Jan Lorman: Nejhorší je to ve stáří zabalit

Jan Lorman, zakladatel i ředitel spolku Život 90 a bojovník za důstojné stáří, se již 25. rokem snaží lidem dokázat, že finále života rozhodně nemusí být jen „opruz“ plný hořkosti a beznaděje. Jak ale rychle podotýká, „bez přijetí odpovědnosti sami za sebe slunné stáří raději nečekejte.“
O podzimu života se až na výjimky nemluví v příliš poetickém duchu. Seniorské téma bývá nejčastěji přetřásáno v souvislosti s výší důchodů, stařeckými neduhy či vrtochy, není proto asi divu, že jen málokdo vyhlíží poslední životní etapu s velkým nadšením a očekáváními. „Dnešní společnost je zaměřena na výkon a kdo výkon ztrácí, ten prostě zdržuje. Mnozí senioři se tak ocitají na okraji zájmu, připadají si bezcenní a často jen trpně čekají na smrt. Přesně tenhle přístup je ale cestou do pekel, proto jsme s manželkou a přáteli v roce 1990 založili organizaci, která starým lidem pomáhá prožít stáří v klidu, důstojně a je-li to možné, tak i s radostí,“ vysvětluje Jan Lorman.
Stáří není diagnóza
 
Na zážitek, který ho přesně před pětadvaceti lety vedl k rozhodnutí založit spolek pro aktivní seniory, si vzpomíná dodnes. „Zcela zásadní impuls představovala reportáž pro tehdejší časopis Svět v obrazech, která mě zavedla do dnes již neexistujícího domova důchodců u Karlova mostu. Lidé, kteří tam bydleli, byli zbaveni veškeré důstojnosti, staly se z nich takové provozní jednotky v kasárenském režimu organizované pouze podle toho, kdy se jí, spí a vyměšuje. Přitom mnozí z nich byli životaschopní a mohli chodit, ale v tomto prostředí se jen kývali dopředu a dozadu... Byl to pro mě hrozný zážitek, který ještě umocnil kontrast se světem venku. Když jsem odsud tehdy vyšel, viděl jsem, jak se po Karlově mostě procházejí stejně staří Italové, Rakušané a Němci, na kterých bylo patrné, jak si život užívají a kolik potěšení jim přináší. Tyto dva rozdílné způsoby stáří pro mě znamenaly obrovskou výzvu,“ vzpomíná někdejší divadelní a rozhlasový režisér na dobu, kdy ucítil nutkání zkusit věci jinak, než bylo tehdejším zvykem a podívat se na finální etapu života z lepší perspektivy.   
Autor: Eva Karlasová

Foto: Jana Kusalová
Celý článek najdete na webu Galerie NE