Praha vlastní své vlastní LEGO muzeum

Praha láká na novou atrakci - muzeum lega. Veškeré informace Vám vybarví protišeď!
Pokud jste ještě žádné muzeum kostiček z krabiček nenavštívili, je pravděpodobné, že si premiéru v tom soukromém, pražském, do sytosti užijete a budete překvapeni, kolik různých, různorodých, dospělých, vyspělých světů, lze ze stavebnice, primárně určené pro děti, vytvořit. Ovšem o všem by měl mít člověk objektivní informace, a tak vězte, že pražské muzeum lega má dostatek nedostatků a ve své současné podobě je pro opakovanou návštěvu poněkud nevyhovující.
SOUKROMÉ LEGO NA NÁRODNÍ
V Praze se před několika (tý)dny otevřelo soukromé muzeum stavebice Lego. Lukrativně situované - na Národní třídě -, od pondělí do neděle, od desíti do osmi otevřené, nabízí svým návštěvníkům za úplatu J.A.Komenským, možnost spatřit přes dva tisíce vystavených unikátních modelů, dvacet tématických expozic, přes milion složených kostiček, a to vše na třech poschodích a třech stovkách metrech čtverečních.
MÉNĚ JE NĚKDY VÍCE
V prezentované lego-sbírce toho naleznete mnoho, žel vše je za(s)tavené ve skleněném obale, navíc zarovnané do nekonečných, nepřehledných vitrín. Overgroundová směs chutná suše. Narazíte na Michaela Schumachera či Harryho Pottera, záhy se však cítíte přesyceni. Lego je jednak o monstrózních monumentech, ale hlavně o fantasmagorijních detailech, leč ty těžko prozkoumáte nahuštěné v teráriích podél stěn výstavních síní.
ŠEDÁ BAREVNOST
Věčná škoda, že majitel pražského legolandu nemyslel více barevně. Při komparaci s Kodaní, Hamburkem a jinými legendárními legoedeny, Praha neprohrává kvůli nedostatku exponátů - naopak! sbírka kostiček z krabiček je obdivuhodná, navíc precizně vystavěná -, nekonkurenceschopná je však z důvodu, jakým způsobem je vystavená.
TA NAŠE PÍSNIČKA ČESKÁ
Nemá smysl spekulovat, zda majitel muzea patří k milovníkům lega nebo ke spekulantům, kteří lego nakupují ve velkém přes e-bay a podobně vystavují a vydělávají. Sestavením podobné sbírky se mu podařil vynikající počin.
Hořkost na patře tak zůstává především z českosti, jež muzeem prostupuje, tedy z nedotažení barevných idejí do finále. Pomineme-li šedivé prosklené plochy (hravě by šlo předělat muzeum do interaktivnější podoby), je škoda, že v dětském koutku není vyškolená asistentka, která by si s dětmi hrála a pomáhala jim stavět a budovat - fantazii.
Přímo naproti muzeu je navíc obchodní dům Máj - aka My Národní - a maminky by si jistě rády odložily ratolesti raděj do dětského legokoutku než do vozíku...
TŘI TIPY NA ZÁVĚR
Nevyužitý potenciál je cítit už u samotného vstupu do prodejny (chcete-li muzea).
Tip na sociologický průzkum: Sedněte si naproti vchodu a pozorujte reakce cestovatelů, turistů - i Pražanů. Každý druhý značku Lego zaregistruje, každý třetí se zastaví a každý čtvrtý vykřikne: "LEGO!" (s různým akcentem). Následně nastává fáze rozmýšlení se, zda do obchodu (chcete-li foyer) opravdu vstoupit. Venku není nikdo, kdo by je nalákal. A většina stojících se dá do pohybu, leč opačným směrem, než by pražský legoland potřeboval.
Ne snad, že by redakci protišedi záleželo na ziscích majitele, ale byla by škoda, kdyby se muzeum v Praze neprosadilo. Nabízí toho mnoho, méně je ovšem někdy více, to už ostatně víte... 
Tip pro návtěvníky: Při návštěvě zaostřete především na Vodní svět a Star Wars.
Tip pro majitele: Nedaleko vašeho soukromého lego muzea postává člověk v pštrosí uniformě a pokřikuje na kolemjdoucí něco o thajských masážích. Funguje to. Proč proboha nestojí nějakej Jack Sparrow v legokostýmu a neláká davy k vám? Ego Luciáše F. Svobody se hlásí do lego služeb, haha...