Share |

Leader kapely Pink Martini Thomas Lauderdale: Nejraději nás nazývám "malým orchestrem"!

foto: Holly Andres

Kapela bude mít koncert už 2.10. v Lucerna Music Baru. Vstupenky jsou k dispozici v síti Ticketpro a nebo přímo v Lucerna Music Baru. Teď si můžete přečíst tento rozhovor s Pink Martini, který vedla Dominika Janigová (DJ) a odpovídal leader kapely, Thomas Lauderdale (TL).

DJ: Pink Martini je obrovská kapela, to musí být těžké zorganizovat :). Kolik vás ve skutečnosti jezdí na turné?  
TL: Ano, jsme hodně nároční na organizaci! A je opravdu nákladné cestovat s jedenácti (někdy i více) hudebníky a naši crew. Jsme všichni v jednom tourbusu, takže společně trávíme opravdu HODNĚ času. Začali jsme jako čtyřčlenná kapela, ale tak nějak jsme se pořád rozrůstali. A já úplně zbožňuju zvuk, který dokážeme vytvořit s tolika hudebníky! Nejraději nás nazývám “malým orchestrem”!
 
DJ: Co přinesl tento rok pro Pink Martini?
TL: Tento rok je pro nás dost divoký; svět se zdá být opravdu komplikovaným a těžkým místem pro život. Už v roce 2012 jsme začali pracovat na našem novém albu Get Happy, protože jsme chtěli udělat upřímné, tak trochu staromódní album, které by lidem pomohlo uprchnout z těžkostí všedních dní. Jenže jak jsme tak natáčeli, spousta z těch skladeb měla takový vnitřní sentiment - hodně jsem si přál, aby to album bylo ještě o trochu bezstarostnější. Doufám, že je dostatečně veselé, aby odpovídalo svému názvu! V jednu chvíli jsem si říkal, že bychom jej měli pojmenovat “Tak sakra, buďte šťastní”.
 
DJ: Četla jsem, že jste se rozhodl dát kapelu dohromady proto, že jste nebyl spokojen s kvalitou kapel hrajících na večírcích a benefičních akcích. Je to pravda? Můžete přiblížit skutečný příběh stojící za vznikem Pink Martini?
TL: Ano, to je pravda. Vždycky jsem byl politicky aktivní a poněkud znechucen kvalitou hudby na politicky-benefičních akcích. Dobrovolně jsem se přihlásil o zajištění kapely pro benefiční večírek “No on 13,” což byla kampaň proti ilegalizaci homosexuality v Oregonu. A zabookoval jsem tam Del Rubio Triplets, které jsem kdysi poprvé viděl ve vánoční show Pee Weeho Hermana. To bylo super, ale kapela, která měla předskakovat, mi nezvedala telefony, tak jsem se rozhodl tam prostě dát svoji vlastní malou kapelu. Náhodně mě napadlo jméno Pink Martini, a celé to vlastně měl být takový jednorázový husarský kousek. Jenže my jsme se nějak rozjeli, stali jsme se domácí kapelou podobných politicky progresivních akcí. Já sám jsem původně měl být také aktivním politikem, ale brzy mi bylo jasné, že mnohem zábavnější kariérou bude hraní hudby (smích).
 
DJ: Jak byste popsal vaši hudbu někomu, kdo ji ještě nikdy neslyšel (třeba ufounovi z Marsu)? :-)
TL: Řekl bych mu, že jsme jako hollywoodský muzikál zkřížený se světovým popem. Jsme jako staromódní pop krásných melodií ze čtyřicátých let. Je to jako Snídaně u Tiffanyho zkřížená s United Nations. Jo, a kdyby United Nations mělo domácí kapelu na koncerty v roce 1963, rád bych si myslel, že to bylo Pink Martini!
 
DJ: Popište mi proces, který probíhá ve vaší hlavě, když máte nápad na nějakou skladbu - jak ji přivedete k životu?
TL: No, k tomuto nejnovějšímu albu máme vlastně jen jednu originální skladbu, a ta skladba je Chiny (China Forbes) společně s Phillipe Katerine, ekcentrickou francouzskou zpěvačkou. Na Get Happy jsem se vrátil do podobného procesu jako když jsme nahrávali první album Sympathique, kde jediným cílem bylo najít tu nejkrásnější hudbu, co jsem mohl, takovou hudbu, jakou bych sám chtěl poslouchat pořád dokola, se skvělými melodiemi, a dát tyto skladby jednu vedle druhé. Takže proces aranžování starších skladeb je samozřejmě úplně něco jiného, než skládání úplně nových skladeb. Má-li skladba hodně předešlých verzí, jako “Sway” nebo “Quizas quizas quizas” tak opravdu věřím tomu, že musím vytvořit tu nejskvělejší verzi, jinak proč bychom se vůbec snažili to dělat? Takže sám trávím hodně času posloucháním různých klasických nahrávek jedné skladby, a izoluji co mi na té které verzi přijde opravdu nejlepší a nejkrásnější. A potom se pokouším zasnoubit všechny tyto prvky do aranže, a doufám, že to bude skvostné! (smích)
 
DJ: Byl někdo z vás už dříve v Praze? Jaká jsou Vaše očekávání z návštěvy našeho hlavního města?
TL: Je to dost zvláštní, že jsme v Praze ještě nikdy nehráli! Už jsme vystoupili skoro po celé Evropě - dokonce i v Rumunsku, Bulharsku, Polsku, Pobaltí, Maďarsku… ale ještě nikdy ne v Praze! Jsem si jistý, že někteří z nás už Prahu navštívili, ale toto je naše první oficiální návštěva! Celá kapela se na to už moc těší! Víme, že to je doslova legendární město, protkané bohatou historií, s neskutečně zajímavým kulturním životem. Upřímně doufám, že budu mít také čas Prahu objevovat. Vím, že hrajeme také v menším prostoru, než je pro nás obvyklé, což by mělo znamenat intimnější a velmi příjemné vystoupení! 
 
DJ: Připravili jste si pro Prahu něco speciálního? Chtěli byste fanouškům něco vzkázat?
TL:  Jsme opravdu moc rádi, že si konečně můžeme zahrát ve vašem městě! Byli jsme tak zaměstnaní nahráváním našeho nového alba, že jsme si zatim nic neobvyklého nepřipravili. Ale pokud má někdo z fanoušků nápad, jakou českou skladbu bychom měli nahrát na naši další desce, nechť za námi přijde a poví nám to! :)
 
DJ: Jak vidíte budoucnost Pink Martini?
TL: Měli jsme obrovské štěstí, že můžeme žít tento téměř absurdní, bezstarostný život, jezdit po světě a dělat skvělou hudbu a uživit tím všechny naše hudebníky! Doufám, že naše budoucnost je pořád na sobě pracovat. Mít dost štěstí a být společně takto ještě pár dalších let, spolupracovat s dalšími zajímavými umělci, nacházet nové přátele!
 
DJ: Moc děkuji a uvidíme se v Lucerna Music Baru 2. října!
TL: Přesně tak, moc se těšíme!


jádu
view counter
Webové aplikace by iQuest s.r.o.