Nakladatelství AMU v Praze vydává knihu Martina Čiháka Ponorná řeka kinematografie

Kniha věnovaná filmovým avantgardám v českém prostředí dlouho chyběla. Martin Čihák navíc vytvořil knihu, která svým obsahem i formou vzdává filmové avantgardě hold. Zabývá se skladebnými postupy filmových avantgard, používajících výhradně filmový materiál, protože vnímá zásadní odlišnost práce s filmem od zacházení
s elektronickým obrazem či digitálními technologiemi. Autor vědomě nepsal souhrnné dějiny tohoto oboru, ale vlastním dlouholetým studiem podložené reflexe, které systematicky roztřídil a zarámoval. Své podrobné analýzy zasazuje do kontextů a poukazuje na souvislosti, návaznosti a příbuznosti a zúročuje svou praktickou
znalost práce s filmovým médiem, kdy i při rozborech tvůrčích postupů může čerpat z vlastní zkušenosti.

Ponorná řeka kinematografie přináší zájemcům o filmovou avantgardu nevšední čtenářský zážitek, autor sám její žánr označuje za odbornou poezii. Jeho originální přístup (propojuje matematicko--fyzikální náhled a film), osobní angažovanost a jazykový styl činí z této publikace nevšední příspěvek k původní české literatuře
o filmu.

„Hlavním vkladem tohoto textu je zarámované rozčlenění jednotlivých proudů filmové avantgardy do šesti oborů, na základě jejich vztahu k použitým výrazovým prostředkům. Pořadí jednotlivých kapitol je voleno tak, že začínáme strukturálním filmem, který je nejvíce, jak možno, vzdálen jakékoli narativnosti i asociativnosti, což jsou dvě hliněné nohy, o které se opírá sšelmilá kinematografie, a to lhostejno, zda jde o produkty z celin někdejší zapomenuté kalifornské vesničky či z „auteurských“ kavárenských pisoárů pařížských, berlínských či pražských. Od strukturálního filmu pak pokračujeme absolutním (der absolute Film) a čistým filmem (cinéma pur), které byly historicky prvními zjevy filmové avantgardy. Přes sklížený film (assemblage film), jehož společným jmenovatelem je dávat nový význam nalezeným fragmentům, dospíváme k spontánnímu filmu, ve kterém je výsledná montáž bezprostředně spjata s aktem natáčení, a dále až k avantgardnímu filmu v užším slova smyslu, v němž diváci snadno nalézají jisté odlesky stereotypů, známých jim z dominantní kinematografie, totiž vyprávění příběhu a literární symbolismus. Závěrečná kapitola Sedmero osvětlujících řezů pak představuje úvod do teorie filmových avantgard způsobem kinogeometrickým.“ (uvádí autor v anotaci knihy)
 
Martin Čihák (nar. 1964 v Hradci Králové) vystudoval obor učitelství na Matematicko-fyzikální fakultě UK, v roce 1993 absolvoval na Katedře střihové skladby pražské FAMU, kde v současné době působí jako pedagog. Od poloviny 80. let se zabývá natáčením nezávislých snímků. V letech 2001 a 2002 se podílel na filmových znělkách pro MFDF Ji.hlava, jako kameraman pracoval na celovečerním filmu Sestra (2008). Publikoval
v časopisech Kino-Ikon, Cinepur či Iluminace.
 
https://www.namu.cz/