Jung mi pomohl projít tmou, říká Lenka Dusilová před festivalem Mezi ploty

Nejspíš znáte muzikanty, co míří na úspěch a teprve potom řeší, co je k úspěchu dovede. Svoje věci kalkulují podle módních trendů – neváhají vyrobit cetku na jedno použití, jen když je rychle vynese na nejvyšší příčky hitparád.
 
Ale existují taky umělci jiného kalibru: ti, kteří tvoří, protože musí. A dávají do toho svoje zkušenosti, prožitky, porozumění světu, humor – zkrátka pořádný kus vlastní duše. Co pro ně znamená písnička? Ne produkt, který uvádějí na trh, ale spíš vlastní dítě, které vypouštějí do světa.
 
Nacpat takovou osobnost do škatulky je nadlidský úkol. Přesto se jejich muzice často říká „alternativa“. A to je kategorie, která předurčuje k nezájmu dramaturgů komerčních rádií, k hraní pro omezené publikum.
 
Umělci, co zaplní „Alternativní zónu“ festivalu Mezi ploty, který se letos v Bohnicích koná 28. a 29. května, jsou ovšem důkazem toho, že poctivá cesta nakonec vede i k těm vyprodaným sálům.
 
Lenka Dusilová, která nikdy neztratila vlastní srdce a tvář, a přece se stala jednou z nejpopulárnějších českých zpěvaček. Jiří Burian, gejzír kreativity, který dokáže vydat tři alba za rok, aniž by o píď snížil laťku kvality. Alternativní stálice Květy, jejíž členy muzika chytila už na základní škole a nikdy je nepustila. Nastupující hvězda Never Sol, která tuzemský indie pop posouvá na mezinárodní úroveň… To je jen výběr z toho nejlepšího, co Alternativní zóna nabídne – úplný lineup je k přečtení na http://meziploty.cz/stage/alternativni-hudebni-scena/.
 
Umělec, ale i kdokoli jiný se snadno dostane na scestí, když nerozumí sám sobě. Proč si nevěřím? Proč opakuju pořád stejné chyby? Zodpovědět otázky tohoto typu se v „srdci“ Alternativní zóny pokusí tým psychologů v čele s Mgr. Tomášem Holcnerem z centra RIAPS. Tento znalec učení Carla Gustava Junga návštěvníky zavede do světa individuace, nevědomí a archetypů, ve kterém se právě cesta k sebepoznání otevírá.
 
Vybraní účinkující, Tomáš Holcner a ředitel festivalu Robert Kozler nám před festivalem poskytli krátká interview:
 
Lenka Dusilová
 
Snad se neurazíš, když řeknu, že máš docela barvitý život. Projevuje se to v tvojí muzice?
Je fakt, že jsem toho zažila poměrně hodně: absolvovala jsem divoký devadesátky, kalila jsem, někdy došlo i na halucinogeny, prošla jsem vztahama, co měly kromě těch světlejch i dost stinný stránky. Stala jsem se neočekávaně mámou… Asi se to v tý muzice projevovat musí, když do ní dávám něco ze sebe.
Zajímá tě psychologie?
Nejsem typ, kterej pročítá tlustý psychologický knížky. Spíš je pro mě terapií muzika. Ale v jednom období mě hodně ovlivnila jedna kniha od Carla Junga. Dá se říct, že mi pomohla projít tmou.
Jsi normální?
Nevím, kterou normu máš přesně na mysli, ale myslím, že jsem v normě. :)
 
 
Květy (Martin E. Kyšperský)
 
Když někomu řekneme, že na Plotech bude Alternativní zóna, většinou se hned zeptá: A budou tam Květy? Co vy na to?
To samozřejmě potěší. Ale zase nám ega moc nenafoukneš, protože my za roky hraní známe místa nahoře i dole. Třeba jedeš fakt daleko do nějakého města a přijde na tebe třicet lidí. To si řekneš – asi jsme opravdu ta alternativa. Prostě hraješ, protože musíš – a když to někoho baví, tak super.
Jak myslíš, že na festivalu zapadnete?
Jako pro Brňáky je to pro nás skoro cizina, že ano? Ale uklidňuje mě, že tam bude Vláďa Mišík, kterého jsem vždycky měl rád a s chutí jsem dělal coververzi jeho Návštěvního dne, nebo Lenka Dusilová, pro kterou jsem napsal pár textů.
Jste normální?
Myslím si, že docela normálně fungujeme. Co chtít od normálnosti více? Ale v našem okolí se raději moc nevyptávejte…
 
 
Never Sol
 
Proč si Sára Vondrášková změnila jméno na Never Sol? Máte kvůli tomu někdy problémy s identitou?
Řekla bych, že jsme si dost podobný a hezky se doplňujeme.
Je něco ve vašem životě důležitější než hudba a umění? Nebo se dá říct, že vás umění prostupuje natolik, že Sára = Never Sol?
Já moc na umění nevěřím. Je pár věcí, které jsou pro mě důležitější než hudba, ale bez hudby bych se asi ve svém životě neobešla.
Jste normální? 
Nemyslím si.
 
 
Psycholog Mgr. Tomáš Holcner
 
Mohl byste říct pár slov o centru RIAPS, které vedete?
Krizové centrum RIAPS je součástí příspěvkové organizace hl. m. Prahy, Centra sociálních služeb Praha. Jedná se o pracoviště poskytující pomoc lidem, u kterých je v důsledku náročných životních událostí ohroženo jejich duševní zdraví. Nabízíme nepřetržitou pohotovostní službu psychiatra, ve všední dny je přítomen také psycholog. Pro lidi, kteří potřebují intenzivnější péči, je k dispozici také denní stacionář či možnost pobytu na krizovém lůžku po dobu až 5 dnů. Důležité je rovněž dodat, že služba je hrazena ze zdravotního pojištění a je určena plnoletým klientům.
 
Dokázal byste úplně maximálně zestručnit, co vás přitahuje na analytické psychologii a celé té jungovské tradici?
Určitě fakt, že analytická psychologie se nesnaží člověka škatulkovat. Je zde velký respekt k individuálnímu příběhu, ve kterém jde především o dosažení celosti spočívající v rozpoznání a přijetí jednotlivých stránek osobnosti. Zajímavý je Jungův pohled na nevědomí, kterému přisuzuje kompenzační schopnost vůči vědomí. Nejrůznější psychické a psychosomatické potíže pak nejsou jenom jakousi nesmyslnou obstrukcí, ale snahou o nastolení rovnováhy, pokud je náš životní postoj příliš jednostranný. Není náhoda, že psychická krize vede často k osobnostnímu rozvoji a smysluplnějšímu životu.
 
Jste normální?
To záleží zejména na tom, jak definujeme normalitu. Nicméně pokud budu odpovídat v duchu analytické psychologie, k níž směřoval předchozí dotaz, pak jsem, stejně jako každý člověk, především jedinečný. Moje silné i slabé stránky, můj životní příběh, vytváří osobitou, pestrobarevnou paletu a to je to, co je zajímavé, ale nevím, jestli nezbytně ve všech ohledech normální.
 
Ředitel festivalu Robert Kozler
 
Jaká bude Alternativní zóna festivalu Mezi ploty?
Ponese se ve znamení dvou možná až vznešeně znějících slov: „sebevyjádření a sebepoznání“. Chtěli jsme pozvat osobnosti, které do muziky doopravdy dávají něco ze sebe, které hledají uvnitř sebe. A z odborníků dorazí ti, kteří nám pomůžou takříkajíc nahlédnout pod pokličku vlastní duše. Takže je jasné, že výběr umělců jako Lenka Dusilová, Květy nebo Jiří Burian není čistě náhodný.
 
Jsi normální?
Já nevím, vím jen, že chci pomoct vytvořit svět, kde je normální se bavit, kde kamarád umí podržet kamaráda, když padá kde dnu, kde rodiče se zajímají o své děti, kde rappera nikdo nejde zavřít, kde politik se snaží o prostředí, kde se dá normálně žít, babička se nebojí, zdali jí ještě někdo někdy zavolá, svět, kde jsme otevření a jdeme za svými sny! Svět Mezi ploty.
 
 
Kromě klasické hudební scény najdete v Alternativní zóně ještě takzvanou Scénu otevřeného umění, na které vystoupí pestrý mix amatérských i profesionálních hudebníků, divadelníků a tanečníků. „Chtěli jsme vytvořit taky prostor pro ty, kteří možná nemají ambici být nejlepší, ale o to větší mají chuť společně tvořit a nebojí se ukázat návštěvníkům, co umí,“ vysvětluje Robert Kozler.
Zvláště návštěvníky Alternativní zóny bude patrně zajímat i prostor nazvaný Oáza, který vznikne v klidnější části bohnického areálu. Zde budou probíhat důkladnější diskuze s odborníky na lidskou duši. Navíc tu uvidíte ukázky relaxace a meditace pro zvládání každodenního stresu, vyzkoušíte si arteterapii, jógu smíchu, hipoterapii a další atraktivní aktivity.
 
Jinde na festivalu
Nesmí se ovšem zapomenout, že Alternativní zóna je jenom jedna část mozaiky, které se říká Mezi ploty. Na půdě psychiatrické nemocnice návštěvníci najdou taky scénu „Central Park“ se jmény jako Divokej Bill, Vladimír Mišík, Michal Hrůza či Jaroslav Uhlíř, Street Art Zone, kde vystoupí například PSH, James Cole, Orion a Pio Squad, rozsáhlou Rodinnou zónu, plnou muziky pro všechny generace, divadla, loutek a nového cirkusu. V sále Divadla za plotem bude k vidění třeba Divadlo Bolka Polívky, Vršovické Divadlo MANA s Janem Potměšilem, Divadlo Letí s Annou Polívkovou a Komediograf s Tomášem Matonohou.