Camilo Lara z Mexican Institute of Sound: „Moje hudba je, jako byste jí dělali levačkou“
Nejlepší mexický sound system se na konci září vrací do Prahy.
Téměř na rok přesně po prvním pražském koncertu se Mexican Institute of Sound vrací do Prahy. 25. září se pod náporem zábavné fúze elektroniky a tradičního latinskoamerického žánru cumbia bude otřásat klub Roxy. Tuhle energií nabitou párty by si neměl nechat ujít žádný fanoušek mexického DJe a producenta Camilo Lary, který vzkazuje: „Pokud vás baví punk, balcan beats, hip hop, cumbia nebo rocksteady, nesmíte tam chybět!“
Středem Mexican Institute of Sound je DJ a producent Camilo Lara, pocházející přímo z hlavního města země, Ciudad de México. Lara tak trošku rebelsky spojuje zdánlivě nespojitelné, tradičnímu latinskoamerickému stylu cumbia, který původně pochází z Kolumbie, dává zcela nový kabát. Sám popisuje svoji hudbu také originálně: „Myslím, že moje hudba je, jako byste ji dělali levačkou. Když hraju s rockovými kapelami, říkají, že hraju elektroniku. Když hraju na elektronických festivalech, říkají, že hraju cumbii. Hrál jsem také na cumbia festivalech a všichni mi tam říkali, že hraju rock, hip hop nebo cokoliv dalšího, jen ne cumbii.“
Mexican Institute of Sound proslavilo už vydání debutového alba Méjico México v roce 2006. Dalším zlomem byl rok 2009 a vydání desky Soy Sauce, na které se poprvé objevila známá cover verze The Verve – Bittersweet Symphony, zde pod názvem Sinfonia Agridulce. Poslední počin zaznamenal rok 2012 vydáním zatím čtvrtého alba Politico, které je silně inspirováno neklidnou politickou a společenskou situací v Mexiku, včetně násilí spojeného s drogovým obchodem. V jednom interview Camilo Lara prohlásil, že na albu Politico začal pracovat po tom, co zjistil, že policie zajistila ve vedlejším domě 4000 kilogramů výbušniny C4. A co k tomu Lara řekl? „Zní to hrozně, ale zvyknete si. Ten příběh je pravdivej a bylo to dost děsivý. Naštěstí Mexico City nemá takovou zločinnost a není v něm tolik násilí jako ve zbytku země….. Procházím se, jezdím na kole, chodím venčit svého psa do parku.“
Rozhovor s Camilem Larou aka Mexican Institute of Sound:
Jak by jsi popsal tvoji hudbu někomu, kdo ji nikdy předtím neslyšel?
No…myslím, že moje hudba je, jako byste ji dělali levačkou. Když hraju s rockovými kapelami, říkají, že hraju elektroniku. Když hraju na elektronických festivalech, říkají, že hraju Cumbiu (velmi populární středo a jihoamerický styl). Hrál jsem také na festivalech Cumbia a všichni mi tam říkali, že hraju rock, hip hop nebo cokoliv dalšího jen ne cumbii.
Takže je to těžký. Asi je to prostě taneční muzika, bez ohledu na škatulky.
Vracíš se po roce do Prahy. Pamatuješ sina svoje poslední vystoupení v Paláci Akropolis? Jaké bylo?
Bylo to divoký! Bylo to neskutečný! Ten concert byl hodně punkovej. Hrozně se nám líbilo, že i když lidi nerozuměli tomu, co zpíváme, tak tancovali jako šílení.
Koncertuješ po celém světě, můžeš porovnat publikum v Mexiku a v Evropě? Jsou tady velké rozdíly?
Ano, jsou. Třeba ve Spojených státech mají divnou posedlost škatulkováním veškeré hudby. A je jedno jestli hrajete na World music festivalu, hipster nebo latino akci. V Evropě, mám pocit, jde jen o hudbu. A to miluju. A mexické publikum? Jsou to šílenci, vždyť víte, prostě šílený Mexičani!
Tvoje poslední album Politico se inspirovalo současnou politickou situací a násilím spojeným s drogovým byznysem. Z velké vzdálenosti z Evropy vypadá situace opravdu nebezpečně a kriticky. V jednom interview jsi dokonce řekl, že jsi začal na albu Politico pracovat po tom, co jsi zjistil, že policie zajistila 4 000 kilo C4 v sousedním domě. Jaký je v těchto podmínkách každodenní život?
Zní to hrozně, ale zvyknete si. Ten příběh je pravdivej a bylo to dost děsivý. Naštěstí Mexico City nemá takovou zločinnost a není v něm tolik násilí jako ve zbytku země. Pořád ale vídáte hodně drsný zprávy. Mexico City je ale velkoměsto jako jakékoliv jiné, je tady určitá míra kriminality, ale asi podobná jako Chicagu nebo Riu. Mám normální život. Procházím se, jezdím na kole, chodím venčit svého psa do parku… Kulturně prožívá Mexico City úžasné období. Pravděpodobně proto, že se sem stěhuje hodně kreativních lidí z ostatních měst. Takže pokud se pohybujete v kultuře, je Mexico City to pravé místo pro život.
Video k singlu Mexico se natáčelo během velkých demonstrací studentského hnutí v roce 2012. Zlepšila se od té doby situace?
Mmmm…ani moc ne. Momentálně se nacházíme v temném období naší historie. Proto si myslím, že jedinou pozitivní věcí, kterou můžete dělat, je vytvářet silnou kulturní komunitu, která vzejde z občanské společnosti ne od vlády.
Dost politiky a vraťme se k hudbě. Věděl jsi, že naše lidová hudba – polka – v minulosti ovlivnila mexickou lidovou hudbu?
Ano! Mluvil jsem o tom s hodně lidmi! Jsme zvláštní. Například nechápu, že naše lidová hudba nemá bubny, ale zato máme dechy a trombóny! Polka a Banda (pozn. Mexický žánr podobný polce) jsou jako sestřenice.
Od djingu ses posunul k hraní s živou kapelou. Co tě k tomu vedlo?
Vždy jsem dělal oboje. Oboje si užívám. Je to jiný zážitek.
A jsme na konci. Mohl bys poslat vzkaz českým fanouškům, kteří se chystají na váš pražský koncert v klubu Roxy?
Nejdůležitější….přijďte na koncert! Bude to divoký! Pokud vás baví punk, balcan beats, hip hop, cumbia nebo rocksteady nesmíte tam chybět.
Na koncert v Praze se moc těšíme, jsou tam cool lidi.
Mějte se!
Camilo