Hotel Fusion se vymyká českým zvyklostem. Nadto je v centru a levný

Protišedi.cz je o zvědavosti a zkoušení nových věcí. Přihodilo se nám prozkoumat hotel, jaký tu ještě nebyl. Jak exkurze dopadla?
Fusion je zařízení v samém centru Prahy, pár kroků od Václaváku a naproti nóbl hotelu Palace. Je ovšem opakem konzervativního konceptu, jaký má právě třeba Palace: některé atributy byste čekali spíš od hostelu v Londýně, jiné od "boutique hotelů" v Amsterdamu nebo Miláně.
Zvenčí vypadá nenápadně, fasáda je bytelná a old school - na to, že zde je něco neobvyklého, upozorní jen polévkárna, která funguje jako samostatná jednotka a můžete si tady za 28(!) korun vybrat z několika solidních polévek a nebo si dát pár salátků a sendvičů.
Recepce osazená mladými lidmi už napoví, že tady je něco jinak, a když se rozhlédnete kolem sebe a uvidíte, že veškerá navigace je řešena nápisy na zdech, pochopíte, že tenhle hotel je zvláštní.
Podobnou atmosféru a koncept jsem zatím v ČR nepotkala, ani nikdo, koho znám. Fusion spojuje nekonvenční design a uvolněnost, která je známá spíš z hostelů, ale protože je úplně nový (tenhle týden se ještě dobudovává největší pokoj), nemá takovou tu ušmudlanost a záplatovanost, kterou v hostelech potkáte. Některé designové vychytávky plus původní architektonické prvky (dům, bývalou banku, stavěl Gočár) by sice odkazovaly k boutique hotelům z ciziny, ale ty bývají někdy zatraceně drahé, zatímso Fusion je cenově hodně nízko: Dvojlůžkový pokoj stojí 55-60 euro, postel ve sdíleném pokoji vás vyjde na 12-16, což je cena odpovídající výše zmíněnému záplatovanému hostelu - přitom máte ale k dispozici stejný bar a vaše koupelna a báječná matrace je totožná, jakou mají obyvatelé dražších místností (což nejsou p.r. kecy, osobně jsem prošmějdila, co se dalo, a na zmíněné matraci jsem se báječně prospala:). Největším trhákem je geniálně jednoduchý nápad: Pokoj, který je tvořen jedinou obří postelí. Můžete ji mít pro sebe a cítít se jako mrně, nebo ji sdílet s až 6 ostatními lidmi (kameru jsem v pokoji neviděla).
Na zdech jsou barvou vyvedena nejen čísla pokojů a nápisy, ale i obrázky: uvnitř i vně pokojů najdete ulítlé ilustrace Kláry Tesařové - různá zvířátka a obludky, jaké bývají k vidění v knihách a na trikách, ale ne v obří podobě na zdi ložnice. Ta moje se jmenovala Dog Room, což mi připomínal obrnápis naproti posteli, vedle které tkvěl jeden z levných a přitom chytrých nápadů designerské dvojice Vrtiška-Žák, noční stolek z malých malířských štafliček natřených narůžovo. Takových prvků tu je hromada - milým překvapením je, že o tenhle neortodoxní typ bydlení jeví zájem nejenom partičky mladých lidí, ale k překvapení šéfa hotelu si pokoje rezervuje i starší generace.
Hotel má i několik technologických vychytávek: check-in můžete udělat přes iPad, k dispozici je místnost, kde můžete zdarma přes Skype zavolat komukoli, bar se otáčí o 360 stupňů a ředitel, sympatický Holanďan, plánuje další: coby fanoušek Applu nechal všude nainstalovat Apple TV a v jedné z veřejných prostor je i cosi, čemu říká interaktivní podlaha a kde se plánují různé hry - bar je k dispozici i veřejnosti a  hrávají tu DJs.
K hotelu patří i jídlo. Nejzajímavější na zdejší kuchyni je... kuchyně. Nachází se v podzemí, a protože budova je bývalou bankou, vaří se v oooooooooobřím trezoru. Vaše vajíčka k snídani se smaží tam, kde ležely zlaté cihly, za dveřmi tlustými asi čtyřicet centimetrů. Z jídel, která jsem ochutnala v restauraci, jsem nějaký životní gastronomický megazážitek neměla, byla to standardní evropská kuchyně, která vám chuťové buňky neurve, snad s výjimkou cupcakes, na které se specializují - malé buchtičky s barevným máslovým krémem jsou jednoduché, dobré a příjemné. Šéfkuchař je ovšem sympaťák a snaží se vyladit, co může.
Sečteno a podtrženo je to povedená věc - ulítlý interiér člověka občas přiměje uchechtnout se nahlas, bar vypadá slibně a lidi, kteří se zrovna nechtějí ubytovat, ocení levné polévky a další malá jídla v mile jednoduchém interiéru zdejší polévkárny. Palec hore.
 
Fusion, Panská 9, Praha 1, www.fusionhotels.com