Prague Biennale 5 : „Ilustrovat osobní příběh“

Avinash Veeraraghavan je jedním z umělců vystavovaných v indické sekci na pátém ročníku Prague Biennale.

Představ se prosím ve třech větách.

Žiju a pracuju v malém městě v Indii. Mám takové prokletí... že moje má mysl vlastnost, která by se dala nejlíp nazvat jako “lepivost”. Když jsem doma a poslouchám klasickou indickou hudbu, tak to cítím, ačkoliv nemám nástroje, abych to nějak formálně rozluštil.

Můžeš popsat svoje díla, která vystavuješ na Prague Biennale?

Moje tři práce na Prague Biennale jsem vytvořil v různých obdobích v minulých letech. Všechny se pokouší ilustrovat osobní příběh, popsat různé okamžiky smyšlené cesty.

Jaká je tvoje oblíbená technika?

Hodně mých děl je založeno na opakování a vrstvách, nevím, jestli má taková technika nějaké jméno... Spousta z mých obrazů funguje ze dvou vzdáleností, hodně zblízka a hodně zdaleka, toho dociluju právě různými vrstvenými vzory.

Myslíš si, že člověk musí rozumět umění, aby mohl ocenit umělecké dílo?

Sám moc nerozumím umění, ale některé umím ocenit.

Čím je podle tebe indické současné umění specifické?

Podle mě hodně indického umění používá naraci, vyprávěcí linku. Asi je to dané naší historií, učení se pomocí příběhů.

Kde si zatím vystavoval a kde budeš mít další výstavu?

Právě skončila moje výstava, kterou jsem měl ještě s jedním umělcem ve Vídni. V červenci budu mít další výstavu spolu s dalšími třemi umělci v Bangalure.

Co děláš proti šedi?

Abych řekl pravdu – nic, co by mělo nějaké reálné důsledky.

Překlad: lasi