Mighty Sounds 2015 - highlights

Letošní Mighty bylo opět skvělý. Rozhodla jsem se nepsat nějaký sáhodlouhý litanie a rozebírat kapelu po kapele, stejně by jste to nikdo nedočetl. Zmíním pouze zásadní momenty festivalu, tak jak jsem je navnímala já.

Z mého pohledu jednoznačně nejlepší Enter Shikari, Defeater, Architects, Red Fang, James Cole.

Enter Shikari a jejich show, to je pokaždý jako když se ocitnete v jiný dimenzi, v galaxii kde čas plyne úplně jinak. Všichni kolem tebe jsou tví nejlepší kámoši, protože taky milujou Shikari, cizí pot na svý kůži neřešíš, všichni kolem tančí a prozpěvujou si, včetně týpka na vozíčku, když je zima tobě je vedro a když je vedro je ti to jedno.

Spousta fanoušků si stěžovala na playlist. Upřímně to moc nechápu. Ano ES mají spoustu tanečních fláků a hitovek, ale s příchodem novýho alba jsme nemohli čekat, že budou znít jenom starý věci plus oblíbený songy z Common Dreads a A Flash Flood of Colour. Naopak jsem byla moc ráda, že zazněla taková spousta nových věcí z Mindsweep. Jednak to znamená, že si za albem kapela opravdu stojí (odjet tour k novýmu albu je něco jinýho než festivalovej set) a fanoušci se bavili tak jako tak, a jenom dobře, že se jim vryjou do paměti. Ok, ale chyběl mi Gandhi Mate, Gandhi! 

Shikari jsem se rozhodla nefotit a prostě si to "jen" užít. Ale tak trochu by mě to asi mrzelo, tak jsem na první song vytáhla foťák nad hlavu a cvakala "srdcem", na blind. Vznikla z toho jedna fotka, která totálně vystihuje atmosféru, u který se mi chce brečet a smát se zároveň, a do který byste dost možná neřekli, že je vyfocená po dvou minutách koncertu :)

Negativa bych téměř žádný nenašla. Jediný co se mě trochu dotklo byl koncert Defeater, který byli zastrčený v upoceným "šapitó", kterej se sice tváří jako třetí velká stage, ale hrát v šest večer v tomhle stanu jak z pivních slavností mi přišlo trošku nepřístojný, podobně jako v případě Red Fang. Conflict, ať jsou nebo byli sebevětší anarcho punková legenda jejich koncert prostě nebyl dobrej. Měla jsem chvílema pocit, že si hrajou pro sebe a ne pro diváky, kolik gramů a čeho všeho do sebe v backstagi před koncertem nalámali si netroufám odhadnout, ale panák kakaa to rozhodně nebyl. To by mi všecko v konečným výsledku nevadilo, kdyby se lidi bavili, jenže pod pódiem stálo pár znuděných hloučků a nikdo ani nezatleskal?! Jo, v těhle podmínkách se asi nehraje úplně nejlíp, ale víme jak. Každý svého štěstí strůjcem.

Další pozoruhodnej úkaz je noční VIP stan. Během dne jsou všichni totální zombies, válej se po gaučích, pijou vodu a poslední den festivalu už komunikujou jenom pohledem, protože i mluvení každýho vyčerpává. V devět opouštíte poloprázdnou backstage, o půlnoci po poslední kapele se vrátíte a bar a celej stan praská ve švech, všichni se skvěle baví, hraje bezva DJ, tancuje se, pije se, lámou se končetiny a všichni mají úsměv od ucha k uchu. To je další kouzlo, kterým oplývá snad jen Mighty Sounds.

No, koukám, že jsem se nechtěla pouštět do ničeho velkýho a už to má zase milion řádek. 

Na každý pád, pokud chcete zažít nezapomenutelnou, friendly atmosféru, dát si na festivalový poměry moc dobrý jídlo a líbí se vám spojení mnoha žánrů na jednom velkým plácku je pro vás Mighty Sounds prostě jasná volba a za rok se zase uvidíme!

/MIGHTY GALERIE/