochy podobně, jako bývají malíři limitováni svým plátnem. Po ruce má ale dva mocné prostředky: nejnovější technologické poznatky a - především - umění.
 
Autor: Ryochi Kurokawa (JP)
 
Japonský umělec Ryochi Kurokawa pracuje s různými médii a technikami od instalací, přes nahrávky až po koncertní představení, ve středu jeho pozornosti je ale téměř vždy fenomén audiovizuální produkce. Poslední roky žije a tvoří v Berlíně, oblibě se ale těší po celém světě. Z výstav a festivalů ho dobře znají návštěvníci Tate Modern, Benátského Bienále, pařížského Palais de Tokyo nebo německého Transmediale.

 
Č. 10
 
Octopus Garden, Národní galerie v Praze - Klášter sv. Anežky České
Imaginární zahradu tiše okupuje kolonie spících a snících chobotnic. Tahle akustická mořská stvoření jsou poslepovaná z pozůstatků civilizace a ještě problikávajících artefaktů minulosti, ovládané vědou, médii a digitálními technologiemi. Vytvářejí na jednu stranu postapokalyptickou scénu, na stranu druhou ale vzbuzují pozitivní pocity a probouzejí v divácích bezbřehou představivost.
Světelná a zvuková chapadla chobotnicím dovolují pomalu ale jistě cestovat prostorem, ale i časem. Díky vnitřnímu systému zpětných vazeb mají chobotnice neustále dostatek podnětů k životu. Tím nejvýznamnějším podnětem jsou ale samotní diváci, kteří je mohou modifikovat svou vlastní přítomností.
Tato site-specific instalace představuje novou, postidigitální éru. Její autoři využívají zcela netradiční tvůrčí prostředky, vymykají se zažitým uměleckým procesům a stávají se tak jakýmisi novodobými vizionáři.

 
Autor: RaumZeitPiraten (DE)
 
Skupinu RaimZeitPiraten založili před deseti lety Tobias Daemgen, Jan Ehlen a Moritz Ellerich. Jejich cílem je hravé experimentování se zvukem, obrazem, časem a prostorem, díky čemuž se jim daří vytvářet nezapomenutelné multimediální performance kdesi na pomezí racionální vědy a ztřeštěné fikce. Vystavují je po celém světě a sbírají za ně jedno ocenění za druhým.

 
Č. 11
 
#glass, náměstí Republiky
 
Instalace #glass je jednou ze dvou instalací, které pro letošní SIGNAL festival vytvořil Tets Ohnari. Se skleněnými objekty má velké zkušenosti, pohrává si s křehkostí materiálu i jeho minimalistickou estetikou.
Sochaře Tetse Ohnariho fascinuje fénomén tvorby uměleckého díla se vším, co to obnáší. Vztah umělce a vytvářeného předmětu Ohnari zkoumá jak na úrovni hmoty, se kterou umělec pracuje a vtiskuje do ní své myšlenky a hodnoty, tak na úrovni hluboce filozofické. Zajímá ho například, jestli tento princip funguje i opačně a jestli tedy nějakým způsobem ovlivňuje i umělecké dílo svého tvůrce. Místo toho, aby koncepty vzniku a zániku, předmětu a podmětu nebo emocionálního a racionálního přístupu vnímal jako protikladné, nachází v nich souvislosti, a ty pak využívá pro svou vlastní tvorbu.

 
Autor: Tets Ohnari (JP)
 
Tento japonský sochař už českou scénu dobře zná; od svého studijního pobytu na Akademii výtvarných umění v roce 2007 tu často tvoří i vystavuje. Jeho práce nezapřou tradici japonského minimalismu, Tets Ohnari jim ale dokáže vtisknout i hluboký podtext. Jako umělec má mimořádně široký záběr od intimních sošek až po velkolepé site-specific instalace. Rád pracuje i se světelným elementem, který zapojuje mimo jiné do svých prací ve skle.  

 
Č. 12
Second Litany, Hybernská
Polygonálně modelované tváře jsou rozmístěné do seskupení, která známe z tradičních starokřesťanských obrazů. Uctívání božstev, obřadní kult, různé náboženské skupiny a ceremonie byly ostatně součástí naší společnosti již od jejích prapočátků. Jakkoliv překvapivě to může znít, dnes můžeme principy podobného počínání pozorovat v rave kultuře. Její atmosféra totiž dává svým účastníkům prostor k tomu, aby se na chvilku zastavili, vydechli a nechali své myšlenky volně plynout.
Taneční pohyby se prolínají s modlitbami a nářky starověkých postav. Doprovází je hudební složka v pozvolném rytmu, který celému prožitku dodává téměř meditativní charakter.
Instalací pro SIGNAL festival navazují Boris Vitázek a Zuzana Sabová na svůj projekt představený na bratislavské Bílé noci.
Autor: Boris Vitázek / Zuzana Sabová (SK)
 
Umělecká dvojice Boris Vitázek a Zuzana Sabová pochází z Bratislavy. Ve svých instalacích a projektech propojují Borisovy zkušenosti s novými médii se Zuzaninou malířskou a sochařskou tvorbou. Společně se snaží obohatit to, co současná umělecká scéna nabízí v oblasti videomappingů a murálů, a pečlivě proto pracují s tématy i lokacemi. Přinášejí do nich něco neznámého, ale založeného na místních specifikách.
 
Č. 13
Anonymous Illusion, Ovocný trh, instalace je součástí sekce SIGNAL CALLING
Studenti ateliéru Mileny Dopitové na AVU vnímají světlo jako prostředek pro zobrazení reálného obrazu a svou instalaci proto založili na využití projektoru a jeho základní funkce. Připravili prostor, jehož drobný interiér vyvolává klamný dojem intimity a anonymity. Diváka, který do něj vstoupí v tu chvíli totiž snímá hned několik kamer a obraz živě přenášejí na přilehlá velkoformátová plátna. Divák se tak nevědomky ocitá v nadživotní velikosti a ve středu pozornosti.
Díky zvukové složce je s okolními diváky sdíleno i každé vyřčené slovo. Dochází tím k logickému narušení zdánlivě intimního prostoru a k odhalení exponovaných míst. Návštěvníci festivalu se tak zároveň stávají předmětem celého díla.
Anonymous Illusion nám připomíná, že přestože vnímáme digitální svět technologií a sociálních sítí jako zcela oddělený od toho reálného, opak se stává pravdou. Oba světy se totiž stále častěji a čím dál tím kvalitněji propojují.
 
Autor: Intermédia I AVU / ateliér Mileny Dopitové (CZ)
 
Ateliér intermediální tvorby I vede na pražské Akademii výtvarných umění Milena Dopitová, která se během své tvorby od počátku 90. let stala jednou z nejvýznamnějších českých konceptuálních umělkyň. Ve svém ateliéru na AVU vytváří vhodné prostředí pro formulování myšlenek napříč různými výrazovými prostředky. Výstupem studentů Intermédií bývají díky tomu prostorové instalace, které zaujmou na každých klauzurách.
 
Č. 14
 
Henge, palác U Stýblů, instalace je součástí Galerijní zóny SIGNAL festivalu – vstup 100 Kč do celé zóny, instalace není vhodná pro epileptiky
 
Výrazem “henge” se označuje neolitický monument sestávající z oválného prostoru, který často obsahuje kruhově uspořádané kamenné nebo dřevěné pilíře. Jeho význam dodnes nebyl zcela odhalen, pravděpodobně byl používán pro rituální účely nebo oslavu astronomických událostí jako jsou například slunovraty nebo rovnodennost. Henge představuje symbol pohanství, keltských a slovanských tradic a rituálů, uctívání Slunce a Země.
Autoři instalace vnímají Henge jako intenzivní světelně-zvukovou studii prostoru, imerzivní prostředí vedoucí skrze odmítnutí světských principů přes extatickou ceremonii až k osvícení.
O zvukovou složku instalace se postaral berlínský hudebník novozélandského původu Oliver Peryman a.k.a. Fis, vydávající na značkách Samurai Horo nebo Tri Angle. Fis produkuje hutné elektronické kompozice pevně spjaté s přírodním světem, inspirované vztahem jednotlivce a prostředí.
 
Autor: Lunchmeat (CZ)
 
Jakub Pešek a Lukáš Dřevjaný dlouhodobě zkoumají možnosti práce se světlem ve vztahu k prostoru. Společně tvoří kreativní jádro studia Lunchmeat, pohybujícího se na pomezí umění a technologie. Lunchmeat sdružuje umělce zabývající se pohyblivým obrazem, zvukem, generativní grafikou, optickými systémy, interaktivitou, scénografií a příbuznými obory. Zároveň pořádá stejnojmenný festival pokročilé elektronické hudby a nových médií.

 
Č. 15
 
WHITE CIRCLE, DUP39, instalace je součástí Galerijní zóny SIGNAL festivalu – vstup 100 Kč do celé zóny, instalace není vhodná pro epileptiky
 
Německý nahrávací label oslavil loni své 20. výročí a právě k té příležitosti vytvořil projekt White Circle. Jedná se o akusticko-architektonický prostor koncipovaný jako audiovizuální instalace. Raster-Noton vyzval čtyři umělce, aby k tomuto projektu přispěli svou tvorbou a složili k němu speciální hudební kompozici. Alva Noto, Byetone, Frank Bretschneider i Kangding Ray tuto výzvu přijali.
Každá ze čtyř hudebních složek se od ostatních liší a odráží tak individuální projev jednotlivých umělců. Všechny ale stojí na principu ambientní hudby, která se snaží jak akustický prostor, tak jeho zrakové podněty, doslova zhmotnit.
White Circle je koncipovaný pro takzvaný Klangdom, který vyvinulo německé Centrum pro umění a média. Tento speciální prostor je tvořený množstvím pohyblivých reproduktorů, díky nimž se samotný zvuk stává až prostorovým zážitkem.
 
Autor: raster-noton (DE)
 
Německý hudební label Raster-Noton zastupuje umělce z celého světa a rozhodně se neomezuje na vydávání hudebních nahrávek. V rámci svých aktivit publikuje knihy, pořádá různé akce a vytváří audiovizuální performance a umělecké instalace zaměřené na nová média. Není žádným překvapením, že v nich velkou roli hraje právě zvuková složka, doplněná o podmanivou podívanou v podobě video projekcí a světelných show.

 
Trasa Vinohrady
 
Délka trasy: 2, 2 km
 
Časová náročnost: 1 hodina 30 minut
 
Č. 16
 
Caryatyds, náměstí Míru
 
Aby autor projektu Caryatyds Yann Nguema mohl navodit dojem pohybu desítek tisíc kamenů, po čtyři roky vyvíjel vlastní software. Tento videomapping totiž pracuje s každou z přibližně 50 tisíc cihel, které tvoří fasádu kostela sv. Ludmily.
Karyatidy jsou sochy ženských postav, které ve skutečnosti slouží k tomu, aby hlavami podpíraly různé části fasády. Právě tímto architektonickým prvkem bylo inspirováno množství postav připomínající strážce nebo atlanty, kteří vstávají z cihel svatoludmilského kostela a pulzují v zajetí futuristické choreografie.
Podobně jako další práce Yanna Nguemy, i videomapping Caryatyds vyniká nejen svojí mimořádně dobře provedenou technickou stránkou, ale i poetickou krásou. Hudební doprovod k němu složil mladý francouzský umělec Pierre Mottron.
 
Autor: Yann Nguema (FR)
 
Zakladatel francouzského vizuálního labelu EZ3kiel Yann Nguema stál za 25 let jeho existence za nespočtem projektů, díky kterým se bývalý vědec etabloval na mezinárodní umělecké scéně. Na vědu ale úplně nezanevřel, jeho projekty totiž často stojí na propojení technologie, výzkumu a umění. Zkoumá a využívá vztahy mezi obrazem a zvukem, vytváří vlastní softwarové nástroje a dodává tak svým show bohatě interaktivní charakter.

 
Č. 17
 
Soar, sady Svatopluka Čecha,
 
V instalaci Soar hrají hlavní roli světelné objekty a proměnlivá intenzita světla. Desítky obřích bublin jsou lapeny ve zvláštní konstrukci jen kousek nad zemí, odkud se mohou každou chvíli vznést a zmizet ve tmě. Symbolizují tak ten letmý a téměř nezaznamenatelný přechod mezi bezpečím na zemi a vzrušujícím letem kamsi do neznáma. Slovenský umělec Róbert Farkaš svou instalaci totiž příznačně nazval “Soar”, tedy “Vzlet”.
Zachyťte i vy ten krátký okamžik v čase mezi stáním pevně na zemi a letem. Prociťte prostor mezi zemí a vzduchem. Moment, kdy gravitace ztrácí svou působnost a vyprovází nás do nepoznaných sfér. Stačí se nadechnout, vtáhnout do sebe vzduch a splynout s atmosférou.
 
Autor: Róbert Farkaš (SK)
 
Róbert Farkaš se o světlo začal zajímat nejprve jako fotograf, později získal uplatnění jako světelný designér divadelních představení. Postupným objevováním nových technologií si do světelného portfolia přidal i projekci jako netradiční zdroj světla na jevišti nebo světelné objekty pro site-specific performance. Všechny tyto zkušenosti využívá při své vlastní tvorbě, ve které spojuje technický svět s uměním.

 
Č. 18
 
AXIOM, náměstí Jiřího z Poděbrad, instalace není vhodná pro epileptiky
 
Základem pro tuto impozantní stavbu Kita Webstera je více než 700 000 LED světel. Tvoří ji tři symetricky rozestavěné brány, které současně slouží jako projekční plátno pro sérii animací. Pomocí minimalistických videosekvencí vytváří Webster mezi diváky nejistotu v tom, na co se dívají - co před nimi skutečně stojí, a co je pouhou virtuální projekcí. Animace jsou synchronizované s takřka hypnotickým zvukovým doprovodem.
Světlo, zvuk, prostor a čas. To jsou čtyři elementy, na kterých je instalace Axiom založená. Využívá je, zkoumá jejich vzájemné působení a přetváří je přímo před očima diváků. Projděte se mezi světelnými branami a zažijte na vlastní kůži, co s vašimi smysly dokážou udělat špičkové technologie v rukou talentovaného umělce.
 
Autor: Kit Webster (AU)
 
Kit Webster se ve své tvorbě nenechává omezovat zaběhlými definicemi a volně proplouvá mezi uměleckými disciplínami.
Svými hybridními instalacemi, pohybujícími se někde na pomezí sochařství a digitálního umění, je známý po celém světě. Využívá pro ně ty nejnovější technologické trendy, kombinuje je s 3D animacemi a s imerzivním prostředím. Právě propojováním klasického umění a nových médií se snaží vytvořit novou audiovizuální estetiku.

 
Č. 19
 
SUBMERGENCE, Riegrovy sady
 
Prostředí, do kterého vstupujete, může připomínat hustý exotický prales plný světélkujících liján. Ve skutečnosti ho ale tvoří stovky zavěšených provazců, které svítí z více než 8 tisíců jednotlivých bodů. To je dost na to, aby instalace Submergence vytvořila živý dojem z virtuálního prostoru. Propojuje realitu s digitálním světem tak dokonale, že je návštěvník od sebe v podstatě nerozezná. Tím spíš, že oba světy může sám ovlivnit.
Skupina umělců z celého světa, která tvoří pod hlavičkou Squidsoup, sestavila dvanáctiminutovou světelnou sekvenci, ve které se střídají tvary, atmosféra i úroveň interaktivity. Jak si ale celý zážitek vyložíte a co si z něj odnesete, nechávají jeho autoři zcela na vás. I proto ho snad nazvali Submergence, tedy Ponoření, a vyzývají tak všechny návštěvníky, aby se ponořili do virtuálního světa plného kreativity a zanechali v něm svou vlastní stopu.
 
Autor: Squidsoup (UK)
 
Mezinárodní uskupení Squidsoup sdružuje umělce, výzkumníky, specialisty na technologie a designéry. Hledají zcela nové způsoby interakce s divákem a díky tomu vytvářejí neotřelé virtuální prostory, které návštěvníky zcela pohltí. Squidsoup se svými projekty cestují po celém světě a sklízejí jeden úspěch za druhým - ocenění jako Prix Ars Electronica, Aesthetica Prize, Lumen Prize, EMMA, nebo nominace na BAFTA jsou toho důkazem.

 
Č. 20
 
Man Machine, TJ Sokol Vinohrady
 
Veskrze multimediální instalace Vladimira 518 a skupiny SPAM, Man Machine, si pohrává s myšlenkou duše vtělené do stroje. Tento stroj je tvořen maximální škálou audiovizuální techniky, která se namísto běžného schovávání mimo scénu a děj stává hlavním hrdinou události. Z jednotlivých komponentů, jako jsou scany, hlavy, stroba, projektory, blindery, lasery nebo heisery je sestavena takřka živoucí bytost, která může být programovatelná ke své speciální umělecké choreografii. Od tance jednotlivých motorů strojů, až ke zběsilému křiku celého oživlého těla.
Jedná se vlastně o sochu, o shluknutí veškeré techniky do jednoho kreativního tvaru.  Zároveň se jedná o hudební a vizuální nástroj, pro který je možné napsat speciální skladbu a choreografii.
Obsahem skladby samotné je vztah člověka a stroje, vzájemné rozpínání i prolínání těchto dvou analogických vesmírů.
 
Autor: SPAM (CZ)
 
Výtvarník a hudebník Vladimir 518 je jednou z nejvýraznějších a nejvšestrannějších osobností současné české kulturní scény. Jeho výtvarná průprava v sobě zahrnuje mnohaletou aktivitu v graffiti, knižní i plakátové ilustraci, komiksu nebo scénografii. Společně s Davidem Vrbíkem a Ondřejem Anděrou ze skupiny WWW založili audiovizuální projekt SPAM, který má za sebou několik multižánrových představení.
-
 

 
Více informací na www.signalfestival.com
Facebook: www.facebook.com/SignalFestival
Instagram: www.instagram.com/signalfestival/

-