Guest blog: Čekání na trajekt v Bastii

kdo vchází do tvých snů má lásko? aneb čekání na trajekt v bastii
 
je ráno. něco po sedmé. na korsice. v bastii. svítá.
stojíme ve frontě na trajekt. 
čekáme, až obrovská pusa trajektu spolkne - v přesně 
nalinkované ose  - naše auto i nás.
odveze nás pryč z prázdnin.
pryč do italské savony.
přichází chvíle toho, čeho jsem si na prázdninách zapomněla užít.
chviličky pro sebe.
užívám si jí.
beru k tomu svojí kámošku, zrcadlovku.
a spolu jdeme zachytit lidi.
lidi, jak čekají na trajekt.
 
lidé jsou různí.
někdo poklepává na volant a je nervózní, že tlama trajektu se ještě neotevřela.
jiný využívá chviličky jen tak, ke koukání.
další k tomu, aby si namazal rohlík nutelou.
a pak někdo k tomu, aby si zapálil cigaretu.
protáhl se, poskočil si, natáhl si nohy na palubní desku, vystrčil ruce z okýnka, pustil do sluchátek oblíbenou hudbu, vyvenčil psíka,
napěchoval fajfku tabákem, zaflirtoval si, vyfotil si trajekt i-padem, snědl si koblížek, 
udělal pozdrav slunci, pomodlil se….
 
….tlama trajektu se otvírá. auta jsou namačkána v úzkém pruhu za sebou i vedle sebe.
minimální rozestupy umožňující přepravit co nejvíc lidí.
lidí, kteří právě vystupují z aut do horních pater trajektu.
 
Celý text na blogu Veroniky Šrankové, zde.