Share |

Obrazem: Don Airey v Plzni

foto: Tomáš Moudrý

Legendární klávesista vystoupil v Plzni v rámci All out tour 2012.

Mladí předskokani z Podbořan Modesty & Pride, kteří se dle svých slov „rozhodli zbourat zeď popových kapel v okolí a trochu to tu přikořenit progresivním metalem“, nebyli nejšťastnější volbou.

Ne že by to chlapcům dohromady hrálo úplně špatně, nicméně hrdelní zpěv a tvrdé metalové riffy kytaristy Luboše Matyse a baskytaristy Davida Vopata působily spíše úsměvně. Publikum, natěšené na Dona Aireyho, hodinový set sledovalo bez většího nadšení. Hladinu mírně rozčeřila kmotra prvního alba, modelka a zpěvačka Jitka Válková. Tři společné rockové skladby utrpěly špatným zvukem, kdy byla Válková přehlušována nástroji. Její evidentní nadšení a příjemný hlas však nedostatky částečně vyvážil. Škoda, že poté kapela neskončila, publikum by zůstalo příjemně naladěno na zbytek večera. Hodinový set byl mírně únavný a zbyla po něm jen značná rozpačitost.

Při rychlé přestavbě pódia se sál viditelněji naplnil. Dona Aireyho s doprovodnou kapelou tak přivítal mohutný potlesk.

Čtyřiašedesátiletý rodák z anglického Sunderlandu byl ke hře na klavír veden odmalička. Jeho dětský sen stát se koncertním pianistou se sice nesplnil, výsadní místo v dějinách rockové hudby má však jisté. Je spíše otázkou s kým nehrál, než hrál, vždyť jeho jméno objevíte na více než 250 albech. Spolupracoval s hvězdami jako Black Sabbath, Colosseum II, Andrew Lloyd Weber, Gary Moore, Rainbow, Jethro Tull či Judas Priest. Od roku 2002 působí mimo jiné v Deep Purple.
Před rokem vydal druhé sólové album “All Out“ a letošní stejnojmenné turné zahrnuje kromě České Republiky také Itálii, Rakousko, Německo, Maďarsko, Holandsko a Švýcarsko.

Je určitým paradoxem, že v budově architektonicky odpudivého kulturního domu, který měl sloužit k propagaci pokleslé komunistické zábavy, vystoupil člen hudebních skupin, jejichž fanoušky režim šikanoval. Klubová atmosféra Šeříkovky však byla pro návštěvníky více než příjemná. Obsazení doprovodné kapely se od desky mírně lišilo - místo bubeníka Darrina Mooneyho hrál Tim Brown, baskytaristu Laurence Cottleyho zastoupil Alex Meadows.
Přes hodinu a půl dlouhou show zahajovala píseň od Rainbow Spotlight Kid a bylo okamžitě zřejmé, že se bude jednat o jedinečný, energií nabitý zážitek. Výjimečný hlas zpěváka Carla Sentance vynikl obzvláště ve skladbách věnovaných zemřelému Jonu Lordovi a Garymu Moorovi. Skvělý dialog Aireyho Hammondu s kytarou Roba Harrise na počátku Shooting Star předznamenal, že o dechberoucí sóla nebude nouze.
Průřez hitů od Whitesnake, Rainbow či Deep Purple byl prokládán klasickými kusy jako Ave Maria od J. S. Bacha či Over The Rainbow z Čaroděje ze země Oz , což jen stvrzovalo Aireyho hráčské mistrovství. Diváci se dočkali i Happy birthday, neboť Brown slavil toho dne osmatřicáté narozeniny.
Kapela nadšené diváky neodbyla a přidávala hned dvakrát. První přídavek byl uveden Smetanovou Vltavou, naprostý závěr večera patřil Gimme some Lovin, kdy Sentance rozezpíval celý sál.
Že se mnoha příchozím splnil sen, bylo snadno pozorovatelné po koncertě. Věkem spíše starší publikum se doslova vrhlo na kapelu a společné focení či podepisování téměř čehokoliv od plakátu po mikinu nebralo konce.

Text: Anna Mašátová

jádu
view counter
Webové aplikace by iQuest s.r.o.