Nová sezóna v Egon Schiele Art Centru POHLEDem ŽENY

„Pro rok 2018 připravujeme několik samostatných výstav se zastřešujícím názvem POHLED ŽENY. Nový výstavní projekt je připravován v souvislosti s výročím založení Československa a s tím spojeným rovným volebním právem také pro ženy a následnou dlouhou snahou žen získat rovnoprávnou pozici i ve výtvarném umění,“ prozrazuje ředitelka Egon Schiele Art Centra Hana Jirmusová Lazarowitz.
Téma rovnoprávnosti výrazně oživoval první prezident T. G. Masaryk, zejména svým přístupem ke vzdělávání i k volebnímu právu. Se vznikem Československa byly do Národního shromáždění kooptovány také ženy a od té doby měly jako rovnoprávné možnost volit.
První zemí, která přiznala volební právo ženám, byl Nový Zéland (1893). Itálie, Francie či Japonsko umožnily ženám volit až po roce 1945; Švýcarsko dokonce až v roce 1971. Z tohoto pohledu bylo Československo velmi pokrokové.  
Samozřejmě, že situace v různých odvětvích se vyvíjela pro ženy různě. Pro umělkyně byl zahájený proces zrovnoprávnění zdlouhavý a vzhledem k reálné situaci v muzeích a galeriích se dá říci, že nebyl dokončen dosud.
„Ještě dnes se k mnoha umělkyním dostáváme až prostřednictvím spolupráce s jejich slavnými partnery; ani ESAC se nevyhnula tato zkušenost – nejprve jsme připravili výstavu Jiřího Koláře a až po letech výstavu Běly Kolářové, Olbrama Zoubka a až po letech Evu Kmentovou, vystavili jsme rozsáhlé dílo Josefa Váchala, ale až nyní se snažíme dát dohromady dílo jeho přítelkyně, partnerky a podporovatelky Anny Mackové; dokonce i loni byla prioritou výstava Pavla Brázdy, abychom v průběhu příprav zjistili, jakým mimořádným talentem disponuje jeho žena Věra Nováková,“ vysvětluje Hana Jirmusová Lazarowitz.
„Rok 2018 jsme tedy pojali jako “doplnění skutečností“ - jednak čistě statisticky, tedy poskytnout výstavní prostory v roce 2018 jen ženám, jednak obsahově, protože pohled mužů na svět zachycený v uměleckých dílech byl předkládán všem dlouhá staletí a žena měla maximálně roli modelu,“ doplňuje Hana Jirmusová Lazarowitz.
Ostatně nejlépe situaci vystihuje věta známé skupiny umělkyň Guerrilla Girls: „Musí být ženy nahé, aby se dostaly do muzeí?“
Přesto, že si jako motto bereme výše uvedenou větu Guerrilla Girls, nezajímá nás „boj“ za práva umělkyň, nýbrž pohled žen/umělkyň na svět. Zajímá nás jejich život a dílo jako výpověď o jejich chápání světa, ať už se zabývají jakýmikoliv tématy a používají jakýkoliv způsob klasické či moderní tvorby. Zásadní je pak z našeho pohledu jejich životní cesta, zkušenost, nadhled a samozřejmě neotřelý způsob vyjadřování výtvarnými technikami.
 
V průběhu roku 2018 budou v samostatných výstavách zpřístupněna díla osmi umělkyň.
Od 30.3.2018 včetně budou přístupné výstavy těchto umělkyň:
 
Marie Blabolilová (*1948)
Přes specifický minimalismus přináší dílo Marie Blabolilové silné emoce. Nejjednodušším způsobem umí malířka a grafička „popsat“ dobu, ať už jde o 60. léta nebo současnost.
Její rozsáhlá výstava zahrnuje grafiku, kresby a obrazy.
Obrazy s bytovými zátišími na sololitových deskách či linoleu, obrazy se solitérními kusy nábytku, okna se záclonami namalovanými gumovým válečkem malíře pokojů, s květinami a kočkou posedávající na parapetu, syté krajinomalby, kvetoucí stromy, kmeny bříz, ploty prorostlé větvemi keřů - to je svět Marie Blabolilové.
 
Magdaléna Chaya Rajnišová (*1958)
Malířka se po dlouholetém pobytu v zahraničí (Švýcarsko, Francie, Irsko, Nové Mexiko, Itálie, Izrael ad.) vrátila do rodného domu v Kladně. Její ne jednoduchá životní cesta se zhmotňuje v obrazech, kde „paměť místa“ hraje zásadní roli; jejími tématy jsou pouště a světlo, ale i biblické motivy. Významná je i její práce pro divadlo (Divadlo bratří Formanů, Theater 58 v Curychu, divadlo Taos v Novém Mexiku) nebo spolupráce s archeology v Izraeli.
 
Toy_Box
Umělkyně známá streetartovými projekty, spoluprací se sociálně vyloučenými spoluobčany a romskými dětmi, ochránkyně zvířat, uznávaná ilustrátorka, představí dílo spojené s fenoménem Českého Krumlova, s dlouhodobými snahami pomáhat lidem i zvířatům, ale také s její novou životní rolí maminky dvojčat.
 
Výstavy, instalace a videoart následujících umělkyň budou zpřístupněny v průběhu dubna a května:
Anna Macková (1887-1969)
Eva Išková Prokopcová (*1948)
Ikuko Miyazaki (*1954)
Bernadette Huber (*1962)
Kateřina Šedá (*1977)
 
Ve výročních dnech přelomu října a listopadu 2018 (100 let od založení republiky, 100 let od smrti Egona Schieleho, 25 let od otevření našeho domu), kdy budou v jeden moment k vidění všechny plánované výstavy, se bude konat dvoudenní slavnostní finisáž s doprovodným programem.