Martin Janecký: aby sklo neprasklo

Martin Janecký je jedním z našich nejúspěšnějších sklářů. Možná jeho skleněné sochy ani neznáte, protože s nimi okouzluje hlavně v USA. Ptali jsme se ho, jak se taková věc seběhne.

Je ti teprve třicet, ale sklu se věnuješ už spoustu let - jak k tomu došlo?

Se sklem pracuju už 17 let. Začal jsem vlastně ve sklárně mého otce, která po 3 letech své existence zkrachovala. Dělal jsem všechno, co bylo kolem skla potřeba, jak na huti, tak okolo.

Bylo to jako být členem velký sklářský rodiny. Můj táta mě do skla nikdy nenutil, ale nějakým záhadným způsobem ve mně vybudoval lásku k tomuhle řemeslu. On sám vystudoval Vysokou školu technickou v oboru skla. Od mých 9 let jsme se s rodinou stěhovali za tátovou prací po sklárnách a ve sklárně, kterou postavil u Poděbrad, jsem pak pracoval asi tři roky pod vedením Mistra Karla Kromholce. Byl to obrovský chlap, se kterým jsem trávil hodně času a povídali jsme si o skle od rána do večera. Po otci je to jeden z nejdůležitejších lidí v mém skleněném životě. Sklo mě od začátku fascinovalo a furt se to stupňuje objevováním nových postupů a technik.

Pocházíš ze sklářského kraje. Jaký k němu máš dnes vztah?

Můj vztah k severu Čech je vřelý, hlavně k Novému Boru. Rád se tam vracím. Žil jsem v Novém Boru asi od 15 let a tam jsem vychodil Sklářskou průmyslovku. Žili jsme tam na jedné hromadě, pracovali ve sklárnách, které byly ve té době ještě v plném provozu a chodili jsme do hospody na Poštu, kde jsme travili veškerý volný čas.. :)

Prý jsi jeden z nejmladších učitelů ve svém oboru. Kde učíš a jak ses k tomu dostal?

Začalo to tím, že jsem byl v Americe párkrát pozvaný do škol jako “Visiting Artist” a předváděl jsem studentům jiných profesorů a mistrů, co dělám. Poté jsem dostal nabídku, abych tam začal jezdil učit. V průměru jezdím učit asi do pěti škol za rok, a to většinou přes léto. Na začátku jsem učil tradiční české foukání skla a po roce jsem začal učit sochařinu ze žhavého skla, která je mi mnohem bližší. Pro mě je učení důležité v tom, že můžu předat dál i tu trochu, co umím, a stále se seznamovat s novými lidmi. Učím z 90 procent hlavně praxi v různých školách po Spojených Státech, Japonsku, Turecku a také jsem jednou učil v Indii. Těch škol je hodně, ale kdyby měl někdo zájem, tak střídavě učím jednou za rok v sklářských studiích a školách v Corning Museum of Glass ve státě New York, v Penland School of Crafts v Severní Karolině, Pratt Fine Art Center v Seattlu, Pilchuck Glass School, Pittsburg Glass Center, Bay Area Glass Institute v San Jose, AYA Glass v Tokiu a Glass Furnace v Istanbulu.

SKLO BEZ FORMY

Technologie, kterou děláš skleněné objekty, je prý unikátní. V čem?

Moje práce jsou foukané a modelované ze žhavého skla bez jakýchkoliv forem. Technika spočívá v tom, že modeluju sklo pomocí různých kovových nástrojů, špachtlemi, kdy otevírám nafouknutý tvar na druhém konci bubliny a modeluju tvary zevnitř ku své představě. Je to technicky a časově velice náročný proces. Vyžaduje rychlost, přesnost a neustálou koncentraci, jak mojí tak i mých asistentů, s kterými pracuju. Když dělám postavy, různé části těla (ruce, hlava) modeluju jako první. Ty pak ukládám do prostoru, kde je teplota, při které nemění tvar a jdu dodělávat zbylé části. Nakonec je opět vytáhnu, ohřeju a spojím všechny části za tepla dohromady. Na jedné věci dělám tak 3 až 9 hodin, záleží na velikosti a složitosti věci. Během té doby se kus musí udržovat v určité teplotě, jinak sklo praskne a skončí na podlaze. :)

UČIT, UČIT, UČIT

Pracuješ i u nás? Je tu na to vhodné zázemí?

V Čechách pracuju zřídka, občas jezdím něco dělat do studia Petra Novotného v Novém Boru, ale většinu roku pracuju v USA. U nás jsou sklárny uzpůsobené české výrobě a funguje to. Já potřebuju trochu jiné technické podmínky. Časem si tady ale zázemí vytvořím. Chtěl bych si postavit v Praze či okolí svoje studio zaměřěné na techniky, s kterými pracuji, dělat tam na svých věcech, učit a spolupracovat s dalšími různými umělci.

VÁCHAL VS. SKLO

Chystáš nějaké výstavy? Kde lidi můžou kromě na tvém webu vidět tvoje práce včetně těch starších?

Společně s Marií Venclovou, ředitelkou Muzea Josefa Váchala - Portmoneum v Litomyšli, připravujeme výstavu mých skleněných prací na motivy dřevorytů Josefa Váchala, která by se měla uskutečnit během léta 2011 právě v Portmoneu v Litomyšli. Výstava mých současných vlastních věcí se zatím v Čechách neplánuje. Nejsem tu zatím nějak zastupován a nikdo o mě nic moc neví. Vystavuju hlavně v USA s galerií Habatat v Detroitu, s kterou mám exkluzivní smlouvu pro Spojené státy.

Teď v lednu začínám pro ně připravovat svoji sólovou výstavu na březen 2011 v Detroitu, dále pak na léto do New Jersey a posléze na výstavu SOFA EXPO v Chicagu, která se koná každý rok v listopadu.