Pieter De Buysser: Překvapilo mě, kolik lidí už na Havla kašle

Čtyři otázky pro Pietera De Buyssera, autora nové divadlení hry Afterparty zabývající se odkazem Václava Havla.
 
Při představování projektu Afterparty jste v Arše loni přímo na pódiu rozbil několik vajíček, což některé lidi naštvalo. To je docela slibný začátek. Co nás čeká dál?
Chtěl jsem vytvořit hru pro dva hráče, kteří zjišťují, že se ocitli uprostřed zmatku, osobních krizí, světových krizí, globálních krizí. Ponořují se až na dno a ze dna se vynořuje něco nového. To je Afterparty. Vlastně je to afterparty v pravém slova smyslu. Je to jako afterparty po Havlově Zahradní slavnosti... nebo po nějakém jiném večírku. Afterparty je oslavou konce starých politických rituálů a předehrou k něčemu novému.
 
Obsahuje vaše hra Afterparty jakousi krabičku poslední záchrany v postpravdivé společnosti?
Ano, Havlova snaha o „život v pravdě“ se dá brát jako KPZtka pro postpravdivou společnost. Fakta existují a musí se respektovat. Také ale existuje poetika. Umění, estetika, emoce, osobní prožitky. My musíme pravdu a fakta hájit, protože jsou dnes pod opravdu silným tlakem, útočí se na ně ze všech stran. Havlův pojem „život v pravdě“ se mi moc líbí. Jde přitom o něco jiného než o uchopení pravdy. 
Mě zajímá, co znamená skutečně žít v pravdě. V demokracii na to můžeme dostat tolik odpovědí, kolika lidí se zeptáme. S těmito odlišnostmi se musíme učit žít. Život v pravdě znamená pro muslima něco jiného než pro ateistu, přesto spolu ale musíme žít a respektovat, že v pravdě žijí oba dva. Život v pravdě je duchovní cvičení. I lidi jako já, pro které je duchovno něco jako legrační bajka, představení vybízí ke starodávnému duchovnímu cvičení. Je to taková hra: nasaď si knír a vyzkoušej si rituál života v pravdě.
 
Zaujalo vás – z pohledu vlámského umělce – během příprav na Afterparty něco konkrétního na českém nebo evropském poli?
Hodně jsem se dozvěděl. Objevil jsem třeba práci scénografa Josefa Svobody. Ivan Havel mi ukázal obrázky, které jejich maminka kreslila, když se kluci Havlovi učili písmenka. Jsou nádherné, byla to skvělá kreslířka. S Ivanem Havlem jsem vůbec mluvil hodně. Taky mě dost překvapilo, kolik lidí už na Havla kašle. Zdá se mi, že hodně lidí ze starších generací si užilo to, jak Havel všechno převrátil vzhůru nohama, skoncoval s komunismem, osvobodil zemi, byl morálně bezúhonným prezidentem, a basta. Demokracie není hotová, nic není dokončené. Neplatí, že tím, že se zbavíte komunismu, jste se dopracovali do nějakého konce. Je to sdílená odpovědnost všech a každý jedinec je osobně odpovědný za její naplňování. Je nutné se opravdu ponořit do Havlova díla, a to není lehké. Postavit Havlovi sochu, pojmenovat po něm letiště, a tím mu prokázat úctu, je mnohem jednodušší. Tady je ale zapotřebí každodenní práce. Nejste s Havlem hotovi, to ani nejde. Havla není možné „dokončit“. A to je dobře.
 
Čím je pro vás Havlův odkaz dodnes důležitý? Je vůbec ještě pro západ relevantní?
Havlovo poselství pro Belgii, Francii a zbytek Evropy je trochu jiné. Na západě se teď o prezidentské funkce ucházejí úplní magoři – Marine Le Pen, Geert Wilders, Theresa May, Trump... Havel pro mě znamená ideál možného. Bylo to možné a bude znovu. Už jen to, že ho lidé zvolili prezidentem. Tom Stoppard řekl, že je vlastně nepochopitelné, jak se tak milý člověk vůbec stal prezidentem. To se mi líbí. A není to ani tak dávno, je to pořád ta samá společnost. Tím pádem je možné, aby i v dnešní politice byl prezidentem někdo jako Havel. I se všemi svými chybami, a že jich měl dost, nebyl to žádný světec. To se musí říkat, je potřeba to opakovat. Zároveň ale jako prezident působil v mezích své ceremoniální funkce. Způsob, jakým hovořil k lidem a jak vytvářel představu o smyslu politické reprezentace, byl neuvěřitelně krásný. Je výjimečným symbolem naděje a jeho odkaz v Evropě otvírá celé moře možností. O to mi jde především. Měli bychom se začít zabývat reálnou možností, že lidé jako on mohou být prezidenty malých zemí.
 
Text a režie: Pieter De Buysser
Projekt vznikl na základě konspirace Ondřeje Hraba a Pietera De Buyssera.
Účinkují: Christelle Cornil a Vladimír Javorský
Dramaturgie: Esther Severi
Scéna: Herman Sorgeloos
Kostýmy: Anne-Catherine Kunz
Česká překlad: Magda de Bruin Hüblová
Anglický překlad: Miles O´Shea
Francouzský překlad: Martine Bom
Uváděno v češtině a francouzštině s anglickými titulky.
Na projektu se podílejí Divadlo Archa, ROBIN a Kaaitheater. Představení je součástí projektu House on Fire podporovaného z programu Kultura Evropské komise.
 
www.archatheatre.cz
http://pieterdebuysser.com
 
Vstupenky za 290,- / studenti a senioři za 150,- Kč jsou v předprodeji v pokladně Divadla Archa a síti GoOut.
 
-
Pieter De Buysser / Divadlo Archa – Afterparty
22. – 24. března, premiérová série
 
Hra naší doby,
popsong našich duší,
afterparty našich rituálů.
 
Co dnes znamená Havlův odkaz pro Evropu? Může vzniknout nové spojenectví? A jak by vypadala krajina Adama a Evy na dnešní politické scéně? Tyto otázky otvírá nová hra vlámského dramatika Pietera De Buyssera Afterparty, která vznikla pro Divadlo Archa. Premiérová série představení tohoto koprodukčního projektu s Vladimírem Javorským a Christelle Cornil v hlavních rolích proběhne od 22. do 24. března.
Je pět ráno, Pražský hrad. Ráj je daleko. Ceremoniář Jan Ptáček, kterého najal už dávno zmizelý, milovaný, moudrý prezident, nadzdvihne ubrus a objeví pod ním úřednici EU Fanny Racine. Něco se vymklo z rukou. Něco se ale zase může kouzlem v dobré obrátit. Nu, dobrá tedy, dobrá, ale co to je, to dobro? A co je živým odkazem Václava Havla pro současnou společnost?

Rozhovor s Vladimírem Javorským a Christelle Cornil naleznete na straně 6-7: https://issuu.com/archatheatre/docs/archa_noviny_03-04-2017_issuu
https://www.facebook.com/events/257576878012013/
https://www.youtube.com/watch?v=uvjrVREPOlY
www.archatheatre.cz
http://pieterdebuysser.com