V noci z 15. na 16. června nedovolili zákazníci pražského dopravního podniku odjet poslední soupravě metra do depa. Na Dejvické tak vyjádřili svůj názor na čtvrteční odborovou stávku. A protože vyjadřovat svůj názor je proti šedi, nemohli jsme u toho chybět.
00:16 - Nastupuji do skoro prázdného metra na Náměstí Míru.
00:20 - Přijíždíme na Můstek, nastupuje jen pár turistů.
00:23 - Na Hradčanské je metro stále poloprázdné. Kde jsou ti stávkující?!
00:25 - Dejvická. Konečně lidi. Metro zastaví a z reproduktorů se ozve obvyklé hlášení, že jsme na konečné stanici. Otevírají se dveře a do vagónů nastupují lidé, sedají si na sedačky a vykřikují, že nevystoupí. Světla ve vagónech se zhasínají. Stávkující zase křičí.
00:30 - Vystupuji na perón. Metro je plné. Večírek se pomalu rozjíždí. Pije se pivo a první odvážlivci si zapalují cigarety. Staniční rozhlas neustále vyzývá cestující, aby opustili prostor metra.
00:40 - Zkouška staničního rozhlasu. Ke všeobecnému veselí všech přítomných napočítá zaměstnanec metra do deseti. Pak jde asi domů.
00:45 - Mejdan pokračuje. Kouří a pijí už skoro všichni. Novináři vyslýchají postupně návštěvníky, policisty a zaměstnance dopravního podniku. Hraje se na kytaru a čůrá se mezi vagóny.
Něco po jedné hodině ranní byla blokáda oficiálně ukončena Martinem Kotasem, jedním z organizátorů. Svůj účel v tuto chvíli splnila. Zákazníci pražského dopravního podniku předali své poselství médiím a může se jít domů.
Odboráři by klidně mohli stávkovat častěji. Kdy jindy se vám totiž povede dát si cigárko a pivo v metru a nevyvedou vás?