Izraelská popová legenda Ivri Lider vystoupí na Prague Pride

Letošní Pride přináší hned dvě hudební lahůdky ze Svaté země. Určitě nepropásněte vystoupení Djky Tami Bibring, která k poslechu i tanci zahraje hned dvakrát, a sice 17. 8. v Klubu PM a 18. 8. na Střeláku. Ukázku elektronické tvorby této ne tak docela křehké ženy si můžete poslechnout ZDE. 

Avšak hlavní blízkovýchodní hvězdou Pridu je letos kultovní izraelský zpěvák Ivri Lider, který nás letos navštíví se svým parťákem Johnym Goldsteinem. Dohromady tvoří skupinu TYP (The Young Professionals) a tvoří nejen hudbu, ale také vizuální sdělení, čímž se dostávájí na pomezí žánrů a slibují poměrně netradiční a vtipný zážitek. Více o tvorbě TADY.

Vůbec postava Ivriho Lidera má v Izraeli význam nejen pro gay komunitu. Lider je totiž jedním z hlavních představitelů mainstreamové hudby, který otevřeně prezentuje svou homosexulitu a milují ho muži i ženy všech oritentací bez rozdílu. Také léta spolupracuje s veleznámým režisérem Eytanem Foxem (u nás známe jeho filmy především z festivalů – např. The Bubble, Yossi and Jagger, Walk on Water), k jehož filmům složil nezapomenutelné hity.

Kromě toho se Lider zapsal do povědomí Izraelců v roce 2006 tím, že se veřejně vyslovil proti realizaci kontroverznějšího čtvrtého Gay Pridu v Jeruzalémě (předtím se konal jen v liberálnějším Tel Avivu). Nápad zorganizovat Gay Pride ve Svatém městě se totiž nelíbí především ortodoxní a ultra-ortodoxní komunitě, které se na homosexualitu dívají náboženskou optikou ortodoxního judaismu a tudíž jí zcela odmítají. Lider údajně chtěl prokázat respekt ortodoxním Židům, přestože oni jeho komunitu nerespektují.
Vztah judasimu k homosexualitě určitě vydá na knihu a přitom vlastně není o čem mluvit – homosexualita pro ortodoxní Židy vůbec neexistuje. Tohle téma zajímavě rozpracovává film Široce otevřené oči (reř. Chajim Tabakman), který u nás běžel v rámci Febiofestu v roce 2010.

Moderní sekulární Stát Izrael je však zcela jiný. Přestože je izraelská společnost silně maskulinizovaná až machoistická (podobně jako, např. latinskoamerická), pro sexuální menšiny je to oáza klidu, míru a seberealizace po všech stránkách.

Povědomí o izraelském LGBT hnutí se probudilo v sedmdesátých letech se založením organizace Aguda (1975): asociace reprezentující zájmy homosexuálů, lesbiček, bisexuálů a trangenderů v Izraeli. Veliký posun v otázce sexuálních menšin nastal především v letech 1988 až 1993. Právě v tomto období totiž došlo ke změnám v izraelské legislativě a queer komunita získala přístup k veřejnoprávním médiím a dostala šanci ovlivňovat obraz své komunity ve společnosti.

Rok 1998 byl v tomto ohledu přelomovým, neboť na mezinárodní soutěži Eurovision v Birminghamu reprezentovala Izrael (a také vyhrála hlavní cenu) zpěvačka Dana International (Sharon Cohen, pův. Yaron Cohen), která prošla změnou pohlaví. Izrael tehdy právě oslavoval 50. výročí svého založení a mladá země vlastní národní identitu teprve hledala.

Devadesátá léta vůbec přinesla do Izraele velké změny pro homosexuální komunitu a v této souvislosti i pro celou společnost. Gayové začali postupně veřejně prezentovat svou sexuální orientaci, vytvářet organizace a občanská sdružení, přestože jejich veřejná činnost vzbuzovala heterosexistické reakce, předsudky a diskuze. První Gay Pride Parade („pochod hrdosti“) proběhl v červnu 1993 v Tel Avivu a zúčastnilo se ho přes tři tisíce lidí (dnešní Pride Parades čítají desítky tisíc Izraelců i turistů). Postupně začala vznikat legislativa, umožňující gayům mít stejná práva a vyhnout se diskriminaci. Gayové získali rovnoprávnost v armádě a v zaměstnání: jako první uznala letecká společnost El Al homosexuální partnerství za rovnocenné s manželstvím a poskytla stejné výhody partnerům svých homosexuálních zaměstnanců.

Dnes jsou homosexuálové plně zastoupeni ve všech oblastech života a Izraeli (potažmo městu Tel Aviv) se nenadarmo říká gay capital Blízkého Východu. Dalo by se říci, že díky mládí samotného Státu se homosexualita nestala výdobytkem nové doby, ale téměř od začátku vývoje izraelské společnosti byla (a pořád je) jeho plnohodnotnou součástí.