Frisbee: sport, který vznikl z koláčové formy

Kdysi se v tom pekly koláče, dnes s ním závodí statisíce lidí po celém světě – řeč je o frisbee.

Létající talíř se pohybuje vzduchem tak dobře, že je radost si s ním házet, běhat za ním a dokonce se po něm vrhat střemhlav k zemi. Jeho předchůdce – pečící forma na koláče firmy Frisbie Baking Company – tak dobře létat neuměl, ale už tenkrát před 140 lety si s ním studenti v USA s oblibou házeli. 

ULTIMATE FRISBEE

Za tu dobu se disky nejen zdokonalily, ale začaly se vyrábět v různých velikostech podle sportu, ke kterému slouží. Těch sportů s létajícím diskem je dnes celá řada. Patří sem freestyle, discgolf, discathlon, guts nebo hod do dálky. Ale žádný není tak rozšířený jako ultimate frisbee. 

Od svého vzniku v roce 1968 se rozšířil z USA do více než 80 zemí po celém světě. Počet jeho hráčů každým rokem stoupá a roste i pozornost ze strany médií a veřejnosti. V mnoha zemích, Českou republiku nevyjímaje, však stále platí, že většina lidí vůbec netuší, co ultimate frisbee vlastně je. 

Velmi stručně řečeno jde o bezkontaktní týmový sport, který se hraje na hřišti s dvěma koncovými zónami. Sedmičlenný tým (existuje i pětičlenná varianta) se snaží pomocí přihrávek dopravit disk do koncové zóny a jeho chycením v zóně získat bod. S diskem se neběhá, jen pivotuje, a na jeho odhození má hráč deset sekund. Pokud do té doby disk neodhodí nebo ho zahodí na zem či do autu, jeho tým disk ztrácí ve prospěch soupeře a přechází do obrany. 

SPORT BEZ ROZHODČÍHO

Hodně se tu běhá, výjimkou není chytání disku v letu. Úspěšní hráči ovládají několik různých hodů, umějí hod načasovat tak, aby se k disku dostal nejdřív útočník, nikoli jeho obránce, umějí si vytvořit prostor na hřišti pro náběhy. Také znají pravidla, a když dojde k jejich porušení, umějí situaci řešit. V ultimate frisbee totiž není rozhodčí, který by to řešil za ně. 

To je specifikum, kterým se ultimate liší od jiných soutěživých kolektivních sportů. Odpovědnost za dodržování pravidel je vložena do rukou samotných hráčů. To posiluje vzájemný respekt a smysl pro fair play. V ultimate pro to existuje pěkné pravidlo a zároveň ocenění – Spirit of the Game. Získává ho tým, který hraje naplno, usiluje o výhru, ale v rámci pravidel. Hráči si tohoto ocenění váží stejně jako výhry v turnaji. 

SPARTAKIÁDNÍ DISK

V Česku se létající disk objevil poprvé na Spartakiádě v roce 1980. Diskové sporty se tu začaly rozvíjet ale až o deset let později po revoluci. Vznikly první týmy, ligová soutěž a její organizátor, Česká asociace létajícího disku. Uběhlo dalších dvacet let a Praha hostila klubové mistrovství světa pro více než 3000 hráčů, možná největší akci, jakou frisbee svět pamatuje. České ženy se umístily dokonce na 12. místě, druhé nejlepší v Evropě. České frisbee momentálně zažívá velký rozkvět, jak na mezinárodní scéně, tak doma. Od loňského roku mají svou soutěž i střední školy. O tomhle sportu určitě ještě uslyšíme. 

text Kateřina Heilmann