Orka: Temnější stránky bytí

Tuto sobotu zahraje v Praze náramně zajímavá kapela Orka z Faerských ostrovů. Ptali jsme se, o čem vlastně jejich zvláštní písničky vyprávějí. Odpovídá frontman Jens L. Thomsen.

Stavíte si vlastní nástroje - jak to děláte?
Obvykle začneme experimentovat s materiálem, tj. dřevem či kovem, hrajeme si s ním a zjišťujeme, jak chce znít. Někdy máme ale představu už před zahájením práce.

Jediný další faerský muzikant, kterého známe, je Eivør Pálsdóttir - o co ještě uprostřed Evropy přicházíme?
Rozhodně je tu úspěšná kapela Teitur a také hodně dobrá vikingmetalová kapela Tyr, a taky Høgni Lisberg.

V jakou chvíli jste si řekli "musíme založit kapelu"?
Krátce poté, co jsme začali stavět nástroje. Nejdřív to byly takové pokusy s kamarády, ale zjisitli jsme, že jsme padli na něco důležitého, a tak vznikla živá kapela.

Jaké kapely jsi poslouchal jako mládě a jak to bylo s koncerty, cestovals za nimi?
Skeetera Davise, Bobbyho Barea, Beatles a Jimy Reevese, toho poslouchala moje máma. Později U2 a Pearl Jam. Tyhle kapely nikdy na Faerské ostrovy nepřijeli, takže jsme je koncertně nezažili a nevadilo nám to, považovali jsme to za něco nemožného nebo za něco, co je z MTV.

Oblíbené weby?
Hodně chodím na  pitchfork.com, ale tam dost kolísá kvalita článků. Často chodím na weby labelů Warp a Ninja Tune zjistit, na jaké skvělé muzice dělají.

Líbí se nám vaše hudba, ale nemáme ponětí, o čem jsou texty - o čem zpíváte?
Většina té poezie je celkem existenciální a nová deska se zabývá temnou stránkou lidské existence. Ale i když lze texty popsat jako temné, je v nich touha po světle.

Obsáhlejší verzi našeho rozhovoru v angličtině najdete zde.