Národní galerie v Praze v roce 2016 oslaví 220 let od svého založení

V roce 2016 oslaví Národní galerie v Praze 220 let od svého založení. To z ní činí jednu z celosvětově nejstarších veřejných uměleckých sbírek. Výroční výstava na téma darování a velkorysosti poprvé propojí všechny galerijní budovy a sbírky. Poprvé bude v Praze vystavovat jeden z nejslavnějších umělců současnosti, čínský konceptualista Aj Wej-wej. Rok 2016 bude také ve znamení 700. výročí narození Karla IV., který se stane hlavní postavou rozsáhlého česko-německého výstavního projektu. Dalším projektem připomene v příštím roce Národní galerie 30. výročí založení sbírky architektury, bude hostit výstavu francouzského kultovního malíře Henri Rousseaua a představí i díla renesančního malířského génia Lucase Cranacha st. Nadto bude zpřístupněn oživený areál středověkého Kláštera sv. Anežky České se sochařským parkem a palác Kinských s novou dramaturgií atraktivních krátkodobých výstav.
 
Dějiny Národní galerie v Praze se začaly psát 5. února 1796, kdy se skupina složená z patrioticky zaměřené šlechty a osvíceného měšťanstva rozhodla pozvednout upadlý umělecký vkus domácí veřejnosti a založila Obrazárnu Společnosti vlasteneckých přátel umění. Její počátky byly skromné – od šlechtických výpůjček se jen pozvolna přecházelo k zisku děl prostřednictvím nákupů a darů. V roce 1918 se Obrazárna proměnila v ústřední uměleckou sbírku nového státu. Zanícení a velkorysost zakladatelů Obrazárny, mecenášství i kulturní politika nově vzniklého státu, který mj. v roce 1923 nakoupil legendární díla tzv. francouzské sbírky, zásadním způsobem přispěly ke vzniku moderní a odborně spravované galerie.
 
Řada muzeí odvozuje svůj původ od daru či aktu štědrosti a šlechetnosti a nejinak je tomu i v případě Národní galerie v Praze. Rokem 220. výročí jejího založení budou proto rezonovat právě témata darování, filantropie, podpory současného umění, ale také  téma dialogu a kultivace vztahu mezi veřejným a soukromým sektorem.

„Oslava významného výročí Národní galerie není pouze oslavou historického okamžiku, ale především připomenutím výjimečného odkazu našich předchůdců a zároveň předznamenáním dalšího rozvoje muzea umění 21. století. Československý stát v roce 1923 učinil z dnešního pohledu nesmírně strategické rozhodnutí – nejenže hodnota děl tzv. francouzské sbírky z původních 5 milionů korun mnohonásobně vzrostla, ale nákupem vzrostla především historicko-kulturní hodnota sbírky Národní galerie jako takové. Stejně jako hledalo prvorepublikové Československo vzory ve Francii, měla by dnešní Národní galerie hledat vzory v předních zahraničních institucích vizuální kultury. Galerie by měla stimulovat zájem o poznání, inspirovat a rozvíjet kreativitu jednotlivců i celé společnosti. Prostředkem k tomu jsou jak umělecké sbírky, tak krátkodobé výstavní projekty, které umožňují zprostředkovat umělecké zážitky překračující hranice. S významným výročím, které Národní galerie příští rok oslaví, chceme veřejnosti připomenout nejen její význam, ale také ukázat, kam chceme, aby dále směřovala,“ říká generální ředitel Jiří Fajt.
VÍCE INFORMACÍ O PROGRAMU NAJDETE NA WEBU.