Share |

Motocyklista Jakub Kornfeil: Nedokážu si představit, že by se Velká cena Brna nejela

Foto archiv Jakuba Kornfeila

Jakub Kornfeil, jeden ze tří Čechů závodících v prestižním mistrovství světa silničních motocyklů, hovoří o tom, jak je spokojený se svými prozatimními výsledky, jak je to s financemi v nižších kategoriích MotoGP, nebo také o Velké ceně Brna, jejíž financování je v poslední době velkým tématem.
 

Máte za sebou svůj devětadevadesátý závod v nejnižší kubatuře mistrovství světa prototypových motocyklů, takže tedy závodíte v šampionátu MotoGP od roku 2010. Ale na své první pódiové umístění stále čekáte. Jak jste zatím spokojen se svými výsledky?
 
Je mnoho jezdců, kteří už sice na pódium dosáhli, ale poté zmizeli v propadlišti dějin, třeba Francouz Louis Rossi, Australan Arthur Sissis nebo můj týmový kolega z Malajsie, Zulfahmi Khairuddin. Já mám narozdíl od těchto jezdců alespoň stabilní výsledky.
 
Jste jeden z nejzkušenějších jezdců ve čtyřtaktních dvěstěpadesátkách (Moto3)...
 
Ano, to je pravda, jsem jedním z nejzkušenějších, také proto nedělám takové psí kusy, jaké předvádí nějací méně zkušení závodníci, třeba Ital Niccolò Antonelli nebo můj český kolega Karel Hanika. (Oba zmiňovaní jsou kvalitní jezdci, kteří často jezdí na těch nejvyšších pozicích, avšak zatím chybují, pozn. autora).
 
Minulá sezona 2014 se pro vás nejprve zdála nadějná, stabilně jste bojoval okolo pátého místa, pak ale šly vaše výsledky dolů. Jak to?
 
V polovině loňké sezony se okolo mě začali motat určití nejmenovaní lidé, a to nikdy nepomůže k lepšímu výsledku.
 
V letošním roce závodíte, stejně tak jako v minulém, na motocyklu značky KTM, avšak za závodní stáj Drive M7 SIC Racing, což je tým pocházející z Malajsie. Jak jste se k této spolupráci dostal?
 
Velmi dobře se totiž znám s manažérem týmu už z dřívějška, ten byl v jednu dobu dokonce i mým osobním trenérem. A k definitivnímu rozhodnutí došlo pak loni při Velké ceně Japonska, kdy jsme se spolu bavili a on mi v podstatě sdělil, že za jejich tým pojedu celý příští rok.
 
Letos jsou vaše výsledky poměrně nestabilní, jednou vedete celé startovní pole a podruhé jste zase na úplně druhé straně. Jak si to vysvětlujete – technické problémy?
 
Kategorie, jíž jezdím, je prostě ta nejvyrovnanější – jednou jste nahoře a podruhé dole. Sám musíte vidět, jak veliká je konkurence v kubatuře Moto3, ve dvou desetinách mezi sebou soupeří deset jezdců. Poměrně mě mrzí třeba to, jak pro mne dopadl závod v nizozemském Assenu. Startoval jsem až z pětadvacátého místa, v podstatě ihned po startu jsem předjel deset jezdců, pak se ale jeden z nich vracel na trať a vjel mi do závodní stopy – a tak jsem musel z trati ven.
 
Panuje rivalita mezi vámi a Karlem Hanikou, druhým Čechem závodícím v nejnižší kategorii? A jak jsou na tom vůbec závodníci mimo závodní okruh, jste přátelé?
 
Řekl bych, že v každé kategorii je to jiné. Já třeba v nejnižší kubatuře Moto3 vycházím s každým. Je jasné, že jeden je větší kamarád, druhý soupeř a třetí nemá rozum, ale v podstatě to jsou všechno normální kluci, kteří se závoděním hlavně baví. A Karel Hanika je borec, jen ještě potřebuje jezdecky vyzrát.
 
Jak vnímáte celou tu kauzu, která se točí kolem Velké ceny Brna?
 
Vnímám to asi tak, že se brněnská Grand Prix pojede, a to je to hlavní. Promotér závodního seriálu MotoGP naštěstí přivřel obě oči. Upřímně si nedokážu představit, co by se dělo, kdyby se Velká cena Brna nejela. Většina týmů má již koupené letenky a zabukované hotely. Taktéž i mnoho fanoušků už má doma velmi dlouho vstupenky.
 
Plánujete v příštím roce zůstat v kubatuře Moto3, nesměřujete třeba do kategorie Moto2?
 
To se ještě uvidí, nechme se překvapit. V současnosti však závodím v kubatuře Moto3, to je pro mě teď primární. Velmi rád už bych totiž konečně získal nějaký pořádný výsledek – zkušenosti i rychlost na to mám.
 
Funguje to v nejnižší kategorii indenticky jako v těch vyšších – jsou špičkoví jezdci kubatury Moto3 tak vážení, že si je týmy vyhledávají a nabízí jim odpovídající finanční ohodnocení?
 
V podstatě ano, záleží hlavně na tom, o jaký se jedná tým. Dovolím si dát příklad, Ital Francesco Bagnaia v minulém roce závodil za finančně zajištěný Sky Racing Team VR46 (ten patří legendárnímu závodníkovi Valentinu Rossimu, pozn. autora) a měl placený kontrakt, přitom dojížděl okolo dvacátého místa. Jak říkám, v každém týmu je to jinak.
 
Historie vašeho závodění však není jen mistrovství světa, sahá ještě mnoho let dopředu. Stal jste se třeba vítězem prestižního juniorského šampionátu Red Bull Rookies Cupu...
 
Ano, Red Bull Rookies Cup, to pro mě byla skvělá životní příležitost. Opravdu se mi líbí celý princip tohoto šampionátu, všichni piloti závodí na stejných motocyklech, tudíž záleží pouze na jezdci. A já jsem to dokázal vyhrát, to pro mne znamená opravdu mnoho.
 
Vaším velkým koníčkem je prý JetSurf?
 
Motorové prkno JetSurf je pro mě velikým koníčkem, ale také i tréninkem pro MotoGP. Jsem továrním jezdcem JetSurfu a účastním se i světového šampionátu těchto motorových prken. První dva závody se jely v Mexiku a já je dokázal oba vyhrát.

 


jádu
view counter
Webové aplikace by iQuest s.r.o.