Jiři Šibor: Český šperk má exotický nádech

Sklo v českém šperku - po stopách putovní výstavy s kurátorem a šperkařem Jiřím Šiborem.

S Jiřím se krásně povídá. Jeho přehled, zaujetí pro věc, zážitky a zkušenosti vás ani po několika hodinách vyprávění neomrzí. Z toho nepřeberného množství zajímavostí jsme se zaměřili na jedinou věc, výstavu českého šperku, která objela několik evropských metropolí a rozhodně obstála ve světovém měřítku.

POZICE ČESKÉHO ŠPERKU

Jaké postavení zaujímá český současný šperk ve světovém měřítku?

Myslím, že v současné době má trochu exotický nádech a to z několika důvodů. Za prvé není pravidelně a systematicky vídán v mezinárodním kontextu, tak může občas překvapit. Jsme malá země, ale s kulturní tradicí v oboru, takže je na co navazovat. Za další tady není podpora státních institucí nebo soukromých galerií, které by české autory ve světě prezentovaly nebo alespoň se světovou scénou nějakým způsobem komunikovaly - například v rámci ucelených kurátorských výstav. Přitom český současný šperk má již od 60. let svoje jednotlivé osobité autory, kteří hranice současného šperku kvalitativně posunovali, jejich jméno a tvorba je ve světě známá a někteří z nich jsou spojeni s jeho vývojem do dnešních dnů. A ti se většinou podílí i v zahraničních aktivitách a jsou většinou osamělými běžci na dlouhé trati. 

Jak je moderní šperk vnímaný u nás v České republice?

Současnost mu příliš nepřeje, ani z pohledu odborných institucí a ani z pohledu galerijního provozu. Nemá za sebou profesionální kurátory, a to vyjma  velmi vzácných výjimek. Většina výstavních aktivit se děje kolem aktivních autorů a kolem ateliéru K.O.V. (koncept, objekt, význam)  na VŠUP. Ale jisté je, že i v takové situaci určitá velmi malá část společnosti jej akceptuje, hledá si o něm informace, navštěvuje příležitostné výstavy a občas ho dokonce i kupuje. V tomto směru bych neměl opomenout Designshop by Qubus  v galerii DOX, který se ho snaží prezentovat veřejnosti adekvátním způsobem, jaký je běžný i v zahraničí.

BĚH NA DLOUHOU TRAŤ

Aktivně jsi se podílel na přípravě výstavy Sklo v českém šperku. Kdo stojí za myšlenkou této výstavy?

Za myšlenkou stála vídeňská galeristka Veronika Schwarzinger, která se specifikem českého přístupu skla a šperku jednak částečně zabývala a znala detailně i práce starších autorů. V roce 2008 jsme na našich pracovních setkáních nakonec dospěli až k bodu realizace, v prvém sledu pro Vídeň. Spolu se zájmem spolupracujících subjektů a to především Českého centra ve Vídni a Praze jsme nakonec pojali tuto aktivitu jako putovní výstavu, a to zejména v zahraničí, kde se už pomalu zapomíná, jak ten český současný skleněný šperk vypadá. A myslím, že to je ten hlavní důvod, který rozhodoval v mém přístupu a nasazení v celé této aktivitě.

Jsi kurátorem  výstavy. Jak probíhal výběr autorů?

S galeristkou jsme se domluvili na pár jménech a další autory jsem oslovil osobně, z různých věkových skupin a míst. A to jak sklářské výtvarníky, kteří souběžně tvoří šperk, tak i jiné zabývající se tímto zajímavým materiálem. Po oslovení a termínově omezeném  potvrzení účasti to bylo nakonec 13 autorů. Hlavní podmínkou bylo sklo aplikované ve šperku. Určitě to není výběr všech českých autorů, kteří se tímto tématem zabývali nebo zabývají, nicméně se povedlo seskládat a představit různé autorské přístupy v této oblasti. V té době také probíhala mezinárodní výstava GlassWear v organizaci MAD (Museum of Art and Design)  New York a Schmuckmuseum Pforzheim, tak již bylo zřetelně viditelné, čím by naše výstava mohla být trochu jiná či doplňovala obraz českého skleněného šperku v zahraniční.

Kde všude se výstava objevila a jaké na ni byly ohlasy?

Tady je seznam, kde všude byla výstava k vidění:

    – Galerie V&V, Vídeň, Rakousko
    – Tschechisches Zentrum, Vídeň, Rakousko
    – Galerie Kunstwinkel ‘t Walvis, Schiedam, Nizozemí
    – Tjeckiskacentret, Stockholm, Švédsko
    – Tschechisches Zentrum, Mnichov, Německo
    – Museum of Cinematography, Lodz, Polsko
    – Mieske Museum, Wroclaw, Polsko
       
Ohlasy a nebo spíše přímé reakce byly pozitivní, překvapil mě v některých místech zájem médií, studentů i laické veřejnosti. A především představení výstavy v Mnichově v době konání celosvětově obsazené akce Schmuck 2010 to proběhlo přímo ukázkově, návštěvnost, zájem galeristů, muzeí,  sběratelů...atd.  A mělo to i správný dozvuk, několikastránkový článek v německém odborném časopise Art Aurea.

SPÍCÍ ČECHY

Podle mě je škoda, že výstava nebyla k vidění v Čechách. Jsou ještě plány v tomto směru?

Projekt je určen především pro zahraničí, ale původně se měl ukončit v době Designbloku 2011 v Praze v Českém Centru a tím výstavu představit i tady. Bohužel kvůli nasmlouvaným termínům ČC se to posunulo na jaro 2012 a v plánu jsou i další záměry s touto výstavou v Praze, ale to je ještě vše v jednání. V Praze by se mělo putování výstavy ukončit.

U nás je velmi málo publikací o současném šperku. Vyšel k výstavě také katalog?

Mnoho publikací u nás do současné doby nevyšlo, to je pravda - především knih. Ke skupinovým výstavám a autorským ale pár katalogů naštěstí bylo vydáno a to díky aktivitám jednotlivých autorů.

K naší výstavě samozřejmě byl vydán multilinguální katalog s primárním jazykem angličtinou, na kterém jsem strávil dost času s přípravou materiálů, grafiky a nakonec i tisku, ale rozhodně toho nelituji. Osobně si myslím, že se povedl, což  potvrzuje i jejich ubývající počet na skladu. Finančně ho podpořilo Ministerstvo kultury ČR. Tištěná publikace je dlouhodobá informace. Z mého pohledu je to nutná součást projektu, vedle webu a dalších elektronických médií.

JEDEME DÁL

Je v plánu výstavu ukázat ještě někde?

Plány jsou, uvidíme zda bude vůle pořadatelů a finance.

Jak se výstava financovala? Byl na její realizaci nějaký grant, nebo sponzoři?

Jak jsem již uvedl, na katalog přispělo MK ČR přes grant, provozní náklady - převozy, pojištění děl, propagace a jiné jsou smluvně podporovány Českými centry v Praze a zahraničí, dále jsou to pořadatelé nebo galerie, kde je výstava prezentována a na části investic (adjustace děl, přepravní boxy, fota, instalace a podobně) se také podíleli sami autoři. Sponzor jako takový se dosud nenašel.

Co Tvá vlastní tvorba? Dalo se to skloubit s organizováním výstavy?

Vlastní tvorba se musí stíhat v době vystavení výstavy. Pravdou je, že mi nezbývá čas na vlastní  samostatné výstavy, ale jinak skupinových akcí se účastním. Je to časově náročnější, ale člověka takový projekt na druhou stranu obohacuje o nové zkušenosti. Starám se mimo jiné také o instalace a deinstalace výstav, také cestuji více než obvykle.

Co děláš proti šedi?

Žiju tvořivě, směju se co nejvíce to situace dovolí a snažím se neslevovat ze svých vizí :-))