První velká souhrnná výstava fotografií z divadelního prostředí Česká divadelní fotografie 1859 – 2017 bude od 9. května do 24. června 2018 k vidění v Obecním domě v Praze. Výstava návštěvníky provede historií českého divadla od počátku vzniku fotografie a nabídne portréty hereckých hvězd, fotografie inscenací renomovaných velkých i studiových scén, divadelních budov i jejich zákulisí, to vše od poloviny 19. století až po současnost. Autory snímků jsou například legendy jako František Drtikol, Miroslav Hák, Václav Chochola a Jaroslav Krejčí, či pochází ze slavného fotografického Ateliéru Langhans a řady dalších. Současné tvorbě je věnována samostatná sekce, která představí výsledky fotografické soutěže pro profesionály a studenty. Výstava se zaměřuje i na řadu dalších aspektů historie českého divadla a fotografie, nalezneme zde i srovnání historických a současných propagačních fotografií a materiálů divadel, dokumentaci důležitých momentů našich dějin, ve kterých divadelníci sehráli významnou roli,
či exponáty fotografické techniky.
Součástí výstavy, realizované v rámci oslav 100. výročí založení Československa, bude i doprovodný program, který nabídne nejrůznější workshopy, semináře, přednášky, komentované prohlídky nebo fotografický ateliér Vandy Hybnerové. U této příležitosti vyjde i stejnojmenná monografie. Více informací na www.divadelnifotografie.cz nebo na Facebooku www.facebook.com/divadelnifotografie. Výstavu pořádá Institut umění – Divadelní ústav (IDU)
ve spolupráci s Národním muzeem.
Česká divadelní fotografie se stala postupem času světovým fenoménem a její dokumentaci se oba pořádající subjekty IDU a Národní muzeum dlouhodobě věnují. Kurátoři výstavy Anna Hejmová
a Vojtěch Poláček s týmem spolupracovníků zmapovali sbírky mnoha dalších paměťových institucí, ateliérů, archivů divadel i soukromých sbírek, a sestavili tak neobvyklý obraz historie českého divadelnictví v širokém kontextu i přehled vývoje fotografie od daguerrotypie po současné technologie.
Prvními dochovanými fotografiemi českého divadelnictví jsou portréty. Výstava tak nahlíží do fotografických ateliérů poloviny 19. století, neboť právě herci patřili mezi jejich nejčastější návštěvníky. Nejstarším dochovaným snímkem s divadelní tematikou je fotografie herečky Mikulášského divadla Floriany Jaich z Ateliéru Schwestka z roku 1859. Ve výstavních sálech bude prezentována i řada exponátů z proslulého Ateliéru Langhans, Ateliéru Hynek Fiedler nebo sběratelského alba známého pražského antikváře Karla Zinka. Návštěvníci se mohou těšit například na historické snímky Hany Kvapilové, Jindřicha Mošny či Anny Sedláčkové, ale i novodobější portréty Olgy Schoberové, Violy Zinkové, Petra Čepka nebo Martina Dejdara či herců Divadla na Vinohradech, jejichž autorem je Jaroslav Krejčí.
První fotografie z divadelního představení pochází z roku 1892 z inscenace hry Imre Madácha Tragédie člověka, kterou v Národním divadle nasnímal Alfred Baštýř. Zachycení představení v interiéru divadla prakticky umožnil až rozvoj fotografické techniky a hlavně instalace elektrického osvětlení. V meziválečném období vznikla celá řada unikátních snímků. Návštěvníci Obecního domu tak uvidí mimo jiné fotografie z Osvobozeného divadla a D 34, ale i propagační materiály z Divadla Vlasty Buriana. Po druhé světové válce se divadelní fotografie postupně etablovala jako svébytný umělecký obor. Za zcela mimořádné lze považovat období šedesátých a sedmdesátých let minulého století (autoři Jaromír Svoboda, Josef Koudelka, Jaroslav Krejčí a další).
Fotografie velmi brzy plnila i jinou úlohu než dokumentační či propagační a byla využívána jako součást výtvarného řešení divadelní inscenace. Za povšimnutí stojí fotografie z inscenací, na nichž spolupracoval scénograf Josef Svoboda především pro světově proslulou Laternu magiku.