Legendární Soufly v Roxy

Zlí jazykové tvrdí, že Roxy a metal nejde dohromady. Zlí jazykové taky tvrdí, že Cavalera ztratil šťávu. Obojí je blbost.

Nedlouho po ántré ve Sport Baru Pohoda, který bylo jako z jinýho světa (no schválně si to zkuste a běžte nekdy místo Lokálu na pár zahřejvacích tam) nás probouzí prvních pár loktů v ksichtě. Od samýho začátku je pod pódiem neuvěřitelný peklo. Ale takovýto milý, kde vás v případě potřeby někdo zvedne a zachrání před jistou smrtí ušlapáním. 

Džyntáre mizí ve změti těl. Jen občas s v úrovni ramen všech ostatních blejskne jeho hlava a pod ní už lehce zkrvavenej límeček (někdo ví, jak se oblíkat). Kubii kouká dolů. Přece jen si myslel, že mu ty boty ještě měsíc vydržej... Jedno zlomyslný postrčení a lítá v tom taky. 

Kdo občas vykoukl, mohl si všimnout, jak si to Cavalera užívá. A když hrál Sepulturu, všichni se mlátili a dupali po sobě ještě víc. Bezkrevní fanoušci elektra jsou hodně odmocněná varianta. Závěrečná Metallica pak byl úplnej bonbónek.

Možná ta hudba není vysloveně invenční, ale koho by to při tom náporu energie zajímalo. Nakonec totiž došlo i na circle pit a walls of death - v klubu záležitost poměrně nevídaná.